I když vlaky jezdily jen na modelovém kolejišti, chyba by měla stejné následky jako na skutečných kolejích. Vlaky by se srazily. Dokonce by i létaly vzduchem. I to už se železničním modelářům z Jesenice stalo. Tentokrát, při dni otevřených dveří, ale ne.

Připravili ho v sobotu už po desáté, letos poprvé v digitálním provozu. To znamená, že na jedné koleji mohou být dvě lokomotivy a vůbec si nevadí v provozu, protože každá z nich jezdí na své frekvenci. V analogovém provozu by buď jely obě nebo žádná. Novinkou byl také autentický zvuk lokomotivy a jízda podle grafikonu.

Třicet pět metrů dlouhé kolejiště se skládalo z jednotlivých modulových segmentů předepsaných profilů. Mohl se k němu připojit kterýkoliv modelář, třeba i z Německa. Toho využil Jiří Boček ze Žihle. Přivezl své moduly a také je připojil do kolejiště.

Se skládáním začali modeláři už v osm ráno. Mezi nimi i Petr a Roman Jarošovi. Modely staví už pět let. „Nejprve se postaví kolejiště podle tvaru a pak budovy. Ty jsou vždycky těžší. A ježdění, to už je odměna za stavění," popisoval Roman.

V jednu odpoledne se už kolejištěm proháněly vlaky. Stačilo jen podívat se zblízka, odmyslet si prostor školy a dojem byl dokonalý. Vždyť vlak uháněl krajinou téměř totožnou s tratí Plzeň – Žatec. Projížděl kolem chmelnice, nebo vezl náklad vojenských vozidel do vojenské vlečky v Podbořanech.

Vlaky potkávaly i budovu nádraží Lhota. Ta sice nebyla autentická, jen typizovaná, ale zato byla v roce 1985 na soutěži v Moskvě. Název jí dal vedoucí kroužku železničních modelářů v Jesenici Jiří Berka. Oblouk s dvěma můstky nápadně připomínal krajinu u Kryr, stejně jako poblíž trati umístěný řopík. Některé moduly ještě čekaly na ruce modelářů. Vlaky uháněly jen pustou krajinou. Na jednom z nich vznikalo nádraží s depem, replika nádraží Žatec-západ.

Takhle dlouhé kolejiště se staví tak jednou do roka, právě při dni otevřených dveří. Při něm chtějí modeláři představit svou činnost obyvatelům Jesenice a okolí a hlavně rodičům členů kroužku. A také si připomenou památku zakladatele kroužku železničních modelářů Vladimíra Zusky, který by měl osmého února sto druhé narozeniny. Délka kolejiště závisí na tom, kolik lidí se s moduly připojí. Část modulů patří kroužku, část Jiřímu Berkovi a jeho synovi Petrovi. Část připojil už zmiňovaný Jiří Boček.

„Velké kolejiště stavíme ještě v železničním muzeu v Lužné. To vše naložíme do tranzitu a už se jede," vysvětloval Jiří Berka.