Rakovnickému deníku to řekl po skončení konference na zmíněné téma hejtman Středočeského kraje Miloš Petera (ČSSD). Konference se zúčastnili nejen zástupci dotčených obcí, kterých by se vyhlášení národního parku týkalo, ale také zástupci z řad odborníků, nechyběli ani politici. Cíl konference je podle hejtmana Středočeského kraje Miloše Petery jednoznačný – očekává reakce ze strany obcí.

„Chceme si udělat názor, jak v záměru vyhlášení Národního parku Křivoklátsko dál postupovat. Očekávám, že po této konferenci nám budou svá stanoviska tlumočit obce a města, kterých se záměr nejvíce dotýká. Většinový názor budeme respektovat," zdůraznil hejtman Miloš Petera.

Vedení Středočeského kraje chce znát stanovisko místních obyvatel, tedy zda touží po vyhlášení národního parku či zůstane Křivoklátsku status CHKO (chráněné krajinné oblasti) a biosférické rezervace UNESCO, co nejdříve. Poté bude informovat ministerstvo životního prostředí.

„Konečný názor Středočeského kraje bychom chtěli na základě mínění obcí předložit ministerstvu životního prostředí do konce letošního roku," doplnil informace hejtman Miloš Petera.

Během konference vystoupili nejen příznivci chystaného národního parku, ale také jeho odpůrci. Zatímco v předchozích letech vedení Středočeského kraje s vyhlášením Národního parku Křivoklátsko nesouhlasilo, dnes je situace opačná. Podle hejtmana Miloše Petery vyhlášení národního parku zviditelní Křivoklátsko a přiláká další turisty.

„Domnívám se, že národní park by Středočeskému kraji otevřel dveře do světa. Na území budoucího parku by se zvýšila nabídka turistických možností i volnočasových aktivit," řekl Miloš Petera. S tím však někteří starostové dotčených obcí, hlavně pak v Křivoklátě, nesouhlasí. „Záměr vyhlášení národního parku tady zástupci ministerstva životního prostředí v minulosti neobhájili," nechal se slyšet už dříve starosta Křivoklátu Milan Naď. Ten zároveň podotkl, že v Křivoklátě je už dost vysoký turistický ruch na místní podmínky a další navýšení rozhodně obec nepotřebuje. „Podle nás pro přírodu zde stačí statut CHKO. Šumava byla zelená do roku 1991," připomněl Milan Naď.

Mezi zastánce národního parku patří také ministerstvo životního prostředí, ale také vedoucí Správy CHKO Křivoklátsko Petr Hůla.
„Je vychýlen poměr pohlaví ve prospěch samic, počet spárkaté zvěře exponenciálně roste. U prasete divokého je to naprosto katastrofální stav. Například v roce 2013 bylo na Křivoklátsku uloveno 4552 divokých prasat. Přitom normovaný stav je 127 kusů. Vinou divokých prasat mizí vzácnější druhy dřevin a trpí bylinné patro," zdůraznil Petr Hůla.

Ani tento argument, který znovu zazněl na konferenci, nezůstal už dříve, konkrétně na jednání v Křivoklátě, ze strany lesníků bez odezvy.
Miroslav Pecha, předseda Základní pobočky České lesnické společnosti Křivoklát, totiž upozornil, že přemnožená zvěř není jen otázkou Křivoklátska, ale i ostatních regionů. „Neexistuje důvod, proč by měl být vyhlášen národní park. Ochrana přírody je zde zajištěna dostatečně. Stav lesa se permanentně zlepšuje," reagoval dříve Miroslav Pecha.

Proti vyhlášení národního parku je i inspektorka pro genetiku a plánování lesa státního podniku Lesy České republiky Zdeňka Hajleková. „Celkem 87 procent rozlohy lesů na území navrhovaného Národního parku Křivoklátsko je ovlivněno činností člověka. Cílem činnosti lesníků je vytvoření stabilního lesa, který bude věkově a prostorově smíšený a bude zajišťovat produkci dřeva. Z pohledu lesního hospodaření je území navrhovaného Národního parku Křivoklátsko v dostatečném režimu ochrany přírody," řekla Zdeňka Hajleková.
S nesouhlasným stanoviskem vystoupili už také zástupci některých obcí. 

„Lesy na území katastru naší obce nejsou natolik výjimečné, aby si zasloužily vyšší stupeň ochrany přírody, než jaký zde nyní platí. V anketě, kterou jsme v obci uspořádali, se pro vyhlášení parku vyslovili pouze dva naši spoluobčané," zdůraznil starosta Bělče Jiří Rohla. Starosta obce Čilá František Hájek tlumočil stanovisko spoluobčanů, kteří se stoprocentně vyslovili proti vyhlášení národního parku.