Taky se mi líbila pranostika „Přišel k nám bílý kůň, zalehl nám celý dvůr” a „Martin přijede na bílém koni”. Když jsem byla malá, představovala jsem si krásného bělouše, jak jede do dvora.

Ale že by to bylo nějaké magické datum, mi ani nepřišlo. Ani letos. Mám jiná magická data, třeba 1.12., 11.1., 8.10 a další. Kouzelné datum určují události nebo činy, které se ten den stanou. Třeba, když potkáte nejlepšího parťáka na celý život, nebo uděláte těžkou zkoušku. Takové datum se pak nikdy nezapomene a může to být třeba 25. únor.

Svatý Martin byl ale pro pro lidi něčím významný. Úroda se dostala pod střechu, byl alespoň na čas konec dřiny. Vinaři otvírali první víno, plody své celoroční práce. To je jistě pořádný důvod k oslavám, k dobrému jídlu a pití. Jinak za nás jedničky ani žádná další strohá čísla v datu nic nevyřeší. Všechno zůstává na nás.

Takže jeden den sem, jeden den tam. Vždyť i Martin k nám přijel na bílém koni teprve v neděli 13. listopadu. Dopoledne bylo zataženo a z nebe se snášela mlha. Jako sníh. Pak ale vykouklo krásné sluníčko.