Hůla:Národní park nechce jen úzká skupina veřejnosti

Petici podepsalo téměř čtrnáct tisíc občanů. Veřejně jste prý prohlásil, že 99 procent z podepsaných osob pod peticí jsou myslivci. Ráda bych věděla, zda je tato informace o vašem televizním vystoupení pravdivá a pokud ano, jak jste k uvedeným procentům došel?

V televizním vystoupení jsem vyslovil pouze svůj odhad, za podmínky, že by se udělala seriózní analýza lidí, kteří petici podepsali, že by výsledek mohl být takovýto. K vyřčené domněnce mě vedl způsob, jakým byly podpisy sbírány a rovněž zcela nepravdivé a zavádějící informace, které byly respondentům podsouvány. Petice probíhala téměř rok, což je na necelých 13 tisíc podpisů úctyhodná doba. Protože se petice podepisovala zejména na naháňkách, Zemi živitelce v Českých Budějovicích a na dalších setkáních myslivecké veřejnosti, dovolil jsem si tuto úvahu. Nikoli však tvrzení! Jinak si při vší úctě k demokratickým nástrojům, jako je referendum, myslím, že vyhlášení NP není téma pro plebiscit. Jde o velmi odborné téma a pocity lidí, které nejsou ničím podložené, potom svádějí spíš k anarchii. Nevěřím, že by většina místních byla proti NP a dokázala zdůvodnit proč. Naopak řada lidí, kteří se o problém NP od počátku zajímají, jsou příznivci této myšlenky. Jen nejsou tolik slyšet.

Hovoříte o tom, že je na Křivoklátsku mnoho malých honiteb, jejichž nájemcům jde o to, aby na nich mohli co nejvíce střílet. Proto na nich potřebují mít co nejvíce zvěře. Jakmile by ale prý vznikl národní park, byla by tu rázem jedna velká honitba a postupně by docházelo k nápravě.

Jakým konkrétním způsobem by k nápravě docházelo? Kdo by se staral o odstřel zvěře a kam by šel případný zisk z odstřelu?

Hlavním důvodem, proč úzká skupina veřejnosti (14 tis. podpisů je dolní hranice pro podání petice) nechce NP, je právě myslivost. V NP totiž není povolený poplatkový lov a zvěř je zde regulována člověkem proto, aby byla nastolena přírodní rovnováha. Z naší přírody byly člověkem vyhubeny velké šelmy (vlk, medvěd, rys), které stavy zvěře regulovaly přirozeně a přírodním výběrem. Tj. zvěř byla kvalitní, v dobré kondici, přirozeně ostražitá a přežili jen nejsilnější. Tuto roli si následně usurpoval člověk a zvěř takzvaně „chová", tu lépe a tu hůře. Na Křivoklátsku máme prokázáno studií IFER z roku 2010 – 11 a metodou, která se běžně používá na celém území ČR, že stav lesních ekosystémů je v 2-3x horším stavu, nežli je celostátní průměr! Zároveň studie prokázala, že díky několikanásobně vyšším stavům spárkaté zvěře (původní i nepůvodní) dochází k poklesu biologické rozmanitosti. Podle oficiálních výkazů myslivecké statistiky se poslední léta nedaří odlovit ani meziroční přírůstek spárkaté zvěře. Podle našich vlastních sčítání v zimním a jarním období se na Křivoklátsku stavy spárkaté zvěře pohybují v číslech, která 6-8x překračují tzv. normované stavy, tj. stavy maximální možné z hlediska úživnosti. Les není schopen bez účinné a nákladné ochrany přirozeně zmlazovat. To je pro ochranu přírody samozřejmě víc než alarmující. Důvody, proč tomu tak je, jsou následující:

1. Systém pronájmů honiteb na lesních pozemcích ve správě Lesů ČR je špatný. Jednotlivé honitby mají rozlohu řádově 800 ha, což pro smysluplný „chov" jelena lesního zdaleka nestačí. Minimální rozloha je odborníky udávána kolem 4000 ha a víc. Protože jednotliví privátní nájemci platí za honitby nemalé částky v řádu statisíců korun ročně, je logické, že chtějí ve své honitbě mít co nejvíc zvěře, zejména potom trofejové, která jim investované prostředky vrací zpátky.

Aby tohoto cíle dosáhli, zašetřují zvěř samičí a mladou. Tím vychylují poměr pohlaví ve prospěch samic a mláďat a zvěř se začíná exponenciálně množit. V populaci tak vzniká nedostatek silných samců, kteří nepustí slabší jedince k páření. To, že krátkodobé zvýšení počtu trofejí je na úkor kvality zvěře, už nájemce většinou nedohlédne. Konec konců vždyť má honitbu pronajatou pouze na 10 let.

2. Dalším problémem je přemnožená nepůvodní spárkatá zvěř, jako je muflon a jelen sika. Zde je situace totožná se stavem u jelení zvěře. Jelen sika, sice menší, ale o to víc agresivní, se navíc dokáže pářit s jelenem lesním a degraduje tím genofond původního jelena lesního. Muflon zase působí místy nevratné škody na původní vzácné a chráněné květeně zejména na křivoklátských přirozených bezlesích, tzv. „pleších" a lesních okrajích. Tím, že ve stádech o počtu 100 a více kusů tato stanoviště vyhledává, působí nadměrné spásání, erozi mělkých půd a jejich nadměrné obohacení dusíkem z výkalů. Protože muflon je v zásadě ovce (byla k nám dovezena z Korsiky a zdomácněla zde), která neskousává vegetaci, ale vytrhává jí, působí nevratné škody na populacích vzácných druhů rostlin.Tolik jen velmi stručně proč usilujeme o NP z hlediska myslivosti.

Cílem péče o zvěř v NP je tedy všemi známými způsoby narovnat poměr pohlaví do stavu co nejbíže přírodnímu, dbát důsledně na kvalitu genofondu zejména jelena lesního, snížit početní stavy na únosné, aby byl les schopen přirozené obnovy a trvale redukovat zvěř nepůvodní. Pokud by NP byl vyhlášen, došlo by i ke změně hranic honiteb. Právě z důvodu zrušení nelogických hranic honiteb pole – les a problémů z toho plynoucích, je u NP možné v řádu 10 – 15 % plochy výměry NP, aby společenstevní příp. soukromé honitby zabíhaly do území NP a naopak honitba NP zase přesahovala vně hranice NP. Tím by byly dnešní ostré hranice pole – les setřeny ku prospěchu všech, především však zvěře.
Zisk z odstřelu zvěře, stejně jako z péče o lesní ekosystémy jsou v NP příjmem státního rozpočtu.
Naproti tomu dnes peníze z pronájmu honiteb Lesů ČR – tedy státních lesů – mizí v útrobách státního podniku, který potom může snadno platit nákladné reklamy v médiích, financovat předražené myslivecké kuchařky, či jinak šikovně peníze tunelovat.

Říkáte, že se vaše instituce bude po vyhlášení Národního parku Křivoklátsko rozšiřovat, ale že to nebude stát stovky milionů. Máte tedy představu kolik to bude zhruba stát?

Křivoklátsko je přes 30 let spravováno Správou CHKO, která by dál zůstala, tj. NP by byl spravován stávající správou. Nároky na mandatorní výdaje státu by nijak zvlášť nenarostly už jen proto, že by zaměstnanci státního podniku Lesy ČR částečně přešli delimitací pod Správu NP a CHKO. Dřevo produkované v rámci péče o NP se standardně zpeněžuje, výnosy z něj jsou však příjmem státního rozpočtu, ze kterého je NP zpětně financován, tj. vše je pod veřejnou kontrolou a podle schváleného plánu péče. Dnes s lesem, který je státní – tedy bohatstvím nás všech – hospodaří sice státní podnik Lesy ČR, ale miliardy z tzv. hospodaření mizí kdesi, kam stát nedohlédne a my, běžní smrtelníci, už vůbec ne. Veškeré práce v lese LČR zadává formou megavýběrových řízení, která ovládají 2 -3 velké firmy. V NP se pečuje o les jemnými technologiemi, které jsou pro velkotěžaře nezajímavé.

Tím vzniká velmi slušný prostor pro místní a regionální firmy. Představa o finančních nárocích nově vzniklého NP existuje, nepřísluší mi jí však zveřejňovat. To je otázka pro MŽP. Nicméně nejedná se o stamiliony, ani desítky milionů. ¨

Chcete změnu k přístupu k lesnímu hospodaření a zvěři. Jak by měla dle vašeho názoru v budoucnu vypadat? Co si máme pod touto změnou jako laici představit?

Nastudujte si návrh plánu péče o NP a pochopíte.

Dle našeho průzkumu se místní obyvatelé stále nejvíce obávají ještě většího okleštění jejich práv v plánovaném NP Křivoklátsko. Jsou obavy těchto osob oprávněné?

Nejsou, pro místní lidi se vznikem NP nic nezmění.