Poslední školní den všem přinesl radost i slzy dojetí

Jak by ne, poslední den školy si nenechá ujít ani ten největší poškolák. Zvlášť, když se proměnil v malou a milou slavnost.

Ještě než se rozdalo vysvědčení, přišly na řadu odměny, a ne ledajaké. Třeba za zlepšení ve čtení, za malý počet zameškaných hodin, za perfektní přehled o dění ve třídě, za předvádění pantomimy vždy a všude… – za to všechno si odměnění mohli vybrat pěkný dárek.

Poslední den v senomatské škole znamená vždy také loučení. Tentokrát ale bylo dvojité. Pět žákyň a čtyři žáci odcházeli do pátého ročníku na jiné školy. Čtyři z nich společně na Třetí základní školu v Rakovníku do páté D, jeden žák na Druhou základní školu v Rakovníku a čtyři do Základní školy v Šanově.

To druhé loučení vehnalo všem přítomným slzy do očí. Paní učitelka Kamila Nováková nastupuje jako ředitelka v Mateřské škole v Hořesedlích. Za její práci ve škole jí patří velký dík od ředitele školy i od žáků. Ti jí na rozloučenou darovali velkého plyšového tuleně.

„Až mi bude po vás smutno, tak se k němu přitulím," těžko se s žáky loučila paní učitelka Kamila Nováková. Na památku od ní dostali keramický přívěsek a také všechny zájemce pozvala do keramického kroužku, který povede.

Pak už nastalo to hlavní. Všech devětadvacet žáků dostalo vysvědčení. S ním si každý od svého učitele odnášel pochvalu nebo povzbuzení do další práce.

„Jestliže nejste s nějakou známkou spokojeni, musíte se zamyslet, zda jste udělali vše pro to, aby známka byla lepší. A jestli zjistíte, že ano, můžete být spokojeni," řekl svým žákům ředitel Miroslav Halló.

První a druhý ročník učila paní učitelka Lucie Krobová: „I když mě občas zlobí, s jejich výsledky jsem spokojená. Jsou skvělí." Od září do první třídy přibude paní učitelce sedm nových prvňáčků, takže ve třídě bude mít čtrnáct dětí. „To je akorát a protože budou ve dvou odděleních, dá se to zvládnout," vysvětlila Lucie Krobová.