Následné chemické analýzy potvrdily, že se jedná o zcela nový druh sulfidu stříbra a olova se zastoupením bismutu a antimonu. „Právě zastoupení dvou posledních prvků cca 1:1 je to, co dělá staročeskéit odlišným od dosud známých minerálních druhů," uvedl mineralog a ředitel Přírodovědeckého muzea Národního muzea Ivo Macek.
Vědci nerost pojmenovali staročeskéit podle historického staročeského pásma, kde se nerost vyskytuje. Některým členům mezinárodní komise pro schvalování nového názvosloví vadily české háčky a čárky v názvu. V únoru ho však komise schválila, v srpnu vypršela lhůta na možné námitky, a název je tak nyní oficiální.
Kutnohorsko se stalo v minulosti nalezištěm i dalších nerostů, například kutnohoritu, objeveného roku 1901 Antonínem Bukovským, podle stejného objevitele pojmenovaného Bukovskýitu, nebo kaňkitu popsaného roku 1976 trojicí vědců.
Vilém Dvořák