Zemědělci se obávají výnosů řepky. Příliš se neurodila

Jejich postup ale zcela odpovídá jiným běžným letům. Co ale zatím příliš optimismu zemědělcům nedává, jsou výnosy řepky i ozimých ječmenů a pšenic.

I když někde v republice hlásí nadprůměrné výnosy, na Rakovnicku vychází většinou hluboko pod průměrem. Zapříčinilo to sucho v dubnu a mrazy v květnu.

Výnosy se v jednotlivých lokalitách o hodně liší. Na písčitých vychází nízký, hlinité jsou na tom o dost lépe. „Na jednom poli řepky jsme měli výnos až osm tun z hektaru, jinde jen tři a půl,“ potvrdil Jaroslav Mikoláš, předseda Okresní agrární komory v Rakovníku.

Se slabšími výnosy roste nejen cena komodit, ale i poptávka po nich. Většina zemědělců ale prodala část úrody ještě před sklizní. Hlad začíná být po ozimém ječmenu, protože většina pěstitelů od něj ustupuje. Za ten se někde nabízí cena jako za pšenici. Chybí totiž do krmných směsí.

V LUPOFYTU Chráštany sklidili 183 ha ozimých pšenic průměrným výnosem 5,4 t z hektaru, 126 ha ozimého ječmene s výnosem 4,5 t a 42 hekterů řepky s výnosem 2,1 t z hektaru.

Déšť, který přišel v polovině minulého týdne, zatím kvalitu obilovin nesnížil. Pšenice si drží potravinářskou kvalitu. Většina porostů ještě nedozrála, takže jim naopak pomohl.

Kvůli nižším výnosům museli v LUPOFYTU přehodnotit potřebu kombajnů. „Kombajny toho zvládnou posekat více, porost je řidší, nemusí tak často vysýpat. Proto jsme zatím posunuli nástup kombajnů, které jsme měli objednané z jiných podniků na služby. Neměly by zatím co sekat,“ uvedl Mikoláš.
Trochu jiná situace je pod Džbánem. V Kounově vjeli do pšenic začátkem tohoto týdne. Ozimé ječmeny nemají. Řepky nejsou zralé. Místy porosty zmlazovaly, musely se tedy zdesikovat a proto příjdou na řadu později.

Pšenice mají nevyrovnanou zralost. V místech, kde bylo vloni vlhko, je zrno nezralé. Kvůli podílu zelených zrn vychází i vyšší vlhkost. Předepsaná se pohybuje kolem čtrnácti procent.

„Sklízíme zrno o patnácti až šestnácti procentech, abychom neztratili kvalitu i když budou srážky za vlhkost. Zatím pšenice vychází jako potravinářská,“ informoval o situaci Pavel Řepík, ředitel Probiosu Kounov.

Kvůli nevyrovnané zralosti plochy sekají po kouskách, podle toho, kde je porost zralý. Průměrný výnos například u odrůdy Panonia je 4, 5 tuny z hektaru. Na ostatních plochách se zatím nedá určit.

Letošní sklizeň zatím hodnotí Pavel Řepík výnosově jako průměrnou, sekat se začalo o něco dříve než v loňském roce.
Sklidit musí tisíc hektarů. Z toho 530 ha pšenice, 200 ha řepek , 70 ha ovsa. Zbytek připadá na pozdní olejniny. Při dobrých podmínkách za den posekají třemi kombajny šedesát hektarů.