VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Stromy jsou jako lidé

Rakovník - Vždycky, když jsem viděla kácet strom, připadalo mi to, jako když umírá člověk. A že jsem jich viděla dost. Naštěstí vždy padaly k zemi stromy staré a nemocné , za které se vždy někde vysázely nové. Takže chápu, že stromy stárnou a dosluhují, proto musí pryč a za ně se zase sázejí nové.

26.10.2012
SDÍLEJ:

Soutěž paměť stromů na botanické zahradě v RakovníkuFoto: Deník/Šárka Hoblíková


Zažila jsem také, jak kolemjdoucí sprostě nadávali, když se kácely topoly před kostelem na Husově náměstí v Rakovníku. Přitom stromy byly staré, vevnitř duté, tudíž nebezpečné a ke kostelu se vůbec nehodily. A navíc dlouho před tím se lidé mohli ke kácení vyjádřit na radnici nebo na zastupitelstvu. Problém byl několikrát vysvětlován. Nechyběl ani zdravotní posudek odborníka. Teď tam rostou duby, kostel i celé prostranství krásně prokouklo a je klid. Nikdo nenadává.

Kolikrát mě napadlo, když jsem viděla nějaké až hysterické bránění stromů, že lidé, kteří se tak chovají, zřejmě nemají dostatečné informace.

Samozřejmě se už několikrát stalo, že padly stromy, které tam mohly léta růst, kvůli něčí zvůli, a že někdo zneužil svoji moc a situaci. To mě napadlo i při pohledu na čerstvou řadu pařezů podél silnice, zbylých po velkých stromech, které ohrožovaly život řidičů, protože do nich bourali. Byla to vina stromů nebo řidičů? Nebo někdo potřeboval palivové dříví?

Když slyším zprávu, že kdosi nařezal kmeny zdravých stromů, aby postupně zahynuly a musely se pokácet, protože tam někomu překážely, říkám si, co to je za člověka a že by si zasloužil usekat ruce.
Stejně jako když nějaký „odborník" ořeže větve vzrostlého stromu až na korunu, to znamená, že z něj zbude jen pahýl. Pokud to strom ustojí, obroste. Jenže ztratí svůj původní charakter a texturu. Stane se z něj „zparchantělý" jedinec. Pokud větve narostou, zase se ořežou. Ony totiž překážejí, nebo z nich na podzim padá moc listí, které se musí uklízet! Jenže už při sázení stromů se mělo myslet na to, do jaké výšky strom vyroste a jestli se sem vůbec hodí…

I tohle dokážeme stromům udělat. A ony přesto rostou. Chrání nás před nepřízní počasí i ovzduší. Chodíme kolem nich a bereme to jako samozřejmost. Že jsou pryč, vlastně zjistíme, až když na místě chybí. A to je kolikrát pozdě. Měli bychom je brát o hodně více, protože než vyroste a dospěje strom, trvá přibližně stejně dlouho, jako než vyroste člověk.

Stromy kolikrát předávají i poselství našim potomkům, protože, když to s nimi dobře dopadne, tak nás většinou přežijí…

Autor: Šárka Hoblíková

26.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Mistrovství světa ve hře mölkky v Tenisovém centru Cafex

Utkali se hráči všech generací a z celého světa

Festival Okoř 2017.
58

Louka pod Okoří přilákala na festival tisíce návštěvníků

Tatran prohrál doma i podruhé. Ostrá dohrávala v devíti

Rakovník /FOTOGALERIE/ – Bídný začátek divize zažívá rakovnický Tatran, který doma prohrál i napodruhé. Tentokrát nestačil na Ostrou, které podlehl 1:2, přestože závěr dohrávali hosté pouze v devíti.

Cyklista po nárazu do lampy zemřel

Rakovnicko - V sobotu krátce před osmnáctou hodinou se stala v obci Panoší Újezd na Rakovnicku tragická nehoda. Zahynul při ní cyklista. Jak potvrdila mluvčí středočeských záchranářů Petra Effenbergerová, stav muže byl velmi vážný. „Záchranáři započali s oživovacími pokusy, které i přes maximální snahu nebyly úspěšné a muž svým zraněním na místě podlehl,“ doplnila mluvčí.

Vaníček: Boje do posledního kola se mi zamlouvají ve všech směrech

Kněževes /ROZHOVOR/ – Drama s nešťastným koncem pro Kněževeské fotbalisty. Ti měli vítězství v okresním přeboru na dosah, když v závěrečném duelu v Lužné v přímém souboji o konečné vítězství vedli ještě deset minut před koncem 2:1.

Starosta Zálezlic: S velkou vodou se nedá bojovat, hrozbu musíte přijmout

Zálezlice /ROZHOVOR/ – Mám domluvené setkání a rozhovor se starostou Zálezlic Jiřím Čížkem. Traduje se o něm, a on sám to potvrzuje, že k médiím byl vždy vstřícný. Říká: „Kdyby se o nás nevědělo, za chvíli by se na nás zapomnělo. A to by byla škoda, protože ta vodní katastrofa byla vážně obrovská.“ Cestou do Zálezlic v autě s kolegou žertujeme, vtipkujeme, usmíváme se. Kozárovice. Obec spadající pod Zálezlice. V roce 2002 to schytaly také naplno. Najednou je v autě ticho. Oba cítíme dusno. Snad by se dalo říci, že nám naskočila husí kůže. To je ve chvíli, kdy míjíme Vltavu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení