Například cena krmné pšenice od začátku žní kvůli jejímu nadbytku výrazně klesla. Výsledkům nepomůže ani obilí, které je dosud na poli. Jeho kvalita vlivem deštivých dnům v minulém týdnu spíše klesá. Pšenice obsahuje málo dusíkatých látek a má nízkou objemovou hmotnost. Podepsal se na tom zřejmě vývoj počasí během vegetace.

„O situaci se radíme s odborníky. I když děláme listové a půdní rozbory, dávky dusíku počítáme na kvalitu, kterou očekáváme, přesto potravinářská kvalita nevyšla," zkonstatoval Jaroslav Mikoláš, jeden z jednatelů Lupofytu Chrášťany. Po deštích v minulém týdnu se tady překvapivě už kvalita nezhoršila. Dobrá zůstala i objemová hmotnost.

Určitou „náplastí" mohou být rekordní výnosy jak obilovin, tak i řepky, které vycházejí jako jedny z nejvyšších za posledních dvacet let.

Další peníze z kapsy vyhání náklady na dosoušení sklizeného zrna. Po deštích v minulém týdnu má zrno vyšší vlhkost a na poli v této chvíli nevysychá. Jeho kvalita klesá. Proto se seká, co to jde, a sklízí se i zrno s vyšší vlhkostí. Kombajny v minulém týdnu skoro nevyjely, takže ke sklizni zůstalo ještě velké množství ploch.

V chmelařských podnicích navíc žene stroje do porostů sklizeň chmele, která se 
v těchto dnech postupně rozjíždí.  Někde zbývala polovina, někde zatím nevyjeli do ozimých pšenic. Například právě v Lupofytu zbývalo v úterý posekat 350 hektarů obilovin a 220 hektarů máku. „Nasadili jsme sedm kombajnů. Chybí nám sklidit 50 hektarů pšenic. Padlo také 20 hektarů máku. Pokud nebude dnes pršet, obilí máme pod střechou," informoval v pátek Jaroslav Mikoláš.

Deset dní stály kombajny na dvoře v Probiosu Kounov. V pondělí tu zbývalo sklidit polovinu ploch.
„V této chvíli sekáme třetí den. Odhaduji, že jsme sklidili sto dvacet hektarů ploch. V pátek začínáme sklizeň chmele, takže bychom rádi dosekali pšenice, " řekl ve středu odpoledne ředitel Probiosu Kounov Pavel Řepík. Tím by byly obilniny pod střechou. Zbývaly by jen jarní olejniny, 170 hektarů pšenice z celkových 450 a 35 hektarů máku. Proto stejně jako v okolí sekají obiloviny o vlhkosti patnáct procent. I tady je problém s kvalitou u pšenic, zvlášť po posledním přídělu vody.

„Nechali jsme si udělat jen pár vzorků, protože do výkupu jsme odvezli pšenice jen část, většinu jí máme doma, ale výsledky jsou přibližně stejné jako na celém okrese. Tam, kde vychází objemová hmotnost v normě, chybí dusíkaté látky. Tam, kde je nízká objemová hmotnost, je vyšší obsah dusíků," vysvětloval Řepík.
Rozdíly v kvalitě i výnosech jsou na jednotlivých polích. Ve výnosech až stoprocentní. Někde vychází šest až sedm tun z hektaru, někde pouhé tři.

Nejvíce se tady podle ředitele Probiosu daří ozimům, obilninám i řepce. Jarní obiloviny, například ječmeny, se tu příliš nepěstují.

Před časem tu byl v kurzu nahý oves hlavně z důvodu příznivé ceny oproti ostatním obilovinám. Kvůli osevnímu postupu se tu střídá mák, hořčice, len. Záleží na výkupní ceně. Setí ozimů časté přeháňky nezastavily, takže není v této chvíli ve skluzu. Z celkových 215 hektarů řepky bylo v úterý zaseto 150. Během pátku a soboty by mělo být zaseto.

Pomoci zemědělcům s vyrovnáním ztrát kvůli špatné kvalitě obilovin by naopak mohla řepka svým rekordním výnosem. Na Rakovnicku už je zcela pod střechou. Dala 3,69 tuny z hektaru (loni 3,09, předloni 2,54).
Dosáhla dobré olejnatosti. Navíc asi sedmdesát procent podniků mělo řepku prodanou už před žněmi a tím pádem za vyšší cenu.