Film inspiroval Petra Čecha, majitele šlovického elektroskanzenu, ke koupi stařičkého benzinového motoru. „Neodolal jsem. A neodolal jsem ani v tom, abych při provádění hlášky nepřipomněl," přiznal Petr Čech.Na mysli má scénku, kdy Ladislav Smoljak ve mlýně vypráví historku o vodníkovi. „Také spustím stroj, a když s vyprávěním skončím, neopomenu po Smoljakově vzoru zdůraznit, že si vydařenou historku lidé přicházejí vyslechnout i podruhé," směje se Petr Čech a ukazuje benzinový motor totožný s tím, na kterém děda Komárek (Josef Kemr) ve filmu řeže dřevo a má neustále nedostatek vody. A tak pro ni musí běhat s kýblem Zdeněk Svěrák.

Interiér elektroskanzenu doslova „voní" novotou. „Letos jsme zde uskutečnili velikou změnu," upozornil Petr Čech.
Už při vstupu vidíte, že je zde nová podlaha z hlazeného betonu a nové schody. „Změna nám umožňuje podlahu lépe udržovat. Po záplavách jsme měli všechny stroje rozebrané. Všechny jsme vyplachovali a nově ošetřili a dali na vyšší podstavce, aby na ně případná voda ze záplav nemohla," ukazuje Petr Čech na nablýskané elektromotory, svědky začátků doby elektrifikace Rakovnicka.

Cestu do expozice elektroskanzenu na břehu řeky Berounky si ale stále častěji nacházejí i věci „neelektrické". „I ty tady mají své místo. „Rád lidem přiblížím, alespoň takto zprostředkovaně, jak to asi vypadalo v domácnostech našich babiček či v dílnách našich dědů," vysvětlil Petr Čech s tím, že řadu věcí mu lidé nosí sami, třeba když vyklízí sklepy a půdy. Vidíme tu například prastaré valchy, necky. „Valchu mám dřevěnou, skleněnou, plechovou, ještě mi chybí keramická, po té prahnu, ale už mi ji jedni známí také slíbili," popsal Petr Čech.

A to už jsme zpět u elektřiny: vystavena je tu mimo jiné svářečka, mandl, pračka, doutníkový lux (známý z knih Oty Pavla), keramická pícka.
Ani letos prý nebyla ve Šlovicích o turisty nouze.

Mlýn, elektroskanzen a přírodu u řeky Berounky si zamilovali i cizinci.
„Syn žil patnáct let v Dánsku, takže sem jezdí návštěvy z této země, kterým se u nás hodně líbí. Pravidelně jezdí Holanďané. A snacha je ze Švédska, takže sem zamířili také lidé z okruhu jejích známých."

A nejmilejší návštěva, která do mlýna letos zavítala?
„To je skoro každá druhá. Nejspokojenější jsem, když vidím, že se u nás lidem líbí. A radost vždycky mám z toho, když mi školáci na konci výkladu zcela spontánně tleskají. To je pro mě takové pohlazení na duši," dodal ještě Petr Čech.