VYBERTE SI REGION

Žádají jemně aromatické chmele. Žatecký poloranný červeňák jasně vede

Rakovnicko – Česká republika je třetí největší pěstitelskou zemí a největším producentem jemně aromatického chmele na světě. A jak ukazují údaje o výměře chmelnic, zdá se že krizi v pěstování chmele v devadesátých letech minulého století, kdy plochy chmelnic kvapem ubývaly, chmelaři překonali. Nyní výměra chmele rok od roku stoupá.

13.3.2016
SDÍLEJ:

Česání chmele v KolešovicíchFoto: Deník/Šárka Hoblíková


A důvody? Ve světě roste poptávka po jemně aromatickém chmelu, kam žatecký poloranný červeňák pěstovaný nejvíce na Rakovnicku a Lounsku, patří. Své udělal i velký propad loňské produkce chmele. Zatímco v letech 2010 a 2011 bylo chmele nadbytek a nikdo, ani pivovary o něj neměl zájem. V roce 2011 se dokonce některé plochy ani nesklízely, protože pěstitelé už neměli peníze na zaplacení nákladů sklizně.

Suchý červenec a srpen
Sklizeň chmele v roce 2015 ovlivnil celkový vývoj počasí. Na jaře byli chmelaři spokojeni. Jarní práce se podařilo zvládnout, i když mnozí měli problém se zajištěním dostatku brigádníků. Podařilo se včas nadrátkovat i zavést chmel. Spokojenost mezi chmelaři vládla ještě v červnu.

V červenci a začátkem srpna jejich slibné odhady výnosu chmele klesly až na 4 100 t produkce chmele v ČR oproti roku 2014, kdy se vyprodukovalo 6 200 t. „Nízký výnos způsobily vysoké teploty v červenci a nedostatek srážek. Protože nezapršelo ani v srpnu, chmel špatně odkvetl, hlávky se nevyvíjely. Pokud se už někde vyvinuly, nepodařilo se jim správně uzavřít. Tím chmel nedosáhl ani výnosu, ale ani kvality. Obsah alfa hořkých kyselin byl rovněž výrazně podprůměrný," komentoval situaci Luboš Hejda předseda Svazu pěstitelů chmele ČR.

Nejhorší výnos na Rakovnicku
Produkce chmele za loňský rok kvůli nepříznivému vývoji počasí tedy prudce klesla ve všech oblastech, i když výměra chmelnic v ČR stoupá. Největší pokles produkce zaznamenali chmelaři na Žatecku. To je dané největší plochou žateckého poloranného červeňáku u nás a na Lounsku.

„Právě jemné aromatické chmele v loňském roce nejvíce nepříznivé podmínky zasáhly. Propad jejich produkce byl nejvyšší, a to až o 30 až 40 procent proti roku 2014. U ostatních odrůd jako u Sládka a Premianta nebyl propad tak veliký," zkonstatoval Luboš Hejda.
Hektarový výnos odpovídá celkové produkci. V roce 2014 vyšel výnos 1,39 tuny z hektaru, v roce 2015 jen 1,05 t z hektaru. Okres Rakovník dopadl nejhůře s průměrným výnosem 0,89 tuny z hektaru.

Špatná kvalita
Rok 2015 neznamenal jen nízké výnosy, ale také špatnou kvalitu. Obsah alfa hořkých kyselin klesl na historické minimum. Chyběla voda, chmel nedozrál a nenasadil potřebné množství lupulínu do hlávek. Průměrný obsah alfa hořkých kyselin dosáhl v roce 2015 2,2 procenta, přitom patnáctiletý průměr je 3,37 procent. Situace vadí právě pivovarům. Alfa hořké látky nejvíce ovlivňují kvalitu a chuť piva.

Nepříznivé počasí vloni zasáhlo celou Evropu, zejména Německo. Tady rovněž propadla sklizeň i kvalita u jemně aromatických odrůd. V ostatních státech Evropy produkce také poklesla.

Situace v ČR
Chmelařství se v Čechách provozuje ve třech základních oblastech: nejvíce na Žatecku, kde bylo v roce 2015 3576 hektarů chmelnic, na Úštěcku s 497 hektary a Tršicku s 549 hektary chmelnic.
Chmel v ČR pěstuje 113 pěstitelů na 4 622 ha ve 193 katastrálních území. Plocha chmele od roku 1990 neustále klesala. V roce 2006 se chmel v ČR pěstoval na 5 414 hektarech (pro zajímavost: v roce 1989 bylo jen na Rakovnicku téměř 2 403 hektarů plodných ploch a 153 ha výsazů chmele). Pokles se zastavil až v roce 2013 na 4 319 hektarech. O rok později se v ČR chmel pěstoval na 4 460 hektarech, v loni už na 4 622 hektarech.

Červeňák vede
Během posledních dvou až tří let výměra chmele v ČR roste. Oproti roku 2014 bylo v roce 2015 o 160 hektarů více. Narůstá zejména výměra žateckého poloranného červeňáku. V roce 2014 se u nás pěstoval na 3 894 hektarech. V roce 2015 na 4039 hektarech. Z toho nejvíce na Žatecku, kam Rakovnicko patří, a to v roce 2014 na 3086 ha, v roce 2015 na 3190 ha. Dále se tu pěstují hybridy s vyšším obsahem alfa hořkých kyselin. Nejvíce pěstovanou, hned za žateckým poloranným červeňákem je odrůda Sládek s výměrou v ČR v roce 2014 270 ha (Žatecko 172 ha), v roce 2015 se Sládek pěstoval na 267 hektarech. (Žatecko 163 ha).

Další u nás pěstované odrůdy jsou Premiant, Agnus, Saaz Lafe a nová v Americe požadovaná odrůda Kazbek. Ta se u nás pěstuje jen na 19 hektarech. Ale Žatecký poloranný červeňák má světové renomé. Je standardem pro jemnou chmelovou vůni.

Právě v letech 2012 až 2013 velmi narostla poptávka po jemně aromatickém chmelu, kam žatecký poloranný červeňák patří. „Bylo to dané tím, že pivařům došla trpělivost a chtěli konečně pořádné pivo. Pivovary proto museli začít pořádně chmelit. Došlo na slova chmelařských odborníků, že není možné uvařit kvalitní pivo bez kvalitního chmele," zkonstatoval Luboš Hejda.

Česká republika je stále na třetím místě na světě jak ve výměře i produkci chmele a největším světovým producentem jemně aromatického chmele.

Chmel v Americe
Vůbec největším pěstitelem chmele od roku 2015 se stávají Spojené státy americké s produkcí 36 400 tun. Předstihly tak Německo s 28 337 tunami. V Americe došlo v roce 2015 k nárůstu plochy na více jak 18 000 hektarů. To je o 2000 ha více než v roce 2014. Nejvíce chmele se pěstovalo na severozápadě Ameriky. Nyní se přidává dalších nejméně deset států se stovkami hektarů zejména jemně aromatických chmelů. Za rok se tu zvedne výměra o dva tisíce i více hektarů a zřejmě stále poroste.
V Americe se v poslední době zrodily malé řemeslné pivovary, které vaří speciální piva s velkou spotřebou kvalitního chmele. Na dvouprocentní výstav piva v Americe se spotřebuje dvacet procent celkové produkce chmele. I když se USA staly světovou jedničkou v produkci chmele, nepromítá se to do světového obchodu s chmelem, protože velká část americké produkce se i v Americe spotřebovává. Což je pro naše chmelaře výhodou.

Situace ve světě
Chmel se rovněž pěstuje v Jihoafrické republice, Austrálii, Novém Zélandu, Číně. Údaje o produkci a výměře chmele ale nejsou tak přesné, protože většinou nedávají podklady pro Mezinárodní kongres Světového svazu pěstitelů chmele. Nezúčastňují se všech zasedání během roku a jejich statistické údaje jsou nepřesné. Proto se vychází z údajů od obchodníků s chmelem.
Například Čína naposledy udává 6 000 tun produkce chmele ale pravděpodobně za poslední roky došlo k poklesu.
Pro ČR je důležité, aby zůstala poptávka po našem jemně aromatickém chmelu.

„Proto jako pěstitelé chmele tlačíme na to, aby plochy chmele nadále rostly, abychom zajistili pracovní sílu a dokázali zvládnout jarní práce, což je nyní problém. Apelujeme na školy i na krajské úřady, aby nezakazovaly středním školám účast na jarních brigádách ve chmelu, stejně jako ovocnáři a zelináři,"zkonstatoval Luboš Hejda, předseda Svazu pěstitelů chmele.

Dále je důležité, zajistit dostatek vody, Ministerstvo zemědělství i další organizace se k tomu snaží najít prostředky, to znamená zadržet vodu v krajině a vybudovat retenční nádrže. Dalším problémem je generační výměna chmelařů. Ti jsou vesměs ve vyšším věku a je třeba zajistit mladé chmelařské odborníky.

Autor: Šárka Hoblíková

13.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Kanonýr Číhař: Lišany mě moc v lásce nemají

Rakovník /ROZHOVOR/ – Nejlepším střelcem podzimní části okresního přeboru je podle očekávání kanonýr Olympie Jakub Číhař, který se v 13 zápasech trefil třiadvacetkrát. Loňský nejlepší střelec soutěže má tedy výborně nakročeno k zisku druhé korunky pro krále střelců v řadě.

Rakovničtí doplatili na střeleckou impotenci

Rakovník – Velmi kvalitní konkurence týmů se sešla v neděli v rakovnické sportovní hale v rámci fotbalové tour. FC Karlovy Vary postavil dvě mužstva, přijely Sedlčany, ze severu FK Louny a FK Dobroměřice, z Kladenska SK Hřebeč a nechyběl ani zástupce Rakovníka, místní SK. Turnaj měl být hrán v osmi týmech, avšak jen půl hodiny před začátkem se omluvilo společenství Dobrá/Družec.

Krimi-střípky z Rakovnicka

Rakovnicko - Naštěstí jen lehkým zraněním skončila nedělní nehoda, která se stala na silnici mezi Rakovníkem a obcí Kněževes.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies