VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Moji malí synovci tehdy v kině křičeli: Ludvíku, uteč!

Rakovník  – Po skončení filmu Osada Havranů odpovídali na otázky diváků archeolog Karel Sklenář, odborný poradce při natáčení, a představitel Havranpírka Ludvík Hradilek.

9.6.2012
SDÍLEJ:

Karel Sklenář a Ludvík HradilekFoto: Richard Hoblík


Jak jste se k filmování dostal?

Ludvík Hradilek (LH): Ve filmu Na samotě u lesa hráli mí dva mladší sourozenci. Mojí matce se to moc líbilo. Sledovala noviny, až našla, že shánějí nějakého pračlověka. Když jsem šel na konkurs, to mi bylo asi šestnáct, jeden kluk říkal: „Hele, toho vyberou, ten je hrozně vychrtlej!" Hledali blonďatého sportovního chlapce. Já nikdy nesportoval. Po několika konkurzech mě vybrali asi z šesti set kluků.

Jaký jste dostal honorář?

LH: Za natáčecí den jsem dostal, tuším, sto třicet pět korun. Ve smlouvě jsem měl zhruba sto natáčecích dnů. Dostal jsem asi pětadvacet tisíc.

Hrál jste ještě někde?
LH: V báječných mužích s klikou jsem hrál Martina Friče. Ale studovat herectví jsem nešel.

Jak se na film dívaly vaše děti?
LH: Mám tři dospělé děti. Reakce od nich si moc nevybavuji, myslím, že  jím tak trochu pohrdali. Ale moji malí synovci v kině  tenkrát křičeli: „Ludvíku, uteč!"

Proč filmové postavy nosily kožešiny, když v té době zemědělci už tkali látky?
Karel Sklenář (KS): Bylo to na přání kostýmního výtvarníka Theodora Pištěka. Chtěl, aby to bylo efektní a zajímavé. Až později ty zemědělce oblékl do nějaké pytloviny. Jinak se kožešiny nosí v létě chlupem ven a v zimě opačně. On to, myslím, ani nerozlišoval.
LH: Aby nám nebyla mezi natáčením zima, měli jsme ušité speciální kožichy a ty byly chlupem dovnitř, ale na natáčení jsme je nosili opačně.

Při natáčení byl prý problém točit v listnatých lesích, protože se jehličnaté tenkrát nevyskytovaly?
KS: Zemědělci pobývali v nízkých listnatých porostech. Doporučoval jsem filmařům exteriéry s podstatou listnatého lesa. Dlouho jsme je hledali. Točilo se i na Křivoklátsku u Oupořského potoka. Režisér Schmidt chtěl, aby se vše odehrávalo ve skalách kvůli dramatičnosti, jenže tam zemědělci vůbec nežili, protože by se tam neuživili.  Vesnici jsme postavili v zámeckém parku v Hoříně u Mělníka. Měla tam zůstat jako trvalá atrakce, jenže materiál dlouho nevydržel.
LH: Vzpomínám si, že část se natáčela i ve Skryjích.

Jak vzpomínáte na scénu, kdy vás Divous cpe zrním?
LH: Tu si dobře pamatuji. Cpal mě prosem a dost jsem se dusil. Podruhé mě Zdeněk Srstka sejmul hranou malíku za krk a já jsem omdlel. Scéna se měla opakovat a já už jsem to nedokázal, protože jsem se pokaždé skrčil.

Jaké to bylo v řece na lodi?
LH: Točili jsme na Labi pod Špindlerovým Mlýnem, kde se jezdí slalom. Tu loď drželi. Sokol si vzal menší. Já jsem dostal hrozně těžkou a musel jsem pádlovat větví. Všichni na mě křičeli: „Rychleji, rychleji!"

Jak jste vycházel s Jiřím Bartoškou mimo natáčení?
Moc jsme spolu nepobyli.  Vzpomínám si, že jsme spolu byli ubytovaní, ale on tam tak často nebyl.

Četl jste knihy Eduarda Štorcha?
Určitě jsem je četl. Dokonce jsem si vybavoval místa, kde jeho hrdinové byli, třeba na Letné nebo v Šárce.

Věnoval jste se potom filmu?
LH: Vůbec ne. I když jsem na něj nezanevřel a rád na to vzpomínám. Jsem vyučený umělecký truhlář. To jsem dělal deset let. Od devadesátého roku pracuji v novinách jako fotograf. S partou kamarádů jsem před revolucí dělal samizdatový časopis Revolver  Revue. Po revoluci vznikl časopis Respekt, tak jsem nechal truhlařiny.

Autor: Šárka Hoblíková

9.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Policisté jsou v pohotovosti, aby ohlídali Prahu

Rakovnická šedesátka odstartovala v šest ráno z Husova náměstí.
18

Na Rakovnickou šedesátku se vydali už v šest ráno

Hlasujte pro sympaťáka 21. týdne 2017

Vážení čtenáři, díky vstřícnosti rakovnické porodnice vám na našich stránkách přinášíme fotky nejmladších obyvatel Rakovnicka. Přivítejte s námi na světě další miminka, narozená v době od 27. do 2. června.

Do mateřské školy děti chodí už čtyřicet let

Panoší Újezd /FOTOGALERIE/ - Do Mateřské školy v Panoším Újezdě první děti vstoupily před čtyřiceti lety, přesně 15. dubna 1977. První ředitelkou byla Irena Vopatová. Tehdy měla škola dvě třídy, jednu v patře. Počet dětí klesl na jednu třídu začátkem devadesátých let, kdy je přestal do školy svážet autobus zemědělského družstva. Třída v patře nyní slouží jako ložnice a při velkých kulturních akcích s rodiči.

FOTO: Hasiči měřili síly ve Hvozdě

Hvozd – Šestého května se ve Hvozdě uskutečnila okrsková soutěž v požárním sportu. V kategorii mužů obsadilo družstvo z Panošího Újezda 1. místo. Druzí byli hasiči z Krakova, třetí z Příčiny. V kategorii muži jednotlivci v běhu na sto metrů překážek zvítězil Tomáš Hubáček SDH Krakov, druhý byl Jakub Knor, SDH Panoší Újezd, třetí Jan Čech SDH Krakov. Za ženy soutěžilo jen družstvo z Krakova.

/OBRAZEM/ Depešáci v Edenu

Z koncertu v Eden Aréně přinášíme ještě pár fotek, které stále znějí ozvěnou hudby Depešáků a nadšením jejich fanoušků. Koncert, který táhlo především charisma Davida Gahana, fotil Martin Kubišta.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies