I když tu má taneční škola Nezbedný bakalář více než dvacetiletou tradici, snaží se jít pod vedením rodiny Černých s dobou a vždy přicházet s něčím novým. Hlavně prý, aby to všechny zúčastněné bavilo.

„Chceme na parketu zábavu, a to, že se něco vzájemně naučíme, už je vlastně příjemný bonus navíc,“ říká taneční mistr Václav Černý ml.

Spolu se svojí ženou Lucií od letošního roku učí mládež nejen tanečním krokům, ale také společenské etiketě. „Vždy se snažím vžít do role, že o tancování nic nevím. Dospívající přijdou během tanečních na parket a najednou neví, jak stát, jak dělat kroky, jak u toho držet dámu. Někteří kluci jsou u něžného pohlaví takhle blízko vůbec poprvé. A to ještě v situaci, kdy se na ně všichni dívají. Do toho musí poslouchat hudbu a vstřebávat informace, co mají dělat pravou nohou a kam natočit hlavu… není to pro ně jednoduché,“ popisuje Václav Černý útrapy prvního setkání s tancem.

Nejen pro mládež, která se v pátek večer místo své zábavy v doprovodu příbuzných odebírá na taneční sál, jsou kurzy náročné. Tak-zvaně zamakat na sobě mu-sejí všichni. „Jako taneční mistr musím udržet stálou pozornost, zůstat věcný a být „in“ tak, aby mě děti braly a neviděly ve mně zbytečnou autoritu. Kolektiv mladých lidí mě ale pořád skvěle nabijí,“ přiznává.

Od září se na sále Kulturního centra v Rakovníku společně schází s asi čtyřicítkou tanečních párů.

Někteří na taneční kurzy přijeli kromě okolních vesnic na Rakovnicku třeba i z Příbrami nebo Prahy. Celkem je čeká 10 dvouhodinových výukových lekcí, na kterých se naučí základy 13 tanců. Poslední dva páteční večery budou tradičně věnovány mikulášské zábavě a absolventskému plesu věnečku.

Příběh Zvíře dětské psychoterapeutky Torey L. Hayden s velkými emocemi i humorem rozehráli Věra Hollá a Pavel Oubram.
OBRAZEM: Listování se Zvířetem proti srsti

Ještě před několika lety byl zájem mladých lidí o taneční kurzy vyšší. Otvíraly se i tři termíny, dva v pátek a jeden sobotní. Už více než pět let se taneční v Rakovníku ale konají jen jednou za týden. Stejně tak z nabídky kurzů zmizely také taneční pro dospělé a pokračovací kurzy pro mládež. Kdo by však narychlo potřeboval oprášit pár tanečních kroků, může navštěvovat taneční individuálně. „Pokud někdo potřebuje rychle naučit foxtrot, protože ví, že ho za týden bude na plese tančit se starostkou, tak se o to rádi pokusíme,“ říká Václav Černý a doplňuje, že pro tancechtivé je možnost zajít v Rakovníku do tanečního klubu.

I přes jisté inovace v podobě hudebního doprovodu nebo přístupu k výuce se na tanečních kurzech u některé zažité tradice drží. „Po dětech už nevyžadujeme ani bílé rukavičky, které jsou spíše archaismem, jenž přetrvává. Pánskou volenku ale držíme. Jde o formu zadávání, která, na rozdíl od rukaviček, dodnes na společenských událostech funguje.“ Za více než dvacetiletou praxi už u Nezbedného bakaláře vědí, co na kurzisty funguje. Jak ale Václav Černý ml. přiznává, každý kurz je trochu jiný. Někteří zvládají nové kroky rychleji, jinde panuje pomalejší tempo. Programy a skladba tanců se pak mění v podstatě „za tance“. „Ještě se nám nestalo, že bychom měli kurz, u kterého by v půlce bylo jasné, že je to beznadějné. Všichni to vždycky nakonec zvládnou,“ řekl Václav Černý.

Peníze. Ilustrační fotografie.
Příspěvky na sport zvýhodní rakovnické děti

„Snažíme se nevytvářet předsudky, ale třeba polka patří k tancům, které nejsou úplně oblíbené. Paradoxně, byť je to český a na skladbu kroků jednoduchý tanec, tak dělá největší problémy. Naopak latinsko-americké tance, které jsou Čechům svým temperamentem vzdálenější, jsou nejoblíbenější a mládež se je naučí velmi rychle,“ uzavírá taneční mistr.