Herny a kasina by se daly přirovnat k hospodám. Pravidelný návštěvník v obou případech utratí peníze za něco, co k životu nepotřebuje, tedy v prvním případě za vidinu finančního zisku v hracích automatech, v tom druhém za alkohol. Obě závislosti dokáží lidský život zničit, dostat onoho člověka až na pomyslné dno jeho sil a možností, a bez pomoci druhých nekončí tyto lidské osudy happyendem. Bohužel. Stejně jako se v posledních letech řešila, a to poměrně radikálně, otázka heren a kasin, byl bych pro, aby se stejnou razancí se začala řešit i otázka alkoholu. Právě v jeho konzumaci jsou Češi na prvním místě. Co takhle omezit počet restaurací a pivnic na jedno město? A nebo úplně zakázat rozlévání tvrdého alkoholu? Nejlepším řešením, podle vzoru striktního zákazu heren a kasin, alkohol nenalévat nikde, vlastně jej ani neprodávat … .

Striktní zákaz problematiku závislosti na hraní nevyřeší, spíše poskytuje „hrdý" pocit udělání něčeho proti této závislosti. Ve skutečnosti jsme ale vlastně odsunuli tento nešvar jinam, do jiných regionů, a nebo někam do sklepa, kam „úřednické oči" nedohlédnou. Musím poznamenat, že rozhodně nejsem pravidelným návštěvníkem heren, vlastně štěstí v „bedně" jsem okusil asi pětkrát, zároveň nejsem příznivcem pochybných podniků v okolí škol, v centrech měst. Líbí se mi ale možnost kulturních a prostorných kasin, kam nemusíte docházet pouze utrácet peníze za hraní, ale dá se sem zajít také na kávu a příjemně posedět v nákupních zónách. Ať chceme nebo ne, hazard i alkohol jsou součástí našich životů a bude tomu tak i nadále. Žádné zákazy je nezničí, dokud bude po těchto věcech poptávka.

miroslav.elsnic@denik.cz