A rozhodně se tady neztratili. Při závěrečném oceňování nejhezčích motorek získal Dalibor Opava třetí místo v kategorii cestovní motocykly do roku výroby 1945 s motocyklem ČZ 250 Tourist. Tato motorka je první velká, která se v ČZ Strakonice vyráběla. Dalibor Opava s ní přijel do Strakonic ještě s lehkým hliníkovým sidecarem, který se montoval pouze na tento model, protože motorky tři sta padesátky už měly plechový.

„Přijeli jsme po ose, ale jen kousek z chalupy. Ještě se mnou jel můj otec Vlastimil na dvě stě padesátce Sport. Ta si tu odbyla vůbec svoji premiéru. Opravoval jsem ji několik let," vysvětloval Dalibor Opava.

Letos bohužel musel doma nechat svého synovce. Před pěti lety se motorkové přehlídky zúčastnil jako tříletý a moc se těšil. Jenže onemocněl. V sidecaru s panem Daliborem cestu překonala spolujezdkyně Darina: „Jsem pokaždé trochu vytřesená, ale to by tak nevadilo. Spíše se bojím, že jedu na straně do silnice. Když nás předjíždí auto, zavírám oči." Sidecar je totiž u motorky připevněný ještě na levé straně.

Přípravy na cestu do Strakonic byly podle pana Dalibora jednoduché. Jen nalil do stroje benzín a jelo se. Čezety jsou jeho srdeční záležitost a má k nim zvláštní rodinný vztah. Jeho děda ve strakonické továrně pracoval v letech 1936 až 1946 jako úředník. „První motorku, kterou jsem získal, si koupil jako zaměstnanec. Mám na ni i „rodokmen", doklady na dědovo příjmení i kupní smlouvu. V té je, že byla prodána bez pneumatik. Ty si musel dokoupit, protože po válce nebyly. Dokonce měl i zaměstnaneckou slevu," popisoval historii motorky Opava.

Dědečkova motorka se vrátila do svého rodného města před pěti lety při oslavě devadesáti let založení strakonické továrny. Tehdy byla vyfocena na pamětní list. Letos chtěli Opavovi mít fotografii právě opravené sportky, proto dědečkův stroj nechali doma.

Dát dohromady motorku veterána není v dnešní době tak jednoduché. Zmiňovanou dvě stě padesátku sportku opravoval Dalibor Opava několik let. „Byla to spíše výjimka. Velkou práci dalo sehnat všechny díly. Má speciální tachometr. To, že jsem ho sehnal, byla náhoda. Je osmdesát let starý, ale vlastně nový, protože ležel zabalený v krabici," podotkl Dalibor Opava.

Kromě oslavy výročí Čezety Opavovi jezdí i na různé veteránské srazy a závody. Naposledy Dalibor Opava skončil na druhém místě při Tachlovickém trojúhelníku.