VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pavel Hraba: Kulisa ve Final four byla nádherná

Rakovník – Pozemní hokejisté HC 1972 Rakovník sahali po zlaté halové medaili, která jim nakonec těsně unikla. Přestože finálová prohra se Slávií po nájezdech ještě stále bolí, hrající trenér Pavel Hraba hodnotí sezonu jako velmi úspěšnou.

11.2.2017
SDÍLEJ:

Rakovnický kouč a zároveň brankář Pavel Hraba během finále Final four 2017Foto: Miroslav Šíma

Už opadlo počáteční zklamání?
Částečně to asi opadlo. Zase jsme se vrátili do normálního života. Je to úspěch, akorát tím, že jsme poslední roky pokaždé ve finále je ten cíl jasný a když se to nepovede, tak tam zklamání vždycky bude. Pro oddíl je to jinak obrovský úspěch, hrajeme to všichni kluci z Rakovníka, daří se kádr částečně doplňovat i mladými kluky a pořád se držíme v úplně špičce.

Ještě bych se vrátil k finále. To dospělo až do samostatných nájezdů, jak jste si na ně věřili?
Úplně jsme si nevěřili, i když je trénujeme celé halové období. V tréninku při každé chybě v kruhu jsme místo rohu dělali nájezdy, ale je to o psychice, která hodně rozhoduje. Třeba Martin Seemann, který nás v trénincích překonával, jak se mu zlíbilo, tak ve finále svoje dva nájezdy nedal. Jsou opory, které na to nervy mají, jako Radek Ostaš, nebo Milan Hornof a ti to dokázali zvládnout. Čekalo se, že alespoň jeden gól Martin Seemann dá, bohužel to nevyšlo a nejvíce to mrzí asi jeho samotného. Ale jinak se s tím kluci poprali ještě docela dobře, došlo to až do páté série, škoda že ho Martin nedal.

Jak jste stříbro oslavili?
Celá parta jsme si byli sednout a to zklamání a atmosféra se uvolnily. Oslavy byly takové střední, žádné velké veselí z titulu, ale bylo to příjemné. Žádné napětí, jako tomu bylo před několika lety tam nebylo. To jsme na sebe i byli naštvaní, že někdo něco udělal špatně nebo nezahrál. Letos jsme ale zahráli všichni dobře a nemohli jsme si nic vyčíst. Třeba i Martinovi, který sice nedal nájezdy, ale jel tam po zánětu průdušek a odehrál to skvěle a ani jemu jsme nemohli nic říci. Chyběl jen kousek štěstí. Letos byla nálada výborná, tým byl semknutý, tréninková morálka byla výborná a jako trenér mohu být spokojen. Jsme dobrá parta přátel a na tom to všechno stojí.

Máte výbornou partu nejen mezi sebou, ale ve vašem oddílu. Ve Final four vás přijeli podpořit i vaše ženské kolegyně, dorostenci, rodinní příslušníci i další fanoušci…
To byla nádhera. My máme opravdu silné klubové zázemí a že tam byli manželky, přítelkyně, hráčky, dorostenci, rodiče hráčů i kamarádi, je opravdu úžasné. Kulisa byla nádherná, povzbuzování bylo fantastické. Byl to ohromný sportovní zážitek pro všechny. Že se pak jdeme společně vyfotit dělá hrozně moc. Také proto pozemní hokej hrajeme. Nejsou důležité jen sportovní výsledky, ale i tato podpora lidí a i pro mládež to znamená hodně, že jsou takhle všichni pohromadě.

Obhájci titulu pražští Bohemians nakonec skončili bez medaile. Byli letos o tolik slabší?
Určitě byli slabší. Vloni nás ve finále porazili 8:3, když o svém vítězství rozhodli v druhé půli. Bohemka je tým, který se trochu potýká s disciplínou a druhá věc je, že jim odešel klíčový hráč Lukáš Plochý do zahraničí. Ten vloni ve Final four dával góly a když vám v hale chybí střelec, je to těžké. Letos tolik gólů nedávají, hrají to více silově, než šikovností a proto jsou letos bez medaile.

Když srovnáme vaše výsledky z halové a venkovní sezony z posledních let, daří se vám v hale více. Čím to?
My se dokážeme dostat do Final four i venku, ale teď jsme třeba prohráli v semifinále se Slávii dvakrát až na nájezdy. Hala je specifická v tom, že zde hraje pět lidí plus brankář. Zde je ten náš tým deseti hráčů s dvěma brankáři opravdu silný. Většina z kluků prošla reprezentacemi, mají spoustu zkušeností. Třeba i mladý Pepa Trejbal hraje za reprezentaci do 18 let a ten mančaft je opravdu našlapaný velkými osobnostmi. Další roli hraje i taktika, která je v hale velmi důležitá. My, jak to hrajeme již dlouho spolu, si dokážeme dobře vyhovět, víme o sobě. Víme, kam si máme stoupnout, kam postavit zónu a tím, že máme šikovné útočníky, kteří to tam dokáží dovézt, nám hala vyhovuje víc.

Takže na venkovní hřiště nemáte dostatečně široký kádr?
Venku potřebujeme 16 lidí a tam už to tak vyrovnané nemáme, i když se snažíme. Na velkém hřišti hraje velkou roli fyzička a my máme půlku lidí starších čtyřiceti let a to se projeví. Když my starší budeme na stometrovém hřišti honit dvacetiletého kluka, to se nedá úplně vydržet. Proto se s tím venku pereme, jak to jde.

Letos jste se v hale v bráně střídali během zápasu po několika minutách s Honzou Seemannem Najeli jste na nový režim?
Je to tak. Dříve jsme odchytali třeba každý jeden poločas, nebo se střídali po zápasech. Letos jsme se ale střídali po čtyřech minutách, já jsem chytal s jednou pětkou, on s druhou a ono to kupodivu fungovalo. Zkusili jsme to už na přípravě v Německu a protože oba dva chytáme dobře, máme spoustu zkušeností, tak jsme to zkusili i teď a bylo skvělé, že to fungovalo, každý si dirigoval svoji pětku a oběma nám to vyhovovalo.

Venku však chytá pouze Seemann…
Venku hraji v poli a s chytáním jsem skončil asi ve třiceti letech, kdy Honza začal být lepší než já. V té době jsem ho do brány pustil a chytá až doteď. On má jiné silnější stránky než já. Má daleko rychlejší reakci na nohy, což je venku potřeba, neboť rány jsou daleko rychlejší, než v hale. V té naopak využívám svoji výšku, rozpětí a tím že je tam menší kruh, méně prostoru, chytám více vepředu a soupeř se nedostává tolik dostřel. Musí mě obíhat a já pak těžím ze hry na zemi a tak to bylo vždycky. Tím, že je venku Honza lepší, hraji v poli, kde se cítím pořád dost platný a hlavně se mi to i jako trenérovi lépe koučuje. Jsem hráčům blíž a je to jednodušší.

Když se poohlédneme ještě do základní části. Byli jste týmem, který nejvíce branek dal a nejméně inkasoval. Váš tým je tedy dokonale vyvážený…
Každý v týmu má nějakou roli a přínos. My to máme nastavené tak, že obránci musí být kluci, kteří dokáží držet hru po mantinelech, aby nám tam soupeř neprocházel a musí dát hře myšlenku. Hra totiž začíná u obránců a od toho se to odvíjí. V obraně máme zkušené kluky, kteří spolu vyrůstali, ví o sobě, dokáží si vyhovět a navíc vymyslet něco dopředu. Třeba Slávia má super beky, ale nakonec to zůstalo jen na Procházkovi, který vymyslí něco navíc. Ostatní jsou takoví nahrávači, hrají německý styl a většinou hrají na tutovku. To je rozdíl mezi Slávií a námi, neboť my když najdeme první moment kdy se udělá mezera, hned ho využijeme. Z toho pak těží naši výborní útočníci, kteří si pak dokáži poradit.

Jakou má rakovnický pozemní hokej budoucnost?
Budoucnost vypadá velmi dobře. Máme skvělý tým dorostenců. Byli to starší žáci, kteří hrají první rok venku i v hale. Máme jich nyní asi devět a jsou opravdu perfektní. Tři z nich už nastupují venku v extralize. Kromě Pepy Trejbala ještě Michal Hamouz a Tomáš Tran. Odehráli už pár zápasů a jsme s nimi maximálně spokojeni. Jsou rychlí a zároveň techničtí. Michal dal dva góly Bohemce a udělal zápas, Pepa může naskočit v záloze i v útoku, to samé Tomáš Tran. Jsou to kluci, kteří přemýšlí, umí rychle s balonkem, tedy to, co je v pozemním hokeji dnes rozhodující. Tým dorostu se nám po dlouhé době povedl a pokud kluci zůstanou spolu, budou hodně dobří. Na ně máme napojené i starší žáky, nemáme tedy žádnou propast.

Autor: Josef Rod

11.2.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Zkažené tutovky mrzely, rakovnický SK padl

Jak reklamovat koupený dům či byt

Utkali se hráči všech generací a z celého světa

Rakovník – Poprvé v historii se v sobotu v Tenis Centru Cafex utkali hráči mölkky – finských kuželek na 17. Mistrovství světa ve hře mölkky. V této zajímavé hře pro všechny generace hrálo sto dvanáct týmů o dvou až čtyřech hráčích a se dvěma náhradníky z celého světa, například z Japonska, Německa, Polska, Francie, Finska a samozřejmě Česka.

Louka pod Okoří přilákala na festival tisíce návštěvníků

Střední Čechy /OBRAZEM/ - Miro Žbirka, MIG 21, Václav Neckář, No Name, Marek Ztracený & Marta Jandová, Eddie Stoilow, Vypsaná fiXa - legendy české populární hudby vystoupily v sobotu na louce pod hradem Okoř. Konal se zde oblíbený letní hudební festival.

Tatran prohrál doma i podruhé. Ostrá dohrávala v devíti

Rakovník /FOTOGALERIE/ – Bídný začátek divize zažívá rakovnický Tatran, který doma prohrál i napodruhé. Tentokrát nestačil na Ostrou, které podlehl 1:2, přestože závěr dohrávali hosté pouze v devíti.

Cyklista po nárazu do lampy zemřel

Rakovnicko - V sobotu krátce před osmnáctou hodinou se stala v obci Panoší Újezd na Rakovnicku tragická nehoda. Zahynul při ní cyklista. Jak potvrdila mluvčí středočeských záchranářů Petra Effenbergerová, stav muže byl velmi vážný. „Záchranáři započali s oživovacími pokusy, které i přes maximální snahu nebyly úspěšné a muž svým zraněním na místě podlehl,“ doplnila mluvčí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení