Stačí milý úsměv, nevtíravě příjemné vystupování a jsme mistrem iluzí chyceni.

Trápí mě myšlenka, co se stane se zdravým rozumem jinak tak racionálních lidí, kteří omámeni vlídným slovem otevřou jen tak své dveře sice pravděpodobně sympatickému zjevu, ale přesto pro ně neznámému člověku.

Někdo pozve podvodníka do svého života z toho důvodu, že se cítí sám, jiný z touhy po na první pohled výhodném nákupu, další prostě jen proto, že uvěří pohádce o tom, že ten sympaťák za dveřmi potřebuje nutně pomoci.

Vetře–li se nám takový iluzionista dokonce do života, je to tragédie. Šarmantní přítel, jež nám slibuje skvělý život plný bezva kšeftů, peněz a zážitků, nás pozvolna okrádá. Zbankrotujeme. Příliš pozdě se ukáže, že usměvavá, chápavá a milující žena, kterou jsme si vzali, je chorobně žárlivou saní bez vlastního názoru.

Nedejme tedy na první dojem. Pozorně se dívejme a především: Zapojme mozek.