Proto se už v sobotu ráno rozjela jedna akce, ze které nekouká ani koruna. Snad jen to, že pár dětí bude mít možná jiného koníčka než jen televizi a počítač…Proto se každý týden v sobotu odpoledne scházejí šikovné ženské a společně něco vytvářejí. Jedna přijde s nápadem a naučí to ty druhé a ještě si pokaždé upečou něco dobrého ke kafi. Jen tak, protože chtějí. Dělají si něco pro radost, sobě i těm druhým, něco, co se jim daří a jde jim to. Zkrátka, nechtějí se nechat otrávit životním shonem a stresem.

Slyšela jsem v televizi mluvit jednu psycholožku: „Pokud se vám ve společnosti nedaří, nepropadejte depresím a soustřeďte se na něco pozitivního, co vás baví, třeba na svoji zahrádku, chatu či chalupu, rodinu. Běžte se projít do lesa…" Nezdá se vám, že už to tu jednou bylo? Lidem se ve společnosti také příliš dobře nedýchalo. Tak se vrhli na zahrádkaření, houbaření, budovali si chalupy… Tahle zlá doba pominula a my jsme všichni doufali, že se budeme mít lépe…

Každopádně těm všem obětavcům přeji hodně chuti, abychom všichni měli zase hodně sil do života.