Tištěné noviny vycházejí na našem území už více než tři století. Přispívaly do nich nejslavnější osobnosti moderních dějin včetně prvních dvou československých prezidentů. Ve zlatém věku papírové žurnalistiky vydávala každá politická strana alespoň jeden vlastní deník, noviny byly hybnou silou celospolečenské debaty.

Pohřeb novin odložen

Konkurence ze strany rozhlasu, televize a nejnověji internetového zpravodajství a sociálních sítí však způsobila, že během posledních dvou dekád spadl náklad tištěných novin o dvě třetiny. O to víc negativních reakcí vyvolal původní vládní návrh ozdravného balíčku, podle něhož měly být noviny přeřazeny pod nejvyšší 21procentní sazbu DPH. Unie vydavatelů, která sdružuje největší tuzemské mediální domy, to označila za „ohrožení existence novin v České republice“, menší Asociace online vydavatelů dokonce za „další hřebíček do rakve svobodných médií od Fialovy vlády“.

close info Zdroj: Deník zoom_in Kabinet nakonec pod tlakem od záměru ustoupil a zařadil noviny spolu s časopisy do snížené 12procentní sazby. V současné době platí pro tištěné zpravodajství DPH ve výši 10 procent.

Na každé koruně záleží

Velká anketa Deníku ukázala, že obavy jsou oprávněné, neboť Češi jsou vůči ceně novin obzvláště citliví. Téměř 45 procent respondentů odpovědělo, že je ochotno platit za jeden výtisk do 20 korun, další čtvrtina není ochotná platit vůbec.

Většina čtenářů odhadla, že vydavatelé inkasují z každého prodaného výtisku méně než deset korun. Že to ovšem ve skutečnosti není ani koruna, si správně tiplo jen 15 procent z nich.

„Vydávání tištěných novin je stále náročnější. Zejména z finančního hlediska. Musíme ale pamatovat na stovky tisíc tradičních čtenářů, kteří papír s písmenky za svítící displeje mobilu či počítače vyměnít nechtějí,“ řekl šéfredaktor Deníku a deniku.cz Roman Gallo.

Ačkoli přes 92 procent lidí anketu vyplnilo na webu, většina z nich uvedla, že čtou i tištěné noviny – alespoň občas. V Královéhradeckém kraji to bylo dokonce 73 procent účastníků. Jedním z důvodů je to, že jim lidé věří více než zpravodajství v televizi, rozhlase či na webu. Také proto je 41 procent respondentů označilo za důležitou zbraň v boji proti dezinformacím.