Sucho rovná se nižší tržby o desítky milionů, zemědělcům může pomoci nový projekt

Nízké výnosy rostlinných komodit jsou především způsobeny nedostatkem vodních srážek v průběhu vegetace a nízkou retenční (schopnost zadržovat vodu) schopností půd v těch částech okresu, kde dlouhodobý (třicetiletý) úhrn srážek se pohybuje na úrovni do 450 mm vodních srážek.
Značný podíl na tom má i to, že střed regionu a jeho severozápadní část leží v takzvaném dešťovém stínu Krušných hor. O budoucí úrodě tak často rozhodují především srážky bouřkového charakteru.

Například v loňském roce tady v rozhodujícím období vegetace spadlo pouze 64 % republikového průměru srážek. To se právě negativně projevuje na dosahovaných výnosech a tím i na ekonomice zemědělských subjektů, které v této části okresu hospodaří.

Tyto a ještě další skutečnosti vedly k vypracování tříletého pilotního projektu s názvem Možnosti zmírnění současných důsledků klimatické změny zlepšením akumulační schopnosti v povodí Rakovnického potoka. Zadavatelem úkolů bylo Ministerstvo zemědělství České republiky. Řešiteli jsou Ladislav Kašpárek z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka v Praze a Česká zemědělská univerzita Praha pod vedením Jiřího Pavláska. Cílem projektu je zlepšit klimatické a především hydrologické podmínky na Rakovnicku.

K vypracování projektu vedly i další skutečnosti. Třicetileté měření na vybraných meteorologických stanicích ukázalo, že na Rakovnicku spadne pouze 80 % ročního úhrnu srážek celé České republiky. V nejsušších částech spadne za rok pouze 410 – 420 mm srážek. Celkem přibližně čtrnáct tisíc hektarů na Rakovnicku spadá do půd s nízkou retenční schopností. To je téměř jedna třetina z celkové výměry zemědělské půdy okresu.

Vlivem globálního oteplování se na našem území zvedla teplota za téměř padesát let o 1,4 stupně Celsia. V důsledku toho ještě více klesá průtok vodních toků. V suchých létech se blíží nule. Lze očekávat, že tato situace se bude dále zhoršovat.

„Nápad pomoci Rakovnicku s nepříznivou vodohospodářskou situací není ničím novým,“ uvedla Hana Vacková, ředitelka OAK Rakovník a ředitelka územní organizace ZS pro okresy Rakovník a Kladno.

Již v roce devadesát osm Územní odbor MZe Rakovník spolupracoval s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy a MZe Praha na vypracování dotačních pravidel pro LFA suché oblasti. Ty se od roku 2000 dostaly do nařízení vlády a byly na ně poskytnuty Ministerstvem zemědělství ČR dotace – bohužel pouze na trvalé travní porosty.

„Vstupem do EU v roce 2004 však tyto dotace již nebylo možné poskytovat, a proto jsme řešili spolu s OAK a Územní organizací ZS Rakovník, jak dále nepříznivou situaci v regionu zlepšit,“ řekla dále Vacková.

Po řadě jednání na MZe Praha a ve spolupráci s Výzkumným ústavem vodohospodářským Praha a Českou zemědělskou univerzitou v Praze byla podána v roce 2008 žádost o poskytnutí grantu na řešení tohoto problému. Ministerstvo zemědělství ČR ji schválilo a poskytlo na řešení finanční prostředky.

Práce na pilotním projektu začaly v roce 2009 a ukončeny byly k 31.12.2011.

Projekt nepomůže jenom zemědělcům. Zlepšení vodohospodářské situace bude mít dopad i na ostatní podnikatelskou sféru, především na ta odvětví, kde je při výrobě potřeba voda. To by mohlo v budoucnu ovlivnit i zaměstnanost regionu.

Projekt navrhuje například zřízení retenčních nádrží (nádrže na zachycení vodních srážek v průběhu roku) v určitých částech regionu, případně revitalizaci vodních toků, zvýšení průtoku vodních toků, například Rakovnického potoka.

Na to, co s projektem dál, odpověděla Hana Vacková: „Na základě jeho výstupů budeme usilovat o zařazení aridní (suché) části regionu do LFA (méně příznivé oblasti pro zemědělství) oblastí. O tom jsme již jednali se senátorem Marcelem Chládkem, poslancem Pavlem Hojdou, s tehdejším předsedou OAK v Rakovníku Miloslavem Mánkem, předsedou Zemědělského svazu, územního odboru (ZS ÚO) v Rakovníku Zbyňkem Polívkou, čestným předsedou ZS ÚO Rakovník Ladislavem Štrosem a zástupci Ministerstva zemědělství Ivanem Landou a Pavlem Sekáčem.“

Na základě výstupu projektu požádal Jaroslav Mikoláš, předseda OAK Rakovník, o pomoc při řešení LFA – suchých oblastí tajemníka AK ČR Martina Fantyše při jednáních s MZe Praha. Pomoc přislíbil i předseda ZS ČR Martin Pýcha.

Možnosti vybudovat na Rakovnicku retenční nádrže se projednávaly i s generálním ředitelem Povodí Vltavy již v roce 2010. Vybudování retenčních nádrží bude zahrnuto do dílčích plánů povodí v roce 2015. Grant na projekt poskytlo v rámci programu Výzkum v agrárním sektoru 2007 – 2013 Ministerstvo zemědělství ČR.

Hlavním cílem projektu je tedy zlepšení klimatických a hydrologických poměrů v rakovnickém regionu, což je samozřejmě úkol dlouhodobý.
„Za podporu projektu vyjádřenou představiteli OAK Rakovník a územní organizace ZS Rakovník děkuji,“ uzavřela Hana Vacková.