VYBERTE SI REGION

Povodí Vltavy plánuje postavit na řece Berounce obří hráz

Křivoklátsko – O jedinečnou krajinu velké části Křivoklátska by nejen Rakovničany připravila možná až čtyřicetimetrová hráz, která by mohla vzniknout na čtyřech místech řeky Berounky. Tedy alespoň podle nové studie, kterou starostům ve čtvrtek minulého týdne představilo Povodí Vltavy.

3.3.2016
SDÍLEJ:

Mezi svahy řeky a za hospůdkou Ludmila by měla podle studie vyrůst 38 metrů vysoká hráz.Foto: Deník/Miroslav Elsnic

Starosta Křivoklátu Milan Naď popsal: „Její autoři nás a potažmo i občany Křivoklátska uklidňují, že by toto vodní dílo fungovalo jen během povodní, jinak by byla přehrada prázdná. Vysvětlují nám, že by se zatopila možná jednou za pět, deset nebo dvacet let, podle toho jaká přijde povodeň. Osmatřicet metrů vysoká zeď u legendární hospůdky Ludmily v Roztokách! Tak to si tady nikdo z nás vůbec nedovede představit." Vytipovány jsou celkem čtyři lokality, kde by mohla vodní nádrž stát: u Roztok, Branova, Nezabudic, nebo u Čertovy skály.

O velké množství zemědělské půdy by tak mohli například přijít v Nezabudicích. „Ano. Pole dole u řeky jsou a z informací, které jsme si o plánované hrázi vyhledali na internetu jsme zjistili, že by se hladina řeky zvedla ohromným způsobem. Všichni v obci k tomu máme negativní postoj a jsme k nápadu skeptičtí. Chápu, že se jedná o opatření proti povodním. Ale myslím si, že by se vše dalo vyřešit jinak než přehradou," reagovala na dotaz Rakovnického deníku starosta obce Jitka Vydrová. 

Podle plánů, které jsou k dispozici k nahlédnutí na stránkách Povodí Vltavy, by budoucí vzdutí přehrady měřilo až 38 kilometrů. Mnozí místní občané, ale i chataři a chalupáři upozorňují, že by se časem ze „suché" hráze mohla stát klasická, přehrada. Paní Zdena z Rakovníka říká: „Stále se hovoří o suchu a je možné, že by se za pět let mohla začít v zájmu lidí plánovat i tato varianta. To už si vůbec nedovedu představit. Údolí Staré řeky, jak se Berounce říká, to není jen krajina. Jsou to naše životy, vzpomínky, kus historie našeho národa. Nehledě na to, že kout, který by chtěli takto zdevastovat, patří k těm vůbec nejkrásnějším na Křivoklátsku a dělá Křivoklátsko Křivoklátskem."

Jednoznačně zamítavé stanovisko zaujali proti výstavbě také v Roztokách. „Záměr, který nám přišel z Povodí Vltavy, jsem zveřejnila a ohlas místních byl takový, že je to nesmysl. Stavba hráze se snad sice zatím neplánuje, ale je potřeba abychom byli v obcích ostražití. Budeme se ale o vše kolem tohoto záměru zajímat a sledovat," slíbila starostka Roztok Lenka Peterková. 

K hrázi se zcela jasně vyjádřili občané Křivoklátu. „V prosinci jsme měli zastupitelstvo, a to jednoznačně stavbu hráze odmítlo jako řešení technokratické a o ničem. Zničili by nejhezčí údolí řeky Berounky až k Plzni," zdůraznil Milan Naď. „Věříme, že k ničemu podobnému nedojde," okomentoval zprávy o chystané hrázi starosta Branova František Štiller. Z mnoha stran je nyní slyšet názor, že řeku Berounku tvoří čtyři řeky a že by se tedy měla voda zadržovat rozumným způsobem v nich a včas a v rozumné míře z nich pouštět jednotlivě vodu do Berounky a ta pak nebude dělat záplavy. Lidé hovoří také o tom, že krajina je nemocná a řešit by se měl spíše tento fakt. Měla by být zalesněna na správných místech a zemědělci by měli správně orat tak, aby voda z polí nestékala. Podle Lenky Peterkové by k další aktualizaci plánů na hráz Povodím Vltavy mělo dojít v roce 2021. „Na čtvrteční schůzce nám bylo řečeno, že se jen snaží zjistit jaké by byly možnosti ochrany spodní Berounky," dodala Lenka Peterková.

Rozdílné názory

Snahu Povodí Vltavy vybudovat na řece Berounce v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko mohou zhatit především dotčené obce, a to pomocí územních plánů. Pro stavbu nádrží by totiž museli zastupitelé souhlasit se umístěním stavby do obecního územního plánu. Pokud by tak udělali, výstavbu nádrže by defakto povolili.

A názory jednotlivých představitelů obcí se liší. Zatímco starostové dotčených oblastí, kde by měly retenční nádrže vzniknout, jsou proti výstavbě, představitelé obcí z dolního toku řeky Berounky jsou vesměs pro výstavbu nádrže. „Jménem občanů Srbska říkám ano. Tahle stavba by měla smysl. Mohla by pro nás znamenat skvělou a podle všeho i jedinou možnou ochranu proti povodním, které nás už několikrát tvrdě postihly," řekla Aktuálně.cz starostka obce Srbsko Svatava Biskupová. Právě vodní nádrž by totiž ochránila hlavně obce na dolním toku Berounky a také její soutok s řekou Vltavou.
„Studie vypočítala, že při stavbě některého z typů hrází by bylo ochráněno více jak 3 300 lidí a majetek v hodnotě zhruba třiceti miliard korun," informoval mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán. Nádrže by totiž byly otevřené a zavřely by se pouze v případě povodní. Největší vodní nádrž by tak mohla pojmout až stoletou vodu a do koryta by upouštěla průtok v hodnotě zhruba dvouleté vody.

Mezi svahy řeky a za hospůdkou Ludmila by měla podle studie vyrůst 38 metrů vysoká hráz.Zničená údolí

Výstavbou vodní nádrže by došlo ke zničení údolí řeky Berounky, hlavně pak míst tolik známých z legendárních povídek spisovatele Oty Pavla, jako například Hostinec U Rozvědčíka. Voda by však postupovala i dále údolím Tyterského potoka, a to až k objektu Gypsárna. Vodní nádrž by sice byla po většinu času otevřená a voda by normálně protékala, jak tvrdí zpracovatelé, ale v případě povodní by se uzavřela. A postupně by se tak začala zatopovat údolí řeky. Nutné by tak bylo zbourat řadu staveb, ustoupit by musely chatové oblasti, rekreační střediska. V případě vybudování vodní nádrže u Roztok by to znamenalo zatopení chatové oblasti Višňová na levém břehu Berounky, pod vodou by byla z části také komunikace mezi obcemi Roztoky a Branov včetně údolí potoka Klučná. Zatopení by neunikl ani camp u Branova, ale také přívoz u Branova včetně lokality V Luhu.

„Vlastníme chatu u řeky Berounky několik desítek let, a to v lokalitě Višňová. Po povodních v roce 2002 jsme investovali nemalé peníze, abychom chatu udělali obyvatelnou. Se stavbou jakési přehrady nesouhlasím a je dobře, že vedení obcí také ne. Zatopení romantických zákoutí na Berounce se rovná konec rozvoje této lokality a také odliv turistů," nechal se slyšet Vladislav Hůla. Na řece by zanikly také čtyři malé vodní elektrárny.

Letité debaty

O vodní nádrži na řece Berounce se debatuje již dlouhé desítky let. Udělat splavnou řeku Berounku se pokoušeli už nacisté v době Protektorátu Čechy a Morava, ale také následně komunisté. Poté debaty poněkud utichly. Znovu se nad výstavbou vodního díla na Berounce začalo hovořit v roce 2014. Debatu otevřel Marek Semerád, náměstek hejtmana Středočeského kraje pro oblast životního prostředí a zemědělství. Středočeský kraj, respektive jím zřízená Pracovní skupina pro prevenci a zmírňování následků povodní, se totiž nyní zabývá otázkou, jak předcházet ničivé povodni, která v polovině roku 2013 zasáhla právě i Středočeský kraj. Znovu po roce tak vyvstala otázka, jak regulovat tok a hladinu řeky Berounky. Ta představuje podle Marka Semeráda hrozbu do budoucnosti vzhledem k absenci vodní přehrady.

„Geologické poměry a specifický reliéf údolí jsou natolik komplikované, že přehrada by v konečném důsledku byla pro níže položené sídelní útvary včetně hlavního města Prahy daleko větší hrozbou, nežli periodické povodně," napsal již dříve Rakovnickému deníku Petr Hůla, vedoucí Správy CHKO Křivoklátsko.

Řešení, jak účinně regulovat řeku Berounku, však podle Petra Hůly, vedoucího Správy CHKO Křivoklátsko, existuje. Podle něj není potřeba budovat obří díla, ale odstranit příčiny povodní.

„Řešení zmírnění povodní na Berounce však existuje. Je třeba se však důkladně podívat na stav krajin, kde povodeň vzniká, tj. začít se podrobně zabývat revitalizací říčních krajin zdrojových řek Úhlavy, Úslavy, Radbuzy a Mže, které Berounku tvoří. Zde je klíč pro strategická rozhodování, vytváření systémů ekologické stability, budování protierozních opatření, opatření k zadržení vody a zpomalení odtoku ze zemědělské a odlesněné krajiny," nechal se slyšet Petr Hůla a dodal: „Pevně doufám, že k její realizaci nikdy nedojde." (Celé stanovisko Petra Hůly najdete na www.rakovnicky.denik.cz, když do pole „hledat" napíšete přehrada, pozn. red.).

Autor: Miroslav Elsnic, Jana Elznicová

3.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Kanonýr Číhař: Lišany mě moc v lásce nemají

Rakovník /ROZHOVOR/ – Nejlepším střelcem podzimní části okresního přeboru je podle očekávání kanonýr Olympie Jakub Číhař, který se v 13 zápasech trefil třiadvacetkrát. Loňský nejlepší střelec soutěže má tedy výborně nakročeno k zisku druhé korunky pro krále střelců v řadě.

Rakovničtí doplatili na střeleckou impotenci

Rakovník – Velmi kvalitní konkurence týmů se sešla v neděli v rakovnické sportovní hale v rámci fotbalové tour. FC Karlovy Vary postavil dvě mužstva, přijely Sedlčany, ze severu FK Louny a FK Dobroměřice, z Kladenska SK Hřebeč a nechyběl ani zástupce Rakovníka, místní SK. Turnaj měl být hrán v osmi týmech, avšak jen půl hodiny před začátkem se omluvilo společenství Dobrá/Družec.

Krimi-střípky z Rakovnicka

Rakovnicko - Naštěstí jen lehkým zraněním skončila nedělní nehoda, která se stala na silnici mezi Rakovníkem a obcí Kněževes.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies