Některé etikety vrátily návštěvníky o několik desítek let zpět, kdy je vídali denně na lahvích a jejich sběratelskou hodnotu vůbec nevnímali. Ale právě etikety z národních podniků začínají být vedle předválečných nyní nejvíce v kurzu. Žádané jsou také přetisky, například vánoční Bakalář nebo také při změně ceny. Zkrátka stará se přetiskla novou. Dnes se rovnou vyrobí nová etiketa. Přetiskům se ale věnuje málo sběratelů.

Setkání opět uspořádali členové Klubu sběratelů pivních etiket v Rakovníku. Sešli se tu jejich kolegové z Kladna, Prahy, Berouna, Jirkova. Mezi sebou se dobře znají, Potkávají se na burzách v okolí. právě proto setkání začíná úderem sedmé hodiny ranní. Sběratelé totiž přijíždějí ranními vlaky a museli by tak čekat venku. Je to vlastně taková dohoda i mezi ostatními kluby.
Historie klubu
Klub v Rakovníku vznikl v šedesátých letech minulého století nejprve v Roztokách u Křivoklátu. Později se klub přesunul do Rakovníka. „První setkání sběratelé uspořádali v sokolovně, pak v Domě osvěty, později v Kulturním centru," vzpomínal předseda klubu Ladislav Engelthaler. Rakovničtí sběratelé se scházejí každé první pondělí v měsíci v klubovně Kulturního centra, kde nyní pravidelně pořádají setkání sběratelů.

„Nyní musíme platit nájem za klubovnu i za sál. V Domě osvěty jsme neplatili nic. Sponzora nemáme. Jen nám při burzách přispějí pivem rakovnický a krušovický pivovar. Odtud dostáváme také etikety, ale většinou staré, použité. Ty na burze neudáte, protože většina sběratelů už je má," uváděl Engelthaler.

Věkový průměr rakovnických sběratelů je spíše vyšší. Mladí se do něj příliš nehrnou. Nyní má klub sedmnáct členů. Kromě pivních etiket sbírají ještě pivní tácky, okrajově telefonní karty, pohlednice.

Modrý Mauricius
I mezi etiketami by se našel „modrý Mauricius". Nejvíce sběratelé oceňují etikety z Jižní Ameriky a Afriky. Málo dostupné jsou ty z Anglie. Místní pivovary je posílají, ale musí se platit předem v librách. Funguje tam jednotný systém. Všechny žádosti o etikety se posílají do jednoho místa a odtud se rozesílají do jednotlivých pivovarů. Někteří sběratelé sbírají například jen etikety se psy nebo koňmi.

Sbírá od školy
Ladislav Engelthaler začal sbírat etikety ještě na základní škole asi od pětašedesátého roku. Naplno se sbírce věnoval až po vojenské službě. Jak sám prohlásil, ještě není sběratelem, protože jeho sbírka se blíží ke sto tisícům kusů a sběratel se počítá až od sto tisíc. Nyní sbírá celý svět, což je náročné obsáhnout. „Dnes už se sběratelé specializují. Někdo sbírá minipivovary, střední Čechy. Zrovna tak v cizině se sběratelé rozdělují a sbírají jen některé státy," popisoval předseda. Předměty ze zahraničí se získávají různě. Třeba se naváže kontakt se zahraničním sběratelem. Nové etikety z pivovarů se získávají těžce. Na žádosti o ně dnes pivovary téměř neodpovídají. Proto sběratelé využívají známosti v pivovarech, nebo se tam přímo rozjedou.
„Já a mí kolegové to většinou řešíme tak, že obcházíme burzy v Praze, Berouně, Kladně a nakupujeme tam," vyprávěl Ladislav Engelthaler. Naše etikety se ještě seženou celkem dobře i historické.

Novinky ochutnává
Samozřejmě, že sběratelé také sledují novinky. Pivovary je většinou uveřejňují na svých stránkách. Někteří sběratelé mají známosti v pivovarech i tiskárnách. Dále vychází časopis Rytíř a svět piva, kde ale nejsou všechny novinky. „Já například sleduji nová piva i v obchodech. Pokud nějaké objevím, koupím si ho. Etiketa jde ale špatně dolů, protože dnes se používají kvalitní lepidla. Z pet lahví se například sundavají nahříváním fénem. Nálepka není už tak kvalitní, zkrabatí se, a když se přežehlí, barva často zůstává na látce," zkonstatoval Ladislav Engelthaler. Zahraniční pivo mu vozí celá rodina z dovolené. Jako Rakovničan preferuje krušovické pivo, ale ochutná každou novinku.

Dnes je sbírání hlavně otázkou peněz. Dříve stál dopis do zahraničí korunu, dnes čtyřiadvacet. Exotické etikety, například z Afriky, stojí i tisíc korun. Naše nové etikety stály dříve deset haléřů, dnes patnáct korun, běžné asi pět. Minipivovary nálepky na lahve vlastně živí. Prodávají je od dvaceti korun výše.⋌