Lesní zvěř končí na silnici pod koly vozů týden co týden

Poprvé se s osobním automobilem srazila srna. V půl sedmé večer překvapila dvaadvacetiletého řidiče z Rakovnicka. Jel ve vozidle Renault Megane ze Mšece směrem na Slaný. V lese mu náhle před vozidlo vběhla srna. Řidič do ní narazil, ale srna odběhla do lesa.

Na autě vznikla škoda za padesát tisíc korun. Řidič se při nehodě nezranil, ani nenadýchal žádný alkohol. Téměř ve stejnou dobu, jen o půlhodiny později, se přes silnici vydala liška.

Bylo to ale ve chvíli, kdy se za obcí Krušovice směrem na Prahu blížil mercedes. Za volantem seděla osmnáctiletá řidička vietnamské národnosti.
Dívka lišku, která vyběhla ze silničního příkopu, srazila. Poté ihned zastavila. Na autě však nezjistila žádné poškození, proto pokračovala v cestě.
„Nehodu nahlásila až druhý den. Až při denním světle si všimla, že má rozbitou přední část auta. Škoda byla spočtena na padesát tisíc korun,“ vysvětlil Tomáš Jirásek z Dopravního inspektorátu v Rakovníku.

Dopravní nehody, při nichž je sražena lesní zvěř, se nyní v zimních měsících stávají alespoň jedenkrát týdně. To je smutná a mnohdy i nebezpečná bilance. Při nich nejenže lesní zvěř uhyne a dochází ke škodám na vozidlech, ale často nehody končí zraněním osob. U obce Požáry například řidič ve snaze vyhnout se srážce dostal smyk a vozidlo se převrátilo na střechu.

Padlou zvěř po dopravních nehodách nacházejí myslivci. „Určitě je to častěji, než bychom našli zvěř padlou vlivem vyčerpání při současných mrazech. Pokud neleží sníh, zvěř se dostane k potravě a je v dobré kondici, nehrozí jí žádné nebezpečí. Navíc ji pravidelně přikrmujeme,“ vysvětloval Miroslav Franěk, hospodář Mysliveckého sdružení Kněževes, Přílepy.

Zvěř se vydá přes silnici, kromě toho, že jde za potravou, i proto, že ji štvou volně pobíhající psi. Aby zabránili zvěři přebíhat silnici, používají myslivci na některých místech takzvané pachové ohradníky. To je hmota, která se nastříká na určená místa. Protože zvěř odpuzuje, už tudy nechodí. Ohradníky se celkem osvědčily, i když se zvěř časem naučila místa obcházet.

„Pachové ohradníky zkoušeli myslivci na Lounsku. Dávali je mimo jiné i kolem polí s kukuřicí, aby tam divoká prasata nedělala škodu. I když se postupně naučila místa obcházet, bylo to znát,“ zkonstatoval Miroslav Franěk. Myslivci plánují postupně používat pachové ohradníky i v rakovnických honitbách.