Nejvhodnější jsou odrůdy, které ustojí výkyvy počasí

To mimo jiné ukázala hloubková sonda na polním dnu v katastru Chrášťan. A to se v noci krajem přehnala bouřka, která vypláchla Rakovník. Je vidět , že spodní vláha opravdu chybí a je to přesně vidět i na porostech. Kde je půda více hlinitá, tam by to ještě šlo, ale na písčitých půdách se to už projevuje.
„Pšenice letos vypadají hůře než řepky a to nikdo nečekal," zkonstatoval Jaroslav Mikoláš, předseda Okresní agrární komory.

Ještě hůře vypadají ozimý ječmen. Na polích jsou místa, kde je téměř zralý a kde je naopak téměř zelený. To samozřejmě zkomplikuje sklizeň a zřejmě se i podepíše na kvalitě ječmene na množení.

Pšenice
Porosty jednotlivých odrůd pšenice ozimé přímo na pokusném poli v Chrášťanech a Lišanech zhodnotil Pavel Růžek z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Ruzyni. Například odrůda Pannonia na rozdíl od jiných částí republiky nepřezimovala dobře. Ale studené jaro ji z hlediska regenerace vyhovovalo, protože v rychlém teplém jaru Panonnia jde rychle nahoru a má problémy s odnožováním.

„Proto je nutné, aby se porost na jaře nemusel regulovat z hlediska odnoží, ale jen z hlediska zkracování. Porost musí být vytvořen už na podzim," vysvětlil Pavel Růžek. Dále zmínil odrůdy Bohemia, Baletka, Cubus.

Řepka
Situaci v ozimé řepce nastínil David Bečka z České zemědělské univerzity v Praze Ruzyni. Podle něj řepka utrpěla při holomrazech, další ránou bylo jarní sucho a pozdní jarní mrazy. Předpoklad slušného výnosu na podzim tyto stresy snížily. Průměrný výnos v celé republice zatím předpokládá 2,8 tuny z hektaru. Na jižní Moravě pak 2,5 tuny.

„V letošním roce je zaseta největší výměra řepky v historii, zhruba 410 tisíc hektarů," zkonstatoval Bečka.
Na polních pokusech v Lišanech se hodnotilo třicet odrůd ozimé řepky, a to podle navětvení rostlin a nasazení šešulí.

Mezi nejlepšími byly například odrůdy Artoga, Pulsar, NK Speed.

„Do této oblasti bych doporučil odrůdy, které většinou pěstuje Lupofyt: DK Exquizite, Pulsar a trpasličí odrůdu PR DO3. Jsou to odrůdy hodně výnosné a intenzivní a velmi plastické, hlavně DK Exquizite. Ta vyšla podle našich hodnocení po letošní zimě nejlépe. Dokázala si poradit se všemi stresy," zkonstatoval Bečka.

Obecně na všech osmi pokusných lokalitách ČZU v Praze dobře vychází česká liniová odrůda Cortez, dále Arot a Pulsar.

V Chrášťanech překvapila svojí výškou odrůda Artoga a Exquizite – 180 centimetrů.
Polní den je právě k tomu, aby i ostatní zemědělci viděli, jak odrůdy vypadají na polích. V Chrášťanech jsou označené štítky a zemědělci mají možnost se kdykoliv během vegetace přijet na porost podívat.
Polní den uspořádal Lupofyt Chrášťany ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze, Výzkumným ústavem rostlinné výroby a Zemědělskou společností při ČZU v Praze.

Slušná účast potěšila Jaroslava Mikoláše:
„Přišlo více jak devadesát lidí nejen z našeho okresu, a to přesto, že se konají podobné akce v okolí. Zúčastnili se mimo jiné i přední odborníci na obiloviny Jan Vašák a Pavel Růžek a na řepku David Bečka."