Počasí přeje: ozimé řepky přišly do půdy včas

Protože její cena je nyní slušná a je po ní poptávka, plánovalo se osít v celé republice až čtyři sta tisíc hektarů. To je zatím největší plocha, která se kdy osela. Nakonec se plánované hektary snížily na tři sta osmdesát pět. V některých oblastech se přece jen nepodařilo dostat osivo do země včas. Po loňských zkušenostech, kdy pozdě setá řepka přes zimu vymrzala, v září už nechce nikdo sít.

Podobná situace je i v LUPOFYTU Chrášťany. Tady zaseli šest set hektarů. To je o něco méně, než v minulých letech. „Šli jsme s plochou dolů. V lokalitách, kde jsme před tím dlouhodobě pěstovali řepku, se začaly projevovat některé negativní skutečnosti, například vyšší výskyt chorob. Také jsme po loňských zkušenostech nechtěli sít v září,“ vysvětlil Jaroslav Mikoláš z LUPOFYTU Chrášťany.

Řepku tady v osevním postupu nahradili jetelem inkarnátem a kukuřicí na zrno. Rostliny na lokalitách osetých v září neměly dostatečně vyvinutý kořenový systém. Špatně přezimovaly a podepsal se na nich jarní přísušek a květnový holomráz. Dále se ukázalo, že pěstování jarní řepky v našem regionu nemá téměř žádný význam.

Pole po vymrzlé ozimé řepce přesetá tou jarní nedala vůbec slušný výnos. Špatný rok pro řepku potvrdil i průměrný výnos okresu. Vyšel jedna celá devět desetin tuny z hektaru, oproti loňským téměř třem tunám. Pro porovnání se v celé republice letos sklidily tři tuny z hektaru (loni 2,9).
Nyní jsou porosty řepky vyrovnané. Vlivem příznivého počasí, kdy je vlhko a teplo, dohánějí vývoj i porosty zaseté o něco později.

„Rozhodně porosty vypadají o hodně lépe, než loni v tuto dobu. Nyní porosty přihnojujeme a ošetřujeme regulátory růstu, abychom zajistili správně vyvinutý kořenový systém. Jen to je zárukou dobrého přezimování,“ potvrdil Mikoláš.

Do osmadvacátého srpna zasili řepku v Zemědělském družstvu Lašovice. Stihli to včas také díky velké ploše ozimých ječmenů. „Plochy oseté do dvacátého srpna jsou krásné. Už jsme je ošetřili regulátory růstu. Počasí přeje. Je teplo a pravidelně prší,“ pochvaloval si František Zralý ze Zemědělského družstva Lašovice. Nyní tu sejí ječmen. Z celkové plánované výměry je v zemi zhruba na jedné třetině.

Situaci si pochvaloval také Jiří Růžička, předseda družstva Agro Malinová: „Pole dostávají optimální vláhu, protože pravidelně prší. Řepky jsme zaseli do konce srpna. Na ty první nyní aplikujeme listové hnojivo a regulátory růstu. Porosty budou vstupovat do zimy dobře narostlé.“ Nyní je na řadě ozimý ječmen. Celkem ho plánují sto padesát hektarů.

Voda místy přece jen komplikovala situaci. Někde se muselo čekat, až vyschnou naorané plochy. Proto přišla do země po ječmeni pšenice.