Zničené chmelnice zemědělci znovu postaví. Prodraží se to

Uklidit celou plochu znamenalo vše rozebrat, roztřídit a odvozit z pole. Nejprve se odstříhaly štoky od vrchních drátů konstrukce. Pak se pruty odstříhaly od země. Následovalo vystříhání sloupů a jejich odvoz na chmelové káře. Pak ještě vytahání štoků a úklid všech kovových částí.
Vyšší náklady

Dříve vytahaný materiál (sloupy, dráty) pokryl náklady na úklid. Letos, protože práce byly ve velkém rozsahu, chmelaři většinou řešili potřebu pracovních sil přes pracovní agentury. Ty jsou daleko dražší než vlastní režie. Co a jak bude hradit pojišťovna, není ještě vyčísleno, ale odhadem pojistka zhruba pokryje materiál na konstrukci. Vlastní režie - náklady na úklid, připravení lokality a samotná stavba konstrukce - většinou vycházejí ještě jednou tolik, než cena použitého materiálu.
Materiál (sloupy, dráty) se při stavbě používá z velké části nový. Kovové části tak přijdou do šrotu a sloupy se většinou ztopí. Hlavně ty není vhodné donové konstrukce použít. Po čase se na nich totiž projevují různé neduhy a stejně se nakonec musí vyměnit.

Kolešovice
V Rakochmelu Kolešovice sklidili veškerý chmel, a to z devadesáti dvou hektarů. Dvacet hektarů spadlo. Smlouvy nakonec přes počáteční obavy splnili. Po loňské rekordní sklizni vyšel výnos včetně výsazů třináct a půl metráku po hektaru. Rekordní vyšla ale kvalita - čtyři celé sedm desetin procenta alfa hořkých kyselin.

V polovině září přijelo dvacet brigádníků. Ti vedle stříhání prutů a čištění drátků z plošin také dosazovali třicet hektarů plodných chmelnic a zasázeli třináct hektarů nových konstrukcí, postavených v minulém roce. Část z nich se od poloviny října podílela právě na úklidu padlých chmelnic. „Tyto práce jsme stihli udělat do konce října. Vedle toho probíhalo ve chmelnicích podzimní čištění, to znamená vláčení, odorávání. Pruty se už na celé ploše nestříhají, pouze tam, kde se dosazuje. Na ostatních místech se pruty odřežou disky, odorají a vyvláčí podél,” vysvětlil Karel Šrámek, chmelař Rakochmelu Kolešovice.

Dále tady pokračovali úklidem materiálu kolem chmelnic a také opravou stojících chmelnic potrhaných po vichřici. To zvládla parta pěti stálých zaměstnanců. Nyní začali se stavbou třiceti hektarů chmelových konstrukcí. Na tom pracují dva živnostníci plus zaměstnanci Rakochmelu. Práce se odhaduje zhruba na rok.

Kounov
Podobná situace byla i v Probiosu Kounov s tím rozdílem, že tady spadlo „pouze” osm a půl hektaru. Na úklidu ploch se podílelo patnáct lidí. Postup prací se odvíjel stejně. Nejhorší bylo odvážet vystříhané štoky.

„Nejprve jsme se pokoušeli štoky nakládat ručně na solery, ale to bylo strašně těžké. Takže se štoky naházely na hromady a ty pak naložil bagr na vozy. To značně urychlilo postup prací,” uvedl pan Cibulka, chmelař Probiosu Kounov. S novým výsazem v padlých chmelnicích se nepočítá, protože vichřici odnesly chmelnice, ve kterých byly porosty do pěti let stáří. I tak tady zasázeli šest hektarů v rámci obnovy věkové struktury ploch. Práce dokončili do konce října.

Nyní se i tady začalo se stavbou konstrukcí. Část chmelnic staví vlastními silami, část Chmelařství Žatec. „Náhradu škody s pojišťovnou ještě neřešíme. Až plochy postavíme, tak vyčíslíme náklady a teprve začneme s pojišťovnou jednat,” vysvětlil Pavel Řepík, ředitel Probiosu Kounov.