VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Slunce plné otázek a odpovědí

Z pohledu obyvatel naší planety je nejdůležitějším tělesem ve vesmíru naše nejbližší hvězda. Kdyby Slunce neexistovalo, tak by se nevytvořila Sluneční soustava, nebyla naše planeta a tudíž ani my.

28.11.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: NASA

Slunce má obrovskou moc život stvořit, ale také ho ohrozit a nebo dokonce zničit. Lidstvo od pradávna věnovalo a stále Slunci věnuje velkou pozornost. Moderní věda přináší o naší hvězdě mnoho nových poznatků. Astronomové se proto rozhodli vyhlásit rok 2007 - Mezinárodním heliofyzikálním rokem. A to bylo důvodem vzniku našeho seriálu: „Slunce plné otázek a odpovědí“. Budu se zde snažit odpovědět na mnohé otázky, které v souvislosti se Sluncem vznikají a které jste si již možná také položili.

Co spatříme ve Sluneční fotosféře?
Ve fotosféře Slunce pozorujeme projevy sluneční činnosti. Můžeme tak pozorovat granulaci, supergranulaci, sluneční skvrny a fakulová pole. V bílém světle se fotosféra jeví jako zrnitá. Zrnům se říká granulace a pro představu jejich velikost dosahuje rozlohy České republiky a větší. Jednotlivé granule jsou oblaka horkých plynů, které se vynášejí do fotosféry konvekcí z konvektivní vrstvy Slunce. Když se vynesené teplo vyzáří, padá plyn v průběhu 5 – 8 minut zpět do konvektivní vrstvy. Povrch Slunce bychom mohli přirovnat k vařícímu se pudinku. Konvektivní proudy spolu s teplem vynášejí z nitra Slunce i magnetické pole. Vzájemné ovlivňování magnetických siločar a atmosféry Slunce vnímáme jako sluneční činnost. Jedním z projevů této činnosti jsou sluneční skvrny. Jsou to chladnější místa na povrchu Slunce. Tyto oblasti někdy dosahují velikosti mnohem větší než je naše planeta a pak je můžeme ze Země pozorovat i pouhým okem. Vznikají poruchami magnetického pole Slunce. Narušením konvektivních proudů se nedostatečně přenáší teplo z nitra Slunce do fotosféry a tím vzniknou chladnější oblasti, které se na žhavějším povrchu jeví jako tmavé. Teplota v centru sluneční skvrny je kolem 4000 K.

Co je to cyklus sluneční činnosti?
Astronomové si z dokumentovaných pozorování všimli, že počet skvrn na Slunci není stále stejný. Mění se v průběhu týdnů, a z dlouhodobých pozorování se zjistilo, že především v průběhu let. Zjistilo se, že v některých letech je sluneční kotouč poset skvrnami, v jiných letech na něm není skvrna žádná. Pečlivá mnoholetá pozorování ukázala, že počet skvrn se mění s periodou jedenácti let, což též odpovídá dvaadvacetiletému cyklu změn polarity celkového magnetického pole Slunce. Na začátku 11letého cyklu se objevují jednotlivé sluneční skvrny dále od rovníku, postupem doby se jejich počet zvyšuje a posouvají se blíže k rovníku Slunce. Na konci 11letého cyklu činnost doznívá malým počtem skvrn v blízkosti rovníku. Dva následující 11leté cykly se od sebe liší polaritou magnetického pole.

V jaké části 11letého cyklu je Slunce právě teď?
Nyní se Slunce nachází v minimu své aktivity. V letošním roce je sluneční fotosféra převážně beze skvrn. Pokud se i v těchto dnech podíváte na sluneční disk (samozřejmě si zrak musíme chránit filtrem), tak na něm neuvidíte (s největší pravděpodobností) ani skvrnku.

Jaký je nejstarší jev pozorovaný na Slunci?
Lidé odpradávna vzhlíželi ke Slunce s úctou a pokorou. Dříve považovali starověcí astronomové Slunce za symbol krásy, životadárné síly a ideál všeho čistého. Proto byli lidé vždy velmi nemile překvapeni, když na jeho povrchu někdy spatřili fleky. Nejprve se domnívali, že jde o sluneční mraky, ale po prvních pozorování dalekohledem se zjistilo, že jsou to sluneční skvrny. Tedy místa chladnější než okolní prostor na povrchu Slunce.

Kdy byla první pozorování slunečních skvrn?
Kdy a kdo prvně spatřil sluneční skvrny se již nikdy nedozvíme. Určitě to bylo v dávné historii lidského pokolení, když při východu a nebo západu Slunce bylo možno spatřit, některou z obrovských slunečních skvrn pouhým okem.

Z jakého období tedy máme první záznamy o pozorování skvrn na Slunci?
Tak na tuto otázku již bude konkrétnější odpověď. První záznamy o skvrnách na Slunci pocházejí z čínských kronik. Můžeme v nich najít záznamy již od roku 354 př. n. l. až do roku 1205 n. l. První záznam na evropském území je až z roku 807 n. l., kde životopisec Karla Velikého popisuje skvrnu na Slunci jako přechod planety Merkur. Domníval se, že Merkur zůstal stát po dobu 8 dní na místě před slunečním diskem.
Dnes víme, že Merkur přejde přes sluneční disk během půl dne a proto se určitě jednalo o velkou sluneční skvrnu, která byla viditelná pouhým okem. Prvním kdo pozoroval, popsal a zdokumentoval pozorování slunečních skvrn byl Galileo Galilei. Ten v roce 1609 jako první použil dalekohled k pozorování nebeských těles. Tímto dalekohledem učinil ještě mnoho dalších objevů: např. pohoří na Měsíci, fáze planety Venuše, čtyři největší Jupiterovy měsíce (Io, Ganymed, Callisto, Europa), atd. Všechny své objevy publikoval v roce 1610 v knížce Sidereus Nuncius.

28.11.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Zchátralé budovy lihovaru čeká dražba

Ilustrační foto.

Rakovničtí žáci zdolali Hostivař

Král: Touha po změně byla cítit ze všech stran

Střední Čechy /ROZHOVOR, ANKETA MEZI TRENÉRY/ – Šéf sportovně-technické komise středočeského hokeje Deníku přiblížil zrod nového modelu krajské ligy.

AUTOMIX.CZ

Jak snížit spotřebu auta? Není to složité, těmto mýtům ale nevěřte

Spotřeba je dlouhodobě jednou z nejsledovanějších vlastností automobilů. Řidiči jí dokonce často podřizují svůj jízdní styl, volbu pneumatik, ale i výběr vozu jako takového. Ale opravdu víte, jak jezdit co nejúsporněji?

Audit Deníku: Nové dálnice: Za čtyři roky 33,4 kilometru

/INFOGRAFIKA, ANKETA/ - Když stavbaři v roce 1984 poprvé kopli do země a začali u Trmic stavět budoucí dálnici D8, bylo stávajícímu ministru dopravy 25 let. Asi by si tehdy Dan Ťok nepomyslel, že uplyne dalších 32 let a bude to právě on, kdo s dalšími politiky v prosinci 2016 přestřihne pásku a uvede do provozu poslední zbývající 16kilometrový úsek autostrády, která Česko spojila s Drážďany a Berlínem.

S vodíkovým autem získali kluci tři medaile

Rakovník - Se třemi medailemi za první a druhé místo se vrátili ze třetího ročníku závodu RC modelů aut s hybridním vodíkovým pohonem Hydrogen Horizon Automotive Challenge (H2AC) studenti Střední průmyslové školy Emila Kolbena v Rakovníku. Kovy přivezli Tomáš Rampas, student oboru elektro silnoproud, Marek Kubička, student informatiky, a Adam Lauber, obor strojírenství.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies