VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Špěrková rozdává hrou na akordeon radost už čtyřicet let

Rakovník - Letos je tomu čtyřicet let, kdy začala Zdeňka Šperková ze Šanova učit v Základní umělecké škole v Rakovníku. Stejnou dobu je rovněž členkou oblíbené rakovnické kapely Kampánus.

15.4.2017
SDÍLEJ:

Zdeňka ŠperkováFoto: Jaromír Olič

Hudba a především harmonika. To je velká část vašeho života.

Ano. Kdysi můj děda prodal kozu a koupil tátovi harmoniku a ten začal hrát. Mám dva sourozence. Sestru Libušku a bratra Karla a my všichni jsme se na přání rodičů učili hrát na hudební nástroje. Všem třem nám láska k muzice vydržela až do dospělosti a věnujeme se jí i profesně.

Bylo tomu tak vždy?

Asi ve třetím ročníku konzervatoře jsem měla krizi. Za to, že jsem u harmoniky vydržela, vděčím tátovi, který u mě seděl a poslouchal. Pomohlo také to, když jsme začali hrát s bráchou. On mě doprovázel na klarinet.

Jak to vše začalo?

Chodila jsem se na ni učit k Dagmar Remtové do Krušovic. To ona řekla, že si myslí, že bych zvládla konzervatoř a měla pravdu. Když jsem maturovala, tak už jsem hrála s Kampánusem a najednou jsem měla pocit, že vím, proč to dělám. Vždy jsem totiž chtěla hrát v kapele. Sólově mě to moc nebavilo.

Harmonika dnes zrovna mezi dětmi a rodiči nefrčí.

Já ji preferuji pořád, i když učím i na klávesy. Pravda je, že to je i otázka peněz. Těžko můžete rodičům zaručit, že dítě u ní vydrží. Pak je ale nemůžete nutit, aby za malou harmoniku, kterou naši kdysi koupili za pět stovek, dali dvacet tisíc korun. Řešíme to tak, že malé harmoniky začátečníkům půjčujeme ve škole. Když u ní vydrží, tak si koupí větší, která už jim zůstane na celý život. Mám otřepanou frázi, kterou požívám. Klávesy jsou výborná věc. Dítě zahraje dříve písničku, ale je to jako když hraje doživotně s metronomem. Jak se vypne elektřina, tak si už nezahraje. Kdežto harmoniku si můžete vzít všude s sebou. Třeba se nám s kapelou stalo na plese v Lánech, že byl výpadek proudu a hrála jsem já a trumpeťáci, nežli elektřina znovu naskočila.

Jak dítě ke hře na harmoniku získat a udržet?

Je to nástroj, se kterým se dá zahrát vše od vážné po populární hudbu. Má specifický, dostatečně silný zvuk. A dá se na ni hrát, aniž by bylo nutné umět zpívat. Ve škole třeba děláme to, že vozíme ke konci roku děti na různé exkurze. Třeba jsme byli v továrně v Hořovicích, kde vyrábějí akordeony a harmoniky. Nebo v Příbrami ve Dvořákově muzeu. Je fakt, že děti jezdí do světa a neví, co mají za humny. S kolegyní Bárou Polánkovou bereme soubor Perličky v přípravném týdnu třeba na Máchův a Vojtův mlýn. Byli jsme také v Jahodovém lese u Jesenice. My a moje harmonika.

Mnoho vašich žáků se harmonice stále věnuje a to je dobrá zpráva.

Ano. Třeba Jan Malý učí v Praze na konzervatoři mládež s vadami zraku. Marcel Koutecký, Ríša Svítil, Lenka Kubátová, Ruda Vávra a mnoho dalších. Jsem na ně pyšná.

Přidejte nějakou příjemnou muzikantskou vzpomínku…
Kdysi jsme se dali dohromady šestice harmonikářů. Tři učitelky a tři naši žáci: Jana Štenglová, Věra Hamousová a já. Pak naši žáci Ruda Vávra, Ondra Uher a Míša Štengl. Nezapomenutelné třeba je, když jsme hráli Černohorského čtyřhlasé fugy. Bylo to krásné.

Kromě učení ale máte i jiné aktivity…

Ráda jezdím do pečovatelských domů nebo hrát na různá setkání pro staré lidi. To je skupina, která má harmoniku ráda. Kolikrát už se stalo, že jsem zahrála písničku a oni řekli, že ji už třicet let neslyšeli.

Co posloucháte doma v soukromí?

Všechno. Podle nálady. Dělím muziku jen na tu špatnou a dobrou.

Sejdete se ještě někdy se sourozenci a věnují se vaše tři děti také muzice?

Dohromady si sourozenci moc nezahrajeme. Naposledy to bylo, když měl tatínek sedmdesátiny, a to už je hodně dávno, ale jezdím se dívat na jejich koncerty. Například v létě by měla sestra hrát sólově na harmoniku se Severočeskou filharmonií, tak jí držím palce.

A co se týká dětí, tak z těch jsou poučení posluchači, a to myslím stačí. Nechtěla jsem je do učení na hudební nástroj tlačit.

Autor: Jana Elznicová

15.4.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Takhle to vypadá, když mají policisté den blbec.
AUTOMIX.CZ / SLEDUJEME ON-LINE
45

Policie v nesnázích: kuriózní nehody strážců zákona

Kouč SK Rakovník Libor Šíma.

Libor Šíma: V divizi jsme byli jeden den

Hasiči po bouřce odstraňovali padlé stromy

Rakovnicko – Celkem pětkrát vyjížděli hasiči na Rakovnicku, aby odstranili následky bouřky v noci ze čtvrtka na pátek.

OBRAZEM: Darovat krev je radost i milé setkání

Rakovník /FOTOGALERIE/ – Dlouhá fronta dobrovolných dárců krve se ve čtvrtek už od šesti hodin od rána tvořila před odběrovou místností v Masarykově nemocnici v Rakovníku. Před půl osmou se k odběru dostavilo sedmdesát osm dárců a přicházeli další.

Parkující auta dělají hasičům problémy

Region - Zaparkovaných aut v ulicích měst stále přibývá. Odstavené vozy často komplikují práci hasičům. Ti se se svou technikou někdy těžko dostávají k místu požáru. Ve hře o život obvykle rozhodují sekundy, které hasiči mohou ztratit právě v takových případech.

Z chaty rodinný dům – proměna je možná, ale má svá úskalí

Přestavba víkendové chaty na rodinný dům je v Čechách celkem obvyklá věc. Jenže ne vždy to funguje. Bohužel ne vždy totiž investor pochopí, že trvalé bydlení potřebuje něco jiného než chata. Pojďme se podívat na zajímavý návrh rekonstrukce chaty na moderní rodinný dům.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies