Vypadá to, že díky povinnému testování ve firmách a očekávanému zrychlení tempa očkování by mohla platit první varianta. Je nezbytné dodat, že pokud to tak dopadne, náklady budou vysoké. Nemám na mysli jen ty finanční, ale především vzdělanostní.

Tvrdé uzavření země opět odnesli školáci, jimž se 1. března měly částečně otevřít brány škol, ale nestalo se tak. Distanční výuka nejen pokračuje, ale vrátili se k ní i žáci prvních dvou ročníků ZŠ. Je to úmorné, psychicky devastující a vědomostně ošemetné. Právě proto je třeba připravovat řešení pro tři zbývající měsíce letošního školního roku.

Myslím, že maturanti, kteří mají psát povinné didaktické testy začátkem května, by se už do škol hromadně vracet neměli. Jde o dospělé lidi, kteří si dokážou s učivem s pomocí individuálních on-line konzultací s pedagogy poradit sami. Neplatí to o žácích, jejichž kvalifikace je spojená s odbornou praxí.

V jejich případě je obnovení prezenční výuky nutné a je správné, že na svoji závěrečnou zkoušku mají čas až do 27. srpna. Přednost před maturanty by tedy za předpokladu neinvazivního testování měli dostat hlavně děti školou povinné a učni, pro něž je přítomnost v dílnách či laboratořích nezbytná.

Zcela specifické postavení pak mají žáci, jež čekají přijímací zkoušky na SŠ, a to už v půlce dubna. Většina gymnázií se chystala využít státem připravené testy (ta víceletá povinně), které se musejí konat ve školách. Teď je nejvyšší čas na přijetí rozhodnutí, zda letos výjimečně nezvolit jinou formu výběru. Nikdo si rozhodně nepřeje čtvrtou vlnu epidemie jen kvůli lpění na pravidlech pro mírové časy.