Tím zjednodušili obsluze její práci. Člověk, který lis obsluhuje, už nemusí mačkat tlačítka, aby vypnul a zapnul pás a lis. Automatika hlídá i výšku nasypání pomocí z boku namontovaného čidla. To, když sepne, vypne dopravník chmele a zapne lis. Na displeji se ukáže také počet lisování. Každý žok se musí slisovat devětkrát. Počet slisování obsluha někde zapisuje křídou a čárkami na tělo lisu. Protože se s vyšším počtem lisování záznam často stával nepřehledný,
v Heřmanově vedle automatiky mají na lisu jednoduché počítadlo s devíti korálky. „Letos je automatika na téhle sušárně novinka. Vedle ji zatím nemají. Zkoušíme, jestli se zařízení osvědčí. Pokud ano, tak jsme se dohodli s chmelařem Karlem Šrámkem, že zařízení dáme i vedle na sušárnu a na sušárnu v Kolešovicích," popisoval Lukáš Martínek, který pracuje na pásové sušárně už několik let.

Jako větší nadprůměr odhaduje zatím výnos chmele chmelař Karel Šrámek z Rakochmelu Kolešovice: „Výnosy se v tuto chvíli pohybují kolem 15 metráků po hektaru. Myslím si, že by celkový průměr mohl letos vyjít zhruba čtrnáct metráků po hektaru. Co se týká obsahu alfa hořkých kyselin, odebrali jsme čtyřiadvacet vzorků. Průměr byl 4,4 procenta. Což je dobré. Chmele je více a vyšší je i obsah alfy."
Staří chmelaři říkají, že když je chmel pěkný na jaře, nebudou moc vysoké výnosy, což se letos potvrdilo.
„Chmel dostal na jaře hodně zabrat. Od poloviny dubna až do konce června trpěl suchem, a to je hodně dlouho," zkonstatoval Šrámek. Voda, co spadla v červenci, ho zachránila. Asi na polovině ploch mají proto rostliny špičatý habitus, ale zase nízko nasazené hlávky. V nivách potoků a v místech, kde bylo více vody, je chmel více narostlý a má vysoko nasazeno. I tak výnos z těchto lokalit neklesl pod 12 metrických centů z hektaru.

Deštivý červenec znamenal i tady velký tlak perenospory (plísně chmelové), proto bylo nutné udělat osm základních postřiků proti perenospoře a dva pásové. Je to více, než v běžném roce, ale ne nejvíce, protože vyšší počet postřiků se dělal i v některých předešlých letech.

O jeden se letos zvýšil také postřik proti svilušce chmelové. Sucho a teplo na jaře jí svědčilo. Její nástup ale v červnu chmelaři zvládli. Nyní, při sklizni, je zdravotní stav chmele v pořádku.

Silný habitus chmele vyžaduje pomalejší chod česaček. To ale jejich výkon příliš nezpomaluje. „Místo čtrnácti štoků za minutu jsou nastavené na dvanáct, ale navěsí se jich třeba jen šest. Štoky jsou silné, hodně zavětvené a zamotané do sebe. Fůry jsou velké, zamotané a dá více práce je rozebrat. Do stroje jde více materiálu, takže se více ucpává. Počítáme, že by se mohla sklizeň protáhnout tak o dva dny, ale ještě uvidíme," popisoval Karel Šrámek. V Rakochmelu Kolešovice letos očešou celkem 147 hektarů chmelnic. Výměra se ale zvýší, protože se v Heřmanově právě staví osm hektarů nových chmelnic. Už na podzim se osází Žateckým poloraným červeňákem.