Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Dalo by se shrnout jaro jako boj o záchranu?
Do jarní části jsme šli s tím, že jsme naprosto zbytečně prohospodařili hodně bodů již během podzimu. Nevydařila se nám zejména domácí utkání s Janovem, Oráčovem a Roztoky. Jediným cílem tak byla záchrana.
Pominu-li naše nejtrapnější vystoupení v Jesenici, neodehráli jsme špatné jaro. Jen 4x jsme prohráli, z toho 3x o jeden gól. Na druhou stranu jsme ale pouze 2x zvítězili. Zakopaný pes byl v remízách, 7x jsme se se soupeřem rozešli smírně – ovšem v Janově, v Roztokách, se Mšecí a se Zavidovem jsme přišli o vítězství v posledních minutách utkání a to nás stálo hodně důležité body.
Nakonec jsme skončili s 28 body na 12. místě.  Od pomyslného 6. místa, na které jsme nikdy během účinkování v okresním přeboru nedosáhli, nás ale dělilo pouhých 5 bodů. Tak tenká může být hranice mezi úspěchem a neúspěchem.

Nevydařený byl tedy vstup do soutěže?
Ano, jak jsem již uvedl. Zbytečné domácí bodové ztráty nám moc na sebevědomí nepřidaly. Nepatrný zlom v náš prospěch pak nastal v posledních třech podzimních kolech, kdy jsme 3x hráli na hřištích kvalitních soupeřů a ani jednou jsme neprohráli. Z Městečka a z Kněževsi jsme přivezli bod, v Senomatech jsme zvítězili. To byly důležité body.
Během jara už jsem zmínil remízy, které nás naopak bod po bodu posouvaly v tabulce níž a níž. Přitom stačilo alespoň jednou, dvakrát vedení udržet a nebylo co řešit. O bodech rozhodovaly skutečně maličkosti.

Jak  hodnotíte zpětně zimní přípravu, byla dostačující?
V okresním přeboru, ale dnes již i ve vyšších soutěžích bývá se zimní přípravou, ale obecně i s tréninky a někdy bohužel i se zápasy problém. Je potřeba rozlišit tréninkové podmínky, které hráčům v rámci možností klubu pro přípravu zajistíte a poté samotný přístup hráčů k přípravě. Všechny kluby, kde mají nadšence pro fotbal, se určitě snaží, aby příprava byla co nejkvalitnější i na okresní úrovni. Na druhou stranu se v každém klubu najde hned několik hráčů, kteří mají k přípravě jako takové, ale nejen k ní, víc než laxní přístup. Nechci zde rozebírat příčiny, mnohdy jsou pro dnešní dobu objektivní, mnohdy nepochopitelné.
Samotná zimní příprava je sice důležitá, není ale vším. Nestačí jen pár týdnů makat a pak si myslet, že už to půjde celou sezónu samo. Dle mého názoru by si hráči měli udržovat kondici celoročně sami. Každý sám přece nejlépe ví, jak na tom fyzicky je. Jenže v dnešní době je snadnější alibistická výmluva.
Myslím si, že ve Hředlích máme podmínky pro zimní přípravu na okresní úroveň velmi dobré. K běhání využíváme okolní terén, k dispozici máme tělocvičnu v Kolešovicích, hrajeme a připravujeme se na umělých površích a nechybí ani nadstandardní soustředění v Novém Městě nad Metují. Je pravda, že si hráči na většinu akcí připlácejí. To bych ale neviděl jako hlavní problém hráčské neúčasti.
Závěrem: Podmínky pro přípravu byly solidní. Zda-li byla příprava dostačující, ať si posoudí individuálně každý hráč.

Které týmy v tabulce patřily mezi těžké soupeře?
Na tuto otázku odpoví většina trenérů asi stejně. Při pohledu do tabulky každého napadne rezerva Tatranu, Zavidov, Městečko atd.  Jenže ročník 2011 – 2012 byl tak vyrovnaný, že mohl porazit každý každého. Samozřejmě, že jsou mezi jednotlivými mužstvy kvalitativní rozdíly, mnohdy ale rozhodovaly o vítězi zdánlivé maličkosti. Hodně pak záleží na tom, v jaké sestavě jste se na onen zápas sešli. Stabilita mužstva je hodně důležitá. Suma sumárum, nebylo lehkých mužstev, nebylo ale ani takových, proti kterým by se nedalo hrát.

Máte ve svém kádru tahouny?
Každé mužstvo by mělo mít své tahouny, kteří dokáží na hřišti, ale i mimo něj své spoluhráče „strhnout". V našem týmu je hodně zkušených hráčů, v posledních letech jsme ale hráli bez vyloženého „lídra". Hráli jsme spíš kolektivně, jako celek. V tomto ročníku nám ale hodně pomohl Vašek Holý z Chmelu Mutějovice, ten se skutečně dokáže rvát o každý metr, dokáže vyburcovat mužstvo za jakékoliv situace. Kdo ho zná, ví, že jej tato vlastnost doprovází po celou jeho hráčskou kariéru. A tak by to mělo být. Máme ale i další hráče, kteří by mohli pevně uchopit pomyslné žezlo lídra. Všechny předpoklady pro to má třeba Milan Došek.

Zklamaly vás něčí výkony?
Nejde to říci tak, že by mě někdo vyloženě zklamal. Každý hráč jde přece na plac s tím, že chce podat co nejlepší výkon, že chce vyhrát. Ne vždy se to ale prostě podaří. Řeknu to tedy takhle: Byla taková období, kdy se ne všem dařilo tak, jak bych si představoval.

Letošní ročník byl tedy hodně vyrovnaný, souhlasíte?
Na tuto otázku jsem již vlastně odpověděl. FK Hředle letos zakončil 10. rok v okresním přeboru a z mého pohledu byl za oněch 10 let právě tento ročník nejvyrovnanější a současně i nejtěžší.

Jak byste oznámkoval jarní výkony jednou známkou (1 – 10)?
I když jsme skončili až 12., mužstvu bych dal asi šestku. Stačilo málo a v lehkém nadprůměru jsme se pohybovali. Reputaci jsme si hodně pokazili v Jesenici, kde jsme odehráli neskutečnou „holomajznu", rovněž první půle v Lužné byla z naší strany víc než špatná. Převažovala ale vyrovnaná utkání. K těm nejlepším pak patřil duel v Oráčově.

Kdo podával stále stabilně dobré výkony?
Tady je to podobné jako u otázky, zda mě zklamaly něčí výkony. Jen málokterý hráč si dokáže konstantně držet stabilní výkonnost. Herní výkyvy, kdy se vám jednou tolik nedaří a na druhou stranu podáte výtečný výkon, k fotbalu a zvlášť k tomu okresnímu patří. Velkou radost mi ale udělaly výkony dorostenců Adama Vitnera a Jana Slámy. Oba jsou velkým příslibem hředelské kopané. A doufám, že nezůstane jen u nich.

Můžete si stěžovat na okresní rozhodčí v tomto roce?
Tak jako hráči či trenéři jsou i rozhodčí pouze lidé, kteří se mohou dopustit chyb. Po tolika letech, které jsem u fotbalu strávil, ale poznáte, zda jsou to chyby neúmyslné či záměrné. V letošním roce jsem ale hodnotil sudí poměrně vysokými známkami, byl jsem s nimi spokojen. Výjimkou byl jen duel na Olešné, za tím už jsem ale udělal tlustou čáru.

Kdy asi začne příprava na další ročník a co bude nyní novou prioritou?
U zimní přípravy jsme začali, u letní skončíme. S přípravou začneme ve druhé polovině července. A co bude prioritou? Hrát pohledný fotbal, pokud možno bez záchranářských starostí.
Do kádru budeme chtít postupně zapojit i další nadějné dorostence, kteří si letos ve Hředlích premiérově vyzkoušejí krajskou I. A třídu. Snad to všechno klapne.