VYBERTE SI REGION

Troufám si tvrdit, že speciální školy a speciální vzdělávání je na vysoké úrovni

Jesenice – Inkluze, neboli vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami ve třídách běžných základních škol, je nyní velké téma. Je vůbec možné? Zruší se speciální školy? Jak funguje dosavadní systém vzdělávání těchto žáků? To vše vysvětlila Hana Vanická, ředitelka Základní školy, Mateřské školy speciální a Praktické školy Jesenice.

24.1.2016
SDÍLEJ:

Hana Vanická, ředitelka Základní školy, mateřské školy speciální a praktické školy v JeseniciFoto: Deník/Šárka Hoblíková

Vaše škola má složitý název. Co si máme pod ním představit?
Jsme školské zařízení pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Mezi takové se zahrnují například děti s různým stupněm mentálního postižení, s vadou řeči, sluchu, zraku, tělesným postižením, s diagnózou autismus a Downův syndrom, nebo s kombinacemi těchto postižení. Tito žáci v některých případech selhávají v běžné základní škole. Sdružujeme základní školu praktickou, základní školu speciální a střední školy praktickou jednoletou a dvouletou.

Jak dlouho u vás děti pobývají?
Máme u nás žáky od šesti do šestadvaceti let. Do šestadvaceti jsou tu žáci právě v praktické škole jednoleté nebo dvouleté. Škola navazuje na základní školu praktickou a základní školu speciální. V názvu máme ještě mateřskou školu, ale v Jesenici mateřská škola je, takže bychom ji nenaplnili. A také na ni nemáme vhodné prostory a vybavení.

Říkáte praktická škola. Co se v tomto oboru děti učí?
Obor navazuje na vzdělávání ve speciální nebo praktické škole. Ve vzdělávacím plánu jsou předměty jako matematika, český jazyk, domácí práce, základy přírodních věd, výchovy, vaření, podporujeme také sebeobslužné činnosti, aby byli naši absolventi jednou schopni se o sebe postarat, obléknout se, uvařit si, vyprat, ti schopnější spočítat nákup, dojít na úřad, vyplňovat jednoduché formuláře, zkrátka běžné věci pro život, a samozřejmě aby se uplatnili v zaměstnání. Záleží na závažnosti postižení žáka.

Pokračují všechny děti z vaší základní školy ve studiu v praktické škole?
Tato škola není vhodná pro všechny děti. Některé mají na víc. Nedržíme je u nás za každou cenu. U nás zůstávají jen ty, kterým bude vzdělávací obor prospěšný. Žáci z naší školy pokračují například v Integrované střední škole v Jesenici v oboru cukrář či zahradník. Odcházejí do SŠ v Kralovicích, ISŠ Rakovník, například na obor zedník, do SOU Nové Strašecí.

Kolik máte nyní žáků?
V současné době se ve škole vzdělává 49 žáků. Na internátě je jich ubytováno 26 a kapacita je zcela naplněna.

Jak se k vám děti dostávají?
Máme několik místních žáků, ale většina je z daleka. Je to proto, že spolupracujeme se školskými poradenskými zařízeními, s orgánem sociálně právní ochrany dětí, s nestátními neziskovými organizacemi, jako je například Fond ohrožených dětí. Pokud se někde objeví dítě, které selhává ve škole, je naše škola často doporučena. Nyní máme dokonce větší počet zájemců o ubytování, než je kapacita internátu. Učí se u nás děti z Prahy, Žatce, Kladna, Mostu, Karlových Varů.

V čem dále spočívá spolupráce se školskými poradenskými zařízeními?
Zaměstnanci školských poradenských zařízení navštěvují školu, sledují, jak se dětem daří, jak se vzdělávají a zda se rozvíjejí. Spolupráce je intenzivní a poměrně častá. Komunikace probíhá také telefonicky. Žáci navštěvují školská poradenská zařízení a absolvují vyšetření, ze kterého vyplyne zpráva a doporučení ke vzdělávání. Na základě těchto doporučení a se souhlasem zákonného zástupce jsou k nám děti zařazovány.

Máte odezvu, že se žáci vyučili a úspěšně někde pracují?
Ano, žáci se k nám vracejí. Přijdou se pochlubit, jak se jim daří. Někteří žáci se dokonce vyučili nejprve v jednom a pak v druhém oboru. Pracují jako zedníci, pokojské, pomocní dělníci. Nyní se učí naše dvě žákyně v ISŠ Jesenice v oboru cukrář. Paní ředitelka Eva Tomková je chválí, jsou šikovné. Dokonce prezentovaly školu na předvánočních akcích a pochlubily se vlastními výrobky.

Myslíte si tedy, že pro žáky se speciálními potřebami vzdělávání je výhodné navštěvovat vaši školu nebo školu podobného typu?
V běžné základní škole tito žáci většinou nezažijí úspěch. Jsou stále mezi posledními, nejhoršími. Nejezdí na soutěže, nereprezentují školu. Není to zřejmě ve všech případech, například ve sportu či zpěvu se mohou uplatnit. U nás je to trochu jinak. I my jezdíme na soutěže, například na Indiánskou stezku v Rakovníku a Zelenou stezku – Zlatý list v Křivoklátě, a to mezi děti z běžných škol. Organizátoři nám trochu vyšli vstříc, zjednodušili úkoly, běžné školy nás mezi sebe berou. Účastníme se pěveckých soutěží, sportovních pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Úspěch, seberealizace a aktivita je přece důležitá, žákům naroste sebevědomí, přestanou se podceňovat, a to považuji za velmi důležité pro uplatnění v dalších studijních oborech, osobním životě a v zaměstnání.

Jak se díváte na společné vzdělávání těchto dětí na běžné základní škole?
Mám obavu, že pokud tyto děti zůstanou v hlavním vzdělávacím proudu, budou mezi nejhoršími, i když by měly individuální vzdělávací plán a asistenta pedagoga. Nejsem si jistá, že to pro ně bude to nejlepší. Troufám si tvrdit, že speciální školy a speciální vzdělávání je na vysoké úrovni, léty praxe prověřené, úspěšné, nicméně v současné době s dost nejasnou budoucností.

Ale u vás nejsou děti jen s mentálním postižením…
Jsou tu například žáci s diagnózou autismus. Každý autista je jiný, projevuje se jinak. Například vyžadují malý kolektiv, mohou nesnášet hluk, práci s barvami, nejsou schopni pracovat na kolektivní práci, ulpívají na předmětech, symptomů je mnoho a mnoho. Tak primitivní věc, jako je velký formát papíru, zvýšený hlas na jiného žáka, může u nich vyvolat impulzivní nebo agresivní chování. Proto si myslím, že zachování vzdělávání v zařízení typu naší školy je pro tyto případy postižení nutností.

Je tedy možné zajistit v podobných případech vzdělávání v běžné třídě?
Pokud ředitel školy zajistí podmínky, pak ano. To znamená, že ve třídě bude speciální pedagog, asistent pedagoga a případně další osoba. Je nutná podpora psychologa a dalších odborníků. Nezbytností jsou kompenzační pomůcky, sestavený individuální plán, možnost žáka vyčlenit z kolektivu. Nejenom při nežádoucím chování, ale někteří žáci prostě klid potřebují. Často upravujeme i délku vyučovací jednotky, proto u nás klasicky nezvoní. Pro některé děti je nutné zajistit i bezbariérovost. Výčet všech opatření by byl hodně dlouhý. U některých dětí inkluzi nevidím jako šťastné řešení a troufám si tvrdit, že není možná.

Takže si myslíte, že školy jako ta vaše se rušit nebudou?
Jsem optimista. To opravdu není možné, všechny děti vzdělávat v běžné třídě.
Školy našeho typu se plošně rušit nebudou. Začleňovat do běžných škol se budou pouze méně závažně postižené děti. Bude se jednat o dlouhodobý proces, rozhodně nepůjde o přesun žáků v období letních prázdnin 2016 na běžné školy.

Stalo se někdy, že se dítě vrátilo zpět do základní školy?
To se tady nestalo. My většinou ani nepřijímáme děti do první třídy, ale přicházejí k nám, až když dlouhodobě selhávají v běžné základní škole, někdy i na více školách. Vše se děje na základě rodiči podané žádosti a odborného doporučení.

Stalo se vám, že dítě nemohlo být ani na vaší škole?
V některých případech dítě nezvládáme z důvodu agresivního a zákeřného chování. Potom odchází do diagnostického ústavu do psychiatrické léčebny, kde odborníci posoudí stav a doporučí délku pobytu. To bývá od několika týdnů do několika měsíců. Po pobytu se dítě vrátí a situace je většinou lepší. Děti nám nakonec říkají, že jsou u nás rády. Případů, že by dítě u nás nemohlo být, jsme mnoho neměli. Většinou odcházely plnoleté děti, kterým nevyhovoval režim internátu, a chtěly mít větší volnost. Pak po dohodě s rodiči přestoupily na jinou školu blíže bydliště a každý den dojížděly. Že bychom nezvládli vzdělávání žáků, se nám nestalo.

Bývá pro rodiče těžké rozhodnout se pro vaši školu?
Rodiče často nechtějí slyšet, že se jejich dítě bude vzdělávat v našem typu školy. Brání se tomu. Přicházejí k nám nešťastní a s obavami. My jim vysvětlíme, v čem spočívá naše vzdělávání. Chápeme jejich obavy. Je to citlivá záležitost, přiznat si, že má vlastní dítě problém se vzděláváním. Není to lehké rozhodnutí. Často je dítě nešťastné, sedí doma a učí se, místo her s vrstevníky. Trápí se rodič i dítě. Pokud k nám žák přestoupí, rodiče za čas přiznají, že se jim ulevilo. Uleví se i dětem. Učivo je rozložené do delších časových úseků, některé je zcela vypuštěné. Snažíme se děti nepřetěžovat.

Máte zhruba padesát dětí. Kolik lidí dokáže zajistit chod školy?
Personálu je kolem čtyřiceti osob. Jsou tu zaměstnaní učitelé s vysokoškolským vzděláním a vystudovanou speciální pedagogikou, těch je deset. Ve školní družině a na internátě pracují vychovatelky v počtu 6 zaměstnanců. Dále deset asistentů pedagoga. Dva z nich si dodělávají odborný kurz. Externě máme zaměstnaných sedm osobních asistentů. Ti nemusí mít pedagogické vzdělání. Spolupracujeme s úřadem práce. Ten nám na osobní asistenty přispívá. Zbytek tvoří provozní zaměstnanci.

Je těžké sehnat osobní asistenty?
Je to těžké. Vybírám si z těch, kteří přijdou osobně a pak mě kontaktují ještě několikrát, jestli se neuvolnilo místo. U těch vidím zájem a dávám jim přednost. Nyní máme stabilní počet asistentů, někteří tu pracují i deset let.

Nescházejí vám na asistenty peníze?
Sehnat každý školní rok finanční prostředky býval problém. Nyní nám ale jak zřizovatel, Středočeský kraj, tak i ministerstvo schvaluje žádosti v rozsahu, v jakém potřebujeme. Takže s počtem asistentů pedagoga po dobu výuky jsem celkem spokojena, ale ještě bychom je potřebovali po dobu, kdy se děti připravují do školy na internátě. Tam peníze na asistenta od státu nedostáváme. Finanční ohodnocení těchto zaměstnanců je druhá věc, je nízké.

Dokážete si tedy zajistit celý provoz školy sami?
V některých oblastech ano, například paní uklízečka pere lůžkoviny internátu v naší prádelně. Školníci jsou údržbáři i řidiči v jedné osobě. Opravují drobné závady, zhotovili plot kolem školy. Jsem pyšná na celý kolektiv. Vždy jsme schopni se domluvit a řešit operativně vzniklé problémy.

Co vše mají žáci ve vaší škole k dispozici?
Téměř vše, jako na běžné základní škole. Máme vlastní kuchyň, jídelnu, novou cvičnou kuchyňku, tělocvičnu, dílny, školní zahradu se skleníkem na výuku pěstitelských prací. Nemáme speciální učebny na fyziku, chemii, tyto předměty se učí v běžných třídách. Každá třída má svoji kmenovou třídu. V jedné třídě se učí více ročníků. Navíc poskytujeme dětem speciálně pedagogickou péči v podobě různých terapií. Máme canisterapii, hydroterapii, aromaterapii, muzikoterapii, logopedii, grafomotoriku s písničkou, rehabilitaci. Používáme dva školní svozové automobily na dopravu žáků, kteří nezvládají samostatnou přepravu vlakem či autobusem. Jsme škola bezbariérová.

Účastníte se nějakých projektů, jako běžné základní školy?
Každoročně realizujeme projekty na podporu environmentální, multikulturní a etické výchovy podpořené Krajským úřadem Středočeského kraje, Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy. Prostřednictvím výzev ministerstva školství jsme získali iPady na podporu výuky, vybavili jsme si knihovnu, pořídili jsme elektronické čtečky a čtenářské lupy pro žáky se zrakovým postižením. Dále jsme zrekonstruovali dílny. Máme nové ponky, nářadí, skříňky.
Dále pravidelně pořádáme přehlídku tanečních a pěveckých sborů speciálních zařízení, dětských domovů i ústavů sociální péče Notička. Pravidelná je i benefiční akce Sluníčkový bál. Děti se účastní různých soutěží, například pěvecké soutěže Plamínky ve Slaném. Pomáhají nám sponzoři.

Věnujete se i mimoškolní činnosti?
Máme zájmové ateliéry. Například pěvecký, taneční, tvořivý, tělovýchovný, sportovně turistický, počítačový, nově hru na foukací harmoniku. Úspěchy má pěvecký ateliér Sluníčko. Děti zpívají na vernisážích, jesenickým seniorům, na kulturních akcích ve městě. Velmi aktivní je družina a skupina dětí pod vedením vychovatelek na internátě. Pečují o školní zahradu, například pěstují léčivé byliny, přikrmují zvěř v lese, čistí část pláže u Velkého rybníka.

Spolupracujete i s místními školami a samosprávou?
Spolupracujeme s místní integrovanou školou v rámci předprofesní přípravy. Chodíme na exkurze, navštěvujeme dílny aranžování, zapojujeme se do jimi pořádaných soutěží. Skvělá je také spolupráce se základní školou. Zvou nás na různé akce. Navštěvujeme jejich hřiště i nově vybudovanou zahradu u mateřské školy.
Samozřejmá a výborná spolupráce je i s městem Jesenice. Podpora existuje v oblasti prevence kriminality, kulturních akcí, materiálního vybavení, ale také osobní. Ve městě nenarážíme na problémy. Berou nás takové, jací jsme, jaké jsou naše děti. Malé město je určitou výhodou. Všichni nás tu znají. My zase pomáháme s úklidem při Dni Země, s výzdobou sálu na různé akce a podobně.

Autor: Šárka Hoblíková

24.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Viola Cup? Bojujeme dál, nevzdává se Koch

Rakovník – O nadcházejícím víkendu se měl rozběhnout již 19. ročník dlouhodobé halové fotbalové ligy Viola Cup. Nestane se tak, organizátoři nesehnali dostatek zájemců. Turnaj ale svou oponu nezatahuje úplně. Konat se bude během jediného lednového víkendu.

Před 70 lety začal proces s prominenty Slovenského štátu

Pro umírněného ľuďáka, kněze a prezidenta Jozefa Tisa provaz, ale pro radikálního ministra vnitra Alexandera Macha pouhé vězení. Verdikt soudu s předáky Slovenského štátu, který byl zahájen 2. prosince 1946, byl ovlivněn mocenskými zájmy nastupujících komunistů.

Schwendtovo švýcarské loučení, dařilo se i děvčatům

Rakovník – Prohrávali 2:6, přesto dokázali v Kolíně zabrat a přivézt čtvrté vítězství v řadě. Futsalisté Atlantiku Rakovník jsou prostě ve formě a navázali na něj také dámy. Ty v prvním divizním turnaji bodovaly na sto procent.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies