„Tenkrát bylo málo promítačů, tak mě požádali, jestli bych to nevzal. Musel jsem si udělat zkoušky," vzpomínal Chvojka. Tehdy se promítaly hlavně zahraniční filmy. Českých moc nebylo. Lidé chodívali, kino bylo plné. „Lidé se k novým filmům nedostali. Internet nebyl, proto si zašli do kina," popisoval Chvojka, který za dobu promítání zhlédl téměř všechny filmy. Po dobu promítání sleduje kvalitu obrazu a pokud ho film zaujme, podívá se na něj. Nejraději má sci–fi a historické filmy. Těch podle něj moc není, vetšinou se točí nic neříkající akční filmy. Baví ho i nové české filmy.

Promítnutí filmu pokaždé vyžaduje pořádnou přípravu, proto do kabiny přichází více jak půl hodiny před začátkem. „Musím zkontrolovat kvalitu kopie, jestli film není někde porušený, popraskaný. Film by se pak mohl ve stroji ještě více zničit, nebo by se nedal promítat. Stává se, že přijdou filmy přetržené," popisoval Chvojka.

Filmy do Jesenice přicházejí poštou. Ten první přišel do Rakovníka. Další se doručí už na poštu v Jesenici. Kvalita filmu se pozná při jeho přetáčení na stole z cívky od distributora na druhou cívku do promítačky. Po představení se filmy opět navíjejí na cívky z distribuce.

Filmy přicházejí na několika cívkách po například dvacetiminutových frekvencích. Jednotlivé cívky po přetočení promítač ukládá do schránek s pořadovými čísly, aby se jednotlivé díly nepopletly. Těsně před ukončením jednoho dílu promítač zapne stroj už s připraveným dalším dílem, aby film plynule navazoval .

I když v kabině funguje zavedený systém, chyba se může stát. „Stane se, že si film špatně přetočíte a pustíte ho pozpátku, to se stalo i mně. Nebo že se vám rozpadne na cívce, to znamená, že se rozmotá. To snad potkalo každého," popisoval Chvojka. Pak se musí pás třeba rozstříhat na pět dílů a slepit, což je nimravá práce.

Na promítání po roční pauze se Miroslav Chvojka těšil. Nejvíce je spokojený, když je kino plné diváků. „Hrát pro pět lidí, to mě netěší," zkonstatoval.