Ve druhém kole se střetli dva odlišní kandidáti a dva odlišné styly. Důchodce z Vysočiny vsadil na populismus a lidovost. Dokázal velmi šikovně nastolit témata (agenda setting), která pak rámovala kampaň před druhým kolem volby. Lépe řečeno, přinesl do veřejné debaty to, co se mu hodilo do krámu – populismus a nacionalismus.

Jeho protivník stál před volbou, jakým způsobem reagovat na uskutečněné útoky. Jednou z možností bylo vzdát se své nonšalantní aury a přejít do protiútoku. Druhou pak zůstat v klidu a nechat se ostřelovat více či méně pravdivými výroky. Tu si nakonec nová ikona mladých vybrala. Nutno říct, že spásu mu nepřinesla. Avšak výběr možnosti první by mohl být chápán jako zrada sama sebe. „Kníže" se tak ocitl v jisté pasti.

Taktika předsedy TOP 09 se ubírala jiným směrem. Nazval bych ji PR-ism. Projevil se například spojením v zásadě protichůdných stylů punku a konzervativních myšlenek, ze kterého vznikl populární kočkopes přitažlivý pro mladé. Sedali na něj jako mouchy na lep. A troufám si říct, že někteří z nich dali svůj hlas knížeti jen díky tomuto lepu. Placka se stala symbolem toho, být IN. Jakoby se vytratila samotná podstata výběru – názorový cluster a ano, sliby. Ty se přeci jen ve spojení s prognostikovou ofenzivní nótou ukázaly užitečné, když se k urnám dostavili Zemanovi neoplackovaní voliči.

A s koncem obou kampaní a výsledným stavem přichází nový fenomén (snad marginální a krátkodobý). Na sociálních sítích jsem se setkal s komentáři, které Zemanovo vítězství negují zmínkami o vomitaci a stupiditě voličů. Schwarzenbergova prohra je pak pro některé důvodem k zamýšlení se nad emigrací. Jakoby se rok 2013 měl stát novým osmašedesátým (i když, kdo ví, co nám lukoilová chapadla přinesou z východu tentokrát). Ať tak či tak, zklamaní voliči mají na své pocity právo. Taková už demokracie bývá. Teď už jen zajistit, aby se demokratická většina nezměnila v tyranii většiny – je třeba myslet na přání menšiny a reflektovat její názory.

A věční kverulanti a budoucí emigranti by si měli uvědomit dvě věci. Zaprvé: prospěšní pro svou zemi budou tím, když se výzvě jménem Zeman postaví čelem a ne zadkem. A zadruhé: naše společnost přežila Klause, přežije i Zemana.

AUTOR: VLADIMÍR KALIŠ