VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sehnat spolehlivé brigádníky je velký problém

Rakovnicko – Problém s brigádníky trápí chmelaře několik let. Zejména v těchto dnech potřebují několik stovek pracovníků na zavěšování a zapichování drátu a následně zavádění chmele. Práce je to namáhavá, nárazová, venku za každého počasí. Spolehliví pracovníci se shánějí čím dál hůře, protože dnes lidé snadno seženou trvalé zaměstnání.

12.5.2017
SDÍLEJ:

Jarní práce ve chmelu. Ilustrační foto.Foto: Deník / Hoblíková Šárka

Studenti na chmel jezdí méně. V chmelařských firmách tak často pracují lidé ze Slovenska, Maďarska nebo Bulharska. Práci ovlivňuje také počasí. V trvalém dešti lidé pracovat nemohou a například pokud se v chladném počasí zbrzdí růst chmele, práce na sebe nenavazují. Brigádníci nasmlouvaní dopředu na určité týdny, nemají v jedné chvíli co dělat, nebo odjíždějí dříve, než je zavedený chmel.


Tato situace nastala právě letos. V chladném jaru, kdy ve středu byly někde po ránu minus tři stupně Celsia, chmel zpozdil růst. Zavádět ho naplno v tuto chvíli nejde. Přitom například v ZEM Investu Mutějovice, kam jezdí studenti z Kroměříže, Opavy či Námestova na Slovensku, jsou nyní brigádníci do 20. května. Ale do té doby nestačí chmel zavést. „Práce bychom stihli, ale nyní zavádět nemůžeme, a pokud se oteplí, chmel za několik dní přeroste, ale to už tu studenti nebudou," uvedl chmelař Jan Soukup.

Studenty si v Mutějovicích domlouvají na konkrétní týdny už rok dopředu. Na výměru zhruba devadesát hektarů chmele tu potřebují na jaře kolem stovky pracovníků.
S brigádníky na jarní práce to není jednoduché ani v LUPOFYTU Chrášťany. Zavěšování drátku zvládne čtrnáct lidí.


„Na zapichování je jich potřeba více, ale tam je zase větší časový prostor. Záleží na výkonnosti brigádníků. Někteří o práci moc nestojí. Například končí ve dvě hodiny odpoledne, protože je jim vedro. Při zavádění chmele někteří cizinci zvládnou zavést jen sto osmdesát babek za den, dělníci ze Slovenska tři sta padesát a Vietnamci i osm set. Od toho se pak odráží i počet brigádníků," popisuje situaci chmelař Václav Burger.


Přitom chmelaři musí brigádníky přivést, ubytovat je a zaplatit jim stravu. Chmelařské firmy si je objednávají přes pracovní agentury nebo firmy, které přímo brigádníky zaměstnávají. Někde už léta uzavírají smlouvy přímo s konkrétními osobami a na práci přijíždějí téměř stejní lidé.

Studenti už hromadně na chmel nejezdí

Požadavek na brigádníky do chmelu byl i v Úřadu práce v Rakovníku, jak potvrdila jeho ředitelka Jitka Ledvinová: „Měli jsme požadavek padesát šest lidí na drátkování a zavádění do Pochvalova. Další do Chrášťan. Tato místa se těžko obsazují. Je to práce nárazová a pracovníků je potřeba hodně. Ovlivňuje to i počasí. Pokud prší, lidé pracovat nemohou. Pokud je hezky, pracují od rána do večera a na to málokdo přistoupí, navíc do oblasti jako je Pochvalov, se těžko dojíždí. Je to krátkodobá práce na necelé tři měsíce, která není pro náš úřad vhodné pracovní místo."


Studenti už hromadně na chmel nejezdí. Přesto se jednotliví pěstitelé pokoušejí sami oslovovat některé školy, ale odezva není tak veliká. S některými mají uzavřené smlouvy, studenti se hlásí na chmel jako jednotlivci, už ne celé třídy, například na víkend.

„Aby šla na chmel celá škola, toho těžko docílíme, protože pořád vládne představa, že jsou to nucené práce. Je to těžké, pokud se takhle někdo dívá na praxi, při které by měli lidé poznat, co to vůbec manuální práce je," konstatoval Luboš Hejda předseda Svazu pěstitelů chmele ČR.


Se studenty má dobré zkušenosti Dagmar Urbancová z firmy Chmelda. Několik let zajišťují jarní práce i sklizeň studenti a mladí lidé od osmnácti do šestadvacet let. I tady zájem o chmel mezi studenty loni a letos poklesl. Projevil se dostatek jiných pracovních příležitostí. Dalším důvodem je menší zájem o výdělek. Naštěstí se asi třicet procent lidí opakovaně vrací a přivádějí sebou i své kamarády. Někteří zvládli chmel, jarní práce i sklizeň už sedmkrát. Vedoucí brigád jezdí na chmel už patnáct let.


„Nábor lidí na jarní sezonu začíná tři čtvrtě roku dopředu, to znamená na duben a květen začínáme nabírat v srpnu. Nábor na letní sezonu začíná čtyři měsíce dopředu, tedy na sklizeň, která začíná v polovině srpna, začínáme nabírat v dubnu a květnu. Oslovujeme lidi z celé republiky a ze Slovenska," řekla Dagmar Urbancová. Někteří nadšenci si po skončení studia berou na česání chmele dovolenou a z nostalgie se stále vracejí.

Autor: Šárka Hoblíková

12.5.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ve věznici Oráčov se odehrálo taktické cvičení.
16

Hasiči i policisté měli cvičení v oráčovské věznici

Malí i velcí se na Husově náměstí utkali o Zlatou kuličku
23

Malí i velcí cvrnkali na Husově náměstí o Zlatou kuličku

Společně oslavili sto dvacet let župy Budečské

Křivoklát /FOTOGALERIE/ – Sto dvacet let sokolské Župy Budečské Sokolové oslavili velkým sportovním setkáním všech sokolských jednot v areálu Kolečko na Křivoklátě.

Vedoucí Správy CHKO Brdy Bohumil Fišer: Brdy nešetrné zásahy do potoků neminuly

Vedoucí Správy CHKO Brdy Bohumil Fišer byl hostem dalšího on-line rozhovoru Deníku. Čtenáři se ho ptali na to, jakým způsobem třeba bude řešit správa vodní režim v Brdech nebo jak je to se značením turistických tras, běžkařských tratí nebo zda nehrozí v oblasti výstavba.

AKTUALIZOVÁNO

Prezident Miloš Zeman převzal symbolický klíč od obce Lidice

Lidice – Oslav sedmdesátého výročí položení základního kamene nové obce Lidice se v sobotu odpoledne zúčastnili vzácní hosté: prezident republiky Miloš Zeman, velvyslankyně Velké Británie Jan Thompson, chargé d'affaires USA Kelly Adams-Smith, velvyslanec Ruské federace Alexandr Zmejevskij, Roman Tkačík, plukovník generálního štábu. Přítomné byly také přeživší lidické ženy a děti i starostové okolních spřátelených měst a obcí.

Po 75 letech Gabčík a Kubiš znovu v Praze zaútočili na Heydricha

Praha - Po 75 letech dnes znovu českoslovenští parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš zaútočili na říšského protektora Reinharda Heydricha. Zatáčku v pražských Holešovičkách, kudy jeho auto v roce 1942 jelo a která byla později přestavěná, nahradila pro historickou rekonstrukci nedaleká v Zenklově ulici. Akci přihlížely stovky lidí. Výročí připomíná také vojenský tábor v Libni, jeho součástí je i replika stíhačky Spitfire.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies