Cenu získal Festival Bratří Burianů

Na vysvětlenou je třeba dodat, že Jiří Röll je jeden ze zakládajících členů této akce a bývalý dramaturg rakovnického kulturního centra, které festival spolupořádá.

Zasvěťte nás ve zkratce do historie festivalu...

Myšlenka založit festival padla po jednom z koncertů, který pořádal rakovnický Klub přátel hudby. Psal se rok 1986 a v roce 1987 už jsme pořádali první ročník festivalu. V roce 2017 už bychom tehdy mohli oslavit třicet let od existence tohoto festivalu.

Proč právě Festival bratří Burianů?

Byla to myšlenka, abychom uctili dva slavné pěvce, kteří vyšli z Rakovnicka. Obzvláště Karel Burian si takovou poctu zaslouží. Kdyby se totiž v jeho době pořádaly podobné koncerty, jako jsou dnes vystoupení tří tenorů – Domingo, Pavarotti a Carreras, tak by ve své době stál určitě na pódiu se světovým pěvcem Carusem i náš Karel Burian. Tak celosvětově významným umělcem ve své době Karel Burian byl!

Festival byl tedy odklepnut i nejvyššími místy...

Samozřejmě ho tehdy musel schvalovat Okresní výbor komunistické strany... (úsměv). Jen se to zadrhlo v momentě, když si komunisté o Karlu Burianovi zjišťovali další informace. Potkala ho totiž nešťastná událost. Napil se louhu a poté, co mu hlas odešel, tak si koupil statek v Senomatech. Tenkrát přišli z ideologického oddělení s tím, že neví, zda mohou festival povolit, jelikož je zde podezření, že by Karel Burian mohl být agrárník a statkář v Senomatech!

Jaký byl váš společný cíl?

Původní úmysl byl takový: dostat ho na takovou úroveň, jako jsou třeba dnes Vzpomínky na Emu Destinovou (kdysi přední světová sopranistka) v Českých Budějovicích, který je sledován i televizí. Nebo vzpomeňme známou Smetanovu Litomyšl, Janáčkovy Hukvaldy. To se ale bohužel do dnešního dne nepodařilo.

Čím si nezdar vysvětlujete?

Ti, co festival chtěli, neměli takový vliv ani tenkrát, ani dnes, aby ho na zmíněný piedestal dostali. Chtít můžete, ale mocní míní jinak.

Jaký měl festival v průběhu let úspěch u Rakovničanů?

Byl ve vlnách. Někdy to bylo dobré – dostali jsme sem třeba i celosvětově významné umělce, a to doslova za pár korun. Například Evu Urbanovou, jež byla tehdy sopranistkou v Plzeňské opeře. Dnes je sólistkou v Metropolitní opeře v New Yorku. Byl tu slavný pěvec Václav Zítek. Pak začal být takový útlum...
Až se festivalu ujal Lubomír Havlák a výborná spolupráce s ním trvá až dodnes.

Kdo je Lubomír Havlák?

On je sólistou Státní opery v Praze a díky svým kontaktům „dováží“ do Rakovníka kvalitní zpěváky, špičku toho, co je u nás v současné době k sehnání. Úžasné na tom je, že tihle špičkoví umělci tady vystupují za zlomkové honoráře. Kdyby jeli do Mnichova, tak by tam dostali mnohem více. Takový barytonista Richard Haan, když by jel zpívat Rigoletta do Paříže, tak by za to měl více, než když zazpíval na koncertě v Rakovníku.

Letos bude v Rakovníku 25. ročník Festivalu bratří Burianů...

Já jsem sice už v důchodu, ale měl bych i nadále pomáhat s jeho organizací. Pan Havlák mě totiž vyzval, jestli bych mu nepomohl, s tím, že mám k festivalu letitý kladný vztah. Já osobně přeji Festivalu bratří Burianů, aby Rakovničany těšil ještě dalších pětadvacet let.