Masopustní oslavy patřily pokaždé mezi velké společenské události. Písemná zmínka o masopustu je z 13. století, ale historie je určitě mnohem starší. Protože byl masopust bujarým svátkem s přemírou jídla a pití, katolická církev s ním nesouhlasila a oslavy zakazovala, což se jí však stejně nepovedlo. Masopust slavily všechny vrstvy obyvatelstva, chudina, šlechta i králové.
U nás se masopust slavil tři dny. Začínal tučným čtvrtkem před masopustní nedělí. Jedlo se maso hovězí, jehněčí i zvěřina. Od 19. století nastoupily zabijačky a vepřová pečeně s knedlíkem a zelím.

Člověk v ten den měl hodně jíst a pít, aby mu síla vydržela po celý rok.

Následovala taneční neděle. Po opět bohatém obědě se všichni vypravili na taneční zábavu. Ta trvala až do rána. Tanec byl opravdu bujarý, protože se říkalo, že jak vysoko tanečníci vyskočí, tak vysoko letos vyroste obilí a len.
Vyvrcholení masopustu připadlo na masopustní úterý. Po městech chodily průvody maškar, hrály se hry a scénky. Na vesnicích chodily masky od domu k domu, tropily žerty, házely sníh a mazaly sazemi. Pokaždé však popřály hospodáři a hospodyni úspěšný rok.

Masky dostaly pohoštění. Na závěr věšely figurínu masopusta, porážely medvěda či kobylu. Naštěstí vždy jen symbolicky. Průvod končil masopustní zábavou, kde se pochovala basa, na znamení, že si na ni v následujících dnech nikdo nezahraje.
V průvodu chodily typické masky: Medvěd, Klibna, Brůna, Žid, Bába, Nevěsta, Slaměný, Masopust, Laufr, Turek, Kominík, Kat, Smrt, Řemeslníci. Každá z nich měla svůj význam a symbol.

K masopustu patřilo i typické pečivo, nejvíce smažené koblihy a šišky, boží milosti a věnce a vrkoče.

I na Rakovnicku má masopust svoji tradici. Po roce 1989 se postupně obnovil v mnoha vesnicích a všude má trochu jiná pravidla.
Do Čisté například přijíždí cirkus Sarasány a na konci principál pokaždé poráží medvěda.

V Kalivodech jde v průvodu ženich a nevěsta a prochází Přerubenicemi a Bdínem. V Krušovicích jezdí koňský povoz. Ve Slabcích se masopust obnovil po třiceti letech v roce 2012.

Jak to bylo s masopusty na Rakovnicku dříve, prozradila Lenka Šmídová, etnografka Muzea T. G. M. v Rakovníku: „V Muzeu T. G. M. Rakovník průběžně dokumentujeme jak fotograficky, tak formou popisu dochované lidové výroční zvyky našeho regionu a mezi nimi také masopustní obchůzky."

Detailněji je průběh masopustního dění zachycen v obcích Křivoklátska (regionální masopust) a v obci s dlouholetou masopustní tradicí – v Čisté. Z posledních let je v muzeu řada snímků z obnoveného masopustu v Olešné. Naposledy se zde konal v osmdesátých letech, pak byl zvyk na řadu let přerušený a znovu obnovený v roce 2012.

„Několik zajímavých fotografií se dochovalo ze staršího období z obce Lužná (z přelomu 50. a 60. let dvacátého století) a několik současných zajímavých snímků z obce Rousínov," dodala Lenka Šmídová.