Originály
Historické dokumenty vázající se k Janu Husovi i dokumenty o oslavách a o vzniku husovské tradice uchovává Státní okresní archiv v Rakovníku. Najdete tu originální exponáty ze šestnáctého století, například historické kalendáře se svátkem Jana Husa.
Dále ještě popis Husova hádání se sedlákem v místě dnešního Kostelíka v Hájkově kronice. Zápis je upravený. Aby Jan Hus z vymyšleného příběhu, kde mluví proti papeži a prelátům, vyšel negativně, farář tam zhruba v 17. století připsal, že Hus je stejného rozumu jako houser.

Zajímavý je i záznam z městské kroniky o Mikuláši z Pavlíkova. Ten byl rakovnickým děkanem a Husovým žákem. Vzácný je popis Husova pobytu na Krakovci v obecní kronice z dvacátých let minulého století. „Je to známý popis pobytu Husa, který sem přišel na pozvání Jindřicha Lefla z Lažan. Aktivně tu působil a šířil své učení," popisoval Jan Krško ze Státního okresního archivu v Rakovníku.

Kromě dokumentů Husovu tradici dokládají kalichy Církve československé z Rakovníka a z Lužné. Používaly se ve dvacátých a třicátých letech při Husových oslavách.

Mistra Jana Husa v Rakovníku připomíná dnes trochu nenápadný pomník v Čermákových sadech z roku 1915. V archivu se o něm dochovaly fotografie a dokumenty.

Jeho odhalení a Husovy oslavy popisuje kronika Rakovníka z let 1836 až šedesátých let dvacátého století .

Pamětní deska
Že Jan Hus měl mít pamětní desku na hradě Krakovci, dokládá jednací protokol sboru pro odhalení pamětní desky na hradě Krakovci. Sbor vytvořila Jednota mládeže církve československé v Malinové. Ta usilovala o odhalení pamětní desky na Krakovci v třicátých letech minulého století. Nakonec se to podařilo až v šedesátých letech památkové péči.
„V třicátých letech se to nepodařilo. Turisté to nedoporučovali, protože hrad byl tehdy neopravený, takže doporučili spíše investovat do oprav až poté do pamětní desky," popisoval Krško.

Oslavy
První zprávy o Husových oslavách pocházejí z roku 1869. Uskutečnily se v Rakovníku při příležitosti domnělého Husova narození. O oslavách v průběhu 20. století se dočtete v obecních kronikách.

Dochovaly se z nich i dobové fotografie od počátku dvacátého století, například Husovy oslavy na Krakovci v roce 1910, dobové pohlednice a fotografie bohoslužby v roce 1945.
Účastníci Husových oslav jsou zapsáni v návštěvní knize hradu. Najdete tam i každodenní návštěvníky, ale vždy 6. července se jich zapsalo o hodně více.

Krakovec a Husa oslavuje báseň Kajetána Nováka ze 
6. července 1929. Kromě fotografií jsou v archivu plakáty zvoucí na Husovy oslavy. Na tom z roku 1937 zve náboženská obec církve československé na slavnostní bohoslužbu v kraji pod Krakovcem 6. července ve 14 hodin smíšených náboženských obcí všech duchovních na paměť Jana Husa na Krakovci.

V době předlistopadového režimu byly oslavy postupně omezovány a dokonce i zakázány, například v osmdesátých letech.
Ale ještě v roce 1959 se v neděli 5. července konala pouť na hrad Krakovec na památku mistra Jana Husa s následujícím programem: od 15 hodin se hrála na nádvoří Krakovce veselohra Každý něco pro vlast v podání Divadelního odboru městské osvětové besedy v Rakovníku Tyl. 
Od 18 hodin začínala taneční zábava v pohostinství Jednoty na Krakovci s hudbou Domu osvěty Rakovník. Vstup sedm korun.

Asi největší oslava se uskutečnila 19. září 1965. Ta oficiální byla v červenci. Ale státní moc nechtěla povolit účast církvi. Proto oslavy církev chtěla připravit na podzim k výročí Husova odchodu z Krakovce. Z důvodu špatného počasí oslavy byly už v září za účasti biskupa a dalších církevních hodnostářů.

Zákazy
Zákazy Husových oslav a zákazy turistických pochodů v osmdesátých letech zaznamenala kronika turistického oddílu. Turistické pochody se začaly na Krakovec organizovat v roce 1983 pod názvem Za mistrem Janem Husem. To se státní moci moc nelíbilo, tak v roce 1989 pochod zakázala. V roce 1987 byla Husovy oslavy zakázány úplně jako církevní i světská záležitost.

Den archivů
To vše se lidé mohli dozvědět při komentovaných prohlídkách a na výstavě Husovy oslavy na Krakovci v den Mezinárodního dnu archivů, který připadá na osmého června. Pro zájemce pracovníci Státního okresního archivu v Rakovníku (SOKA) připravili exkurzi na pracoviště, kam běžný návštěvník archivu nemá přístup. Lidé se seznámili se zajímavou archivní činností, viděli originály nejstarších písemností, zhlédli výstavku zajímavých obrazových dokumentů zachycující proměny Rakovníka.
„Návštěvníci tak v rámci dne otevřených dveří měli možnost poznat archiv i z druhé strany. Archiváři zároveň touto akcí mohou zpřístupnit široké veřejnosti výjimečné a historicky vzácné archiválie uchovávané v okresním archivu," řekla Renata Mayerová, ředitelka SOKA v Rakovníku.

Husovu památku připomněla už čtyřiadvacátého června Husova konference v Muzeu T. G. M. v Lánech, pořádaná Státním okresním archivem Rakovník, Muzeem T.G.M Rakovník, p.o., Rabasovou galerií Rakovník, Státním hradem Krakovcem a obcí Lány.

Odborníci na ní přednášeli například o Janu Husovi ve vztahu k Masarykovi, o Husově životě na Krakovci.