Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Na Kladensko se vrací člen velkého klanu Mrázků (otec Miloslav trénuje Tuchlovice, další bratři Jan a David hrají za Strašecí, resp. Rynholec) po třinácti letech, naposledy tady kopal za dorost SK Kladno.

Lukáši, takže nakonec zřejmě zakotvíte v Tuchlovicích, kde koučuje tým váš táta Miloslav. Byl tohle hlavní důvod změny dresu?
Těch důvodů bylo o něco víc. Jedním z nejdůležitějších byl obránce Lukáš Hajník. Doslova mě bombardoval, ať jim jdu pomoci a na něj dost dám. Dalším důvodem byl pan Šulc (předseda klubu – poz. red.), který mi volal snad obden. Vypůjčím si slova hokejisty Petra Tona, který při přechodu do Komety Brno říkal, že takový zájem o svou osobu nikdy necítil. Já musím říci to samé. Zahřeje to u srdce a teď jenom doufám, že panu Šulcovi pomohu splnit jeho velký sen, postup do krajského přeboru.

Tuchlovice jsou nadšené, zatímco v Tatranu Rakovník to bude asi jinak, že?
Asi to tak je. Já jim dokonce nejdřív slíbil, že tam zůstanu. Ale pak se něco změnilo a já se rozhodl jinak. V Tuchlovicích budu platnějším hráčem, aspoň myslím.

Asi to nebylo poprvé, kdy vás Stanislav Šulc přemlouval, že?
Už se o to pokoušel, ale mně se tehdy nechtělo o soutěž níž.

Teď ale o soutěž níž jdete…
Pravda, nicméně zvážil jsem to a vyšlo mi, že rok v I. A třídě vydržím a v příští sezoně z toho snad bude už postup (smích).

První zápas jste odehrál právě proti týmu z Rakovnicka, který za sebou loni Tuchlovice nechal. SKR jste porazili 1:0, když jste rozhodující akci nachystal mladíkům Balíkovi a zakončujícímu Kaprovi vy sám pěknou uličkou.
Ten gól nebyl ničím složitým, Balík se mi pěkně rozeběhl. Ale byl to celkem příjemný bonus. Zahrál jsme si po dvouměsíční pauze a bylo to fajn, už jsem se na to těšil. A zrovna proti Rakovníku, kde jsem pár let odkopal. pamatuji si ale jen snad tři kluky, Rakovník má teď hodně mladý tým.