Výstava práce Jana Fridricha nabízí výlet do doby kamenné

Putovní výstava, mapující nejstarší stopy po člověku na území Čech, se po úspěšném působení v Mostě a Žatci přesouvá do Rakovníka. To je pro město  velmi významná událost, protože Jan Fridrich je rakovnickým rodákem.

Výstava představuje  originální exponáty, jejichž stáří přesahuje nikoli desítky, ale rovnou stovky tisíc let. Pocházejí z naleziště  v Bečově u Mostu. Jeho výzkumem se Jan Fridrich zabýval téměř čtyřicet let. Dnešní generace paleolitiků na jeho práci dále staví.

„Výstava Krajinou pěstních klínů ve stopách Jana Fridricha je způsob, jakým bychom rádi navázali kontakt s laickou veřejností, která přeci jenom takto staré nálezy příliš nevnímá, ačkoli o nás vypovídají spoustu zajímavého," vysvětluje důvod, proč se Fridrichovi žáci do projektu pustili, spoluautorka výstavy Ivana Fridrichová-Sýkorová.

Pro návštěvníky si archeologové připravili průřez celou historií naleziště, nejstarší nálezy, které budou na výstavě k vidění, jsou staré i tři čtvrtě milionu let.
Kromě pěstních klínů se můžete těšit na vrtáky, dlátka či sekery. Příchozí určitě zaujme obydlí neandertálce, které Jan Fridrich objevil na konci 60. let.

Hmotová rekonstrukce v poměru 1:3 je skutečně zajímavá. Dále určitě nepřehlédnou  největší pěstní klín ve střední Evropě, který možná sloužil k výuce výroby klínů, nebo neandertálcovo sedátko.  Kromě nástrojů jsou tu ještě k vidění  fotografie Krajiny s pěstními klíny Martina Kalíška.

„Kdyby nebylo Honzy, jeho píle, nadání, moudrosti,tak bychom tu zřejmě neměli co ukazovat. Doufám, že  společně budeme mít velkou radost z toho, že mezi námi byl člověk, jež si zaslouží nejenom naši úctu, ale i naši pokoru," řekla v úvodu vernisáže jeho manželka Ivana  Fridrichová.

Výstavu uspořádal Archeologický ústav Akademie věd  ČR Praha, Česká společnost archeologická, Oblastní muzeum v Mostě, a Prospecto.
Můžete ji zhlédnout do neděle 17. června.

V rámci této výstavy připravilo rakovnické muzeum muzejní noc Cesta nejen za pěstními klíny. Návštěvníci si při ní vyzkoušeli, jak se štípou pěstní klíny, nebo ochutnali placky pečené ve slovanské peci. Viděli také  film „Osada Havranů" z roku 1977. Po něm pobesedovali s jeho hlavním hrdinou Havranpírkem, kterého představoval Ludvik Hradilek. Podrobnosti ze sobotní muzejní noci přineseme ve čtvrtečním vydání Rakovnického deníku.

Jan Fridrich

- narodil se  v roce 1938 v Rakovníku, kde navštěvoval nejdříve základní a potom i střední školu, tehdejší reálné gymnázium
- v roce 1956 ho přijali ke studiu archeologie na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kterou absolvoval po pěti letech v semináři prof. Jana Filipa.
- po skončení studia nastoupil do Archeologického ústavu Akademie věd
- je zakladatelem Laboratoře pro výzkum paleolitu při Archeologickém ústavu AV ČR Praha, v.v.i., která vznikla v roce 1999 a v jejímž čele stál prakticky až do své smrti
- objevil a pro nás všechny zachránil naleziště v okolí Písečného vrchu, Beroun-dálnice – zatím nejstarší doklad osídlení střední Evropy, Přezletice, Račiněves, Velká Bučina, Chržín, Kročehlavy, Velké Přítočno, Hořešovičky a mnohé další
- přehled jeho prací i vzpomínky přátel najdete v knize Ecce Homo In Memoriam Jan Fridrich
- kromě toho skvěle maloval, pověstný byl jeho sametový baryton, hrál divadlo a navíc všude kolem sebe šířil nakažlivý optimismus, porozumění a moudrost.
-  zemřel v roce 2007