VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Herinková: Nejvíce mě potěší když v hnízdě sedí holub - modrý pštros běloocasý

Pšovlky – Chovatelka holubů a drůbeže Milada Herinková z Pšovlk se těší z nedávného chovatelského úspěchu.

15.2.2016
SDÍLEJ:

Milada Herinková a holub šampiónFoto: Jana Elznicová

Její holoubci a holoubci jejího přítele Josefa, moravští pštrosi, si skvěle vedli v rámci 28. ročníku Evropské výstavy, který se v listopadu loňského roku konal ve francouzském městě Metz. Již několik let se Milada úspěšně věnuje právě křížení plemene moravský pštros. Čestnou cenu si z Francie přivezla mladá holubička. Je třeba říci, že Milada Herinková vystavuje s úspěchem svá zvířata také na národních výstavách. Jeden z jejích holubů je například držitelem titulu Mistr České republiky – chovatel 2015. Ocenění si přivezla Milada Herinková z výstaviště v Lysé nad Labem. Potkáváme se na dvoře rodinného domu v Pšovlkách u šesti holubáren.

Jak to všechno začalo?
Vždy jsem měla ráda zvířata, ale v bytě jsem se pochopitelně chovatelství nemohla věnovat. Před osmi lety jsem se ale přistěhovala k druhovi Josefovi. Ten choval žluté a červené holuby – moravské pštrosy. Mně se zase líbila černá varianta.
Tak jsem pomalu začala s jejich chovem. Jednou jsem ale viděla černé běloocasé moravské pštrosy a ti mi padli do oka. Povedlo se mi získat chov od Zdeňka Foltýna z Dubňan na Moravě, který chov rušil a od té doby se mi chov rozrůstá. Takže jak již bylo řečeno, chovám moravské pštrosy – běloocasé, tedy jedno plemeno a mám zhruba osmnáct barevných variet.

Tolik?
Mám radost, že se mohu realizovat a zajímá mě genetika. Tyto barevné variety docílíte křížením. To mě baví. Ale chce to především trpělivost.

Můžete být konkrétnější?
Holub je černý i s ocasem a já musím docílit toho, aby měl ocas bílý. Aby váš chov za něco stál, tak se musíte snažit vybírat co nejvhodnější jedince k sobě do páru. ty, kde je předpoklad, že by mohli mít dobré potomstvo. Musíte udržovat úroveň chovu. Jenže se stane, že dáte běloocasého holuba na běloocasou holubici a mladí prostě běloocasí nejsou. Snažím se docílit toho, aby se co nejvíce líhla běloocasá holoubátka. A to chce čas a trpělivost. Také musím říci, že takzvaná „cizí krev" se špatně shání. To je nejobtížnější. A musíme ji také mít. Není dobré, mít příbuzenské křížení. Proto se snažíme udržet krev tady, abychom ji mohli dávat do běloocasých moravských pštrosů a zjistit jak docílit toho, aby se rodili. Je to těžké. Chce to tu trpělivost.

A už jste něco v tomto ohledu vypozorovala?
Ano. Ale pochopitelně nebudu nic prozrazovat… (smích).

Když se ještě vrátíme k té Francii, jakou přípravou musí holubi před cestou projít?
Nebyla jsem ve Francii osobně. Zájezd organizoval Český svaz chovatelů v Praze a právě jeho zástupci tam zvířata odvezli.
Ještě před cestou musím holoubka vykoupat. A oni se rádi koupají, a to za každého počasí, a zarovnat, upravit brčka. Na výstavišti se už neupravují. Tam se už jen dají do klecí.

Je pro ně cesta náročná?
Myslím, že ne. Příprava na cestování po republice nebo zahraničí je stejná. Jen musí vydržet delší cestu bez vody a jídla.

Existuje mezi holubářem a jeho holubi nějaké pouto?
Ano. Myslím, že oboustranné. Když vylétnou dvě stovky holubů na střechu, tak já prakticky skoro u všech vím, který je který. Pouštíme je totiž prolétnout. Oni se vrací, daleko nelétají, Je to těžší plemeno, takže nejsou žádní velcí letci.
A oni poznají cizího člověka. Pokaždé když k nim jdu, musím mít na sobě stejné oblečení a stejný účes. Jak vypadám jinak, okamžitě se plaší.

Je něco, co vás překvapilo?
Jednom jsem měla hodně starého holuba, který už neměl holubičku. Pak by mělo dojít k jeho likvidaci, ale já jsem si říkala: On mě dal takových pěkných holoubků. Já ho tu ještě nechám.
A on jakoby byl za to vděčný, vůbec nerušil. Byl hodný. A nakonec se stalo, že všechna holoubátka, která slezla z hnízda na zem krmil. Udělal si školku.
Asi chtěl být užitečný za to, že jsem ho tu nechala. Ale možná se to běžně stává.

Žijí holubi v párech?
Ano. Holubička je věrná a holub tím pádem musí být také věrný. Střídají se na hnízdě. Když sedí holubička, tak holub prohání ostatní holubičky. Ale protože je holubička je věrná, tak on nemá šanci, ale naparuje se. Do chovu by se měly vybírat páry, které se dobře starají o potomstvo. Ale někdy je to těžké. Máte krásného holuba a dejte ho pryč, když není dobrý rodič. Je to někdy problematické.

Kolik mají v hnízdě vajíček?
Dvě vajíčka. Ve většině případů, a to je zajímavé, se vždy vylíhne holub a holubice. Ale je pravda, že někdy z různých důvodů nastanou výjimky.

Je polovina února. Jaké je to období pro holuby?
Začínají jít do páru a začnou hnízdit. Musím ale říci, že i na ně působí špatně letošní teplé počasí a potvrzují mi to i ostatní holubáři. Jak bylo v zimě teplo, tak šli do páru a vyvedli mladé. Jenže pak přišly mrazy a my o hodně holoubat přišli. Ale už mám zase nějaká nová holoubátka. Někdo nechává vyvádět mladé celý rok, ale já si myslím, že by si měli odpočinout.

Otázku co vás nejvíce potěší asi ani nemusím pokládat…
Potěší mě vždy, když v hnízdě vidím běloocasé moravské pštrosy. A když jsou holoubátka zdravá. A také je pro mě úžasné pozorovat, jak se holubi chovají.

Dodejme, že se paní Milada s přítelem ještě starají o kobylku Móňu, psa Brita, kočky a ceny sbírají také za chov drůbeže.

Autor: Jana Elznicová

15.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

DOTYK.CZ

Chyťte doktora! Nemocnice kupují lékaře už během studia

Sezónu zahájilo jen několik stánkařů.
1 5

Sezónu zahájilo jen několik stánkařů

Roztoky po výhře nad Švermovem získaly bronz

Rakovník – V sobotu se uskutečnil poslední díl fotbalové mládežnické tour. Ve dvanáctém turnaji se sešlo ve sportovní hale osm týmů. Rakovnicky okres reprezentovala čtveřice Sokol Mšec, TJ Roztoky, Sparta Řevničov a Sparta Lužná.

Na úřady se vozíčkáři většinou nedostanou

Region - Má člověk na vozíčku šanci vyřídit si něco na městském či obecním úřadě? Mají budovy bezbariérový přístup? Většina městských a obecních úřadům ve středních Čechách bohužel ne, protože převážně sídlí v historických budovách.

Kulturní domy někde chybí, někde jsou nové

Rakovnicko – Kulturní domy a prostory pro setkávání slouží obyvatelům už mnoho let téměř ve všech obcích. Někde ale volají po opravě, někde dokonce zcela chybí, jako například v Chrášťanech.

Radek Tichý se připravuje na mistrovství Evropy

Rakovník – Rakovnický střelec a český reprezentant Radek Tichý dosáhl dalšího úspěchu, když na mezinárodním závodě v Mnichově obsadil 19., a poté 28. místo, čímž si zajistil účast na mistrovství Evropy, které se bude konat od 6. do 12. března v slovinském Mariboru.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies