Vtipných, ale někdy i dost peprných názvů obcí u nás najdeme celou řadu. A to některé, jako třeba Kokot na Rokycansku, už zanikly, jiné se raději přejmenovaly.

Třeba z Mrdákova na Domažlicku se stal Mrákov, z vesničky Svrabov U Kostelce nad Černými lesy je poeticky znějící Svatbín a obyvatelům Malé Lípy na Havlíčkobrodsku se po původním názvu Sračkov asi také nestýská.

Jak vznikaly názvy měst a obcí

Zjistit, jak často kuriózní názvy obcí vznikaly, není vůbec snadné. I když některé názvy mohou vyvolat určitou představu, zdání často klame. Někdy jména popisují, jak místo vypadalo nebo kde leží, jaká významná budova tu byla nebo nesou v názvu jméno svého zakladatele. Nejvíce je u nás Lhot a Lhotek, kterých je téměř 350. Šlo o středověké obce, které získaly nějakou výhodu na určitou dobu, tedy lhůtu.

Podle jazykovědce Milana Harvalíka začaly místopisné názvy vznikat v době 13. až 14. století. Někdy znějí seriózně, jindy pobaví nebo dokonce pohorší, přestože nevznikly proto, aby urážely. Třeba Kokotín je odvozen od staročeského slova kokot - kohout. Šumavská osada Šukačka má svůj název odvozený od srbského označení pro kozu - „šuka“, které tu patrně chovali.

Rozdílné pohledy. Zatímco jedni považují rozevláté stavby za Disneyland, druzí v nich vidí příležitost, jak přilákat do vinařské oblasti nové návštěvníky
Patnáct opilých sklepů, které se vymykají pravidlům architektury

Podle Pavla Štěpána z Ústavu pro jazyk český bylo podnětů k pojmenování mnoho. Často se osada jmenovala podle svého zakladatele, majitele, nebo podle obyvatel.

"Například jméno Zábrdovice označuje ves lidí žijících za brdem," uvedl jako příklad. Názvy typu Hřibojedy, Máslojedy nebo Mrkvojedy, pocházející z raného středověku, zřejmě odrážely typické znaky stravy v daných místech.

Top 15 kuriózních jmen

​Pičín
Obec Pičín, jehož název zní trochu pejorativně, najdete v okrese příbram. První písemná zmínka o obci je z roku 1289. Její název pravděpodobně pochází z latinského slova piscina – rybník nebo ze staroslověnského pěčina, což znamená hezké místo. Základem jejího jména ale mohlo být také staročeské osobní jméno Pieka čili Píka - jméno muže, který ves založil. ​

Onen Svět
Onen Svět je vesnička v katastrálním území Zahořany asi 6,5 km od Kovářova, kde vám na spočítání obyvatel stačí prsty na rukou. Uprostřed vsi je dřevěná chata Onen svět z roku 1940, podle níž se dnes osada jmenuje. Vedle ní byla v roce 2001 postavena Langova rozhledna. Onen svět znamená v původním významu záhrobí, tedy místo posmrtného života. Netradiční název obce údajně vznikl tak, že zde měli šibenici, na které se popravovalo. ​

Mrtník
Obec Mrtník se nachází v okrese Plzeň-sever a žije v ní na 340 obyvatel. Název obce nemá nic společného s tím, že by tu žili bordeláři. Naopak, jde o malebnou vesničku, kde jsou lesy a daří se zemědělství. Mrtník pochází od názvu lesa Mrt a přípony -ník. Ve staročeských slovnících se uvádí překlad jako lesní stelivo, suché chrastí nebo uschlé křoví, které charakterizovali zdejší lesní provoz.

​Držkov
Držkov najdete v okrese Jablonec nad Nisou. Žije zde 586 obyvatel. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1352. Původ názvu není doložen. Soudí se, že tu provozoval svoji živnost jistý kovář Držislav, krátce Držek a teritorium jeho živobytí tudíž nazývali Držekov. Pokud by to "e" nebylo v souladu s vývojem českého jazyka vypuštěno, nebyli by zdejší rodáci vystaveni nemístným rádoby vtípkům, že se vlastně jedná o Maulendorf, Kuschendorf atp. ​

Hroby
Místo posledního odpočinku najdeme u nás v názvu hned několika obcí. Vesnice v okrese Tábor, která tvoří část obce Radenín, se jmenuje Hroby. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1358 a dobové prameny dokládají, že její název nemá nic společného s hroby ani hrobkami. Název vesnice vznikl ze staročeského slova „hrůbky“, které označovalo menší valy nebo náspy. Hrob pak najdete na Teplicku, obec Hrobce na Litoměřicku a poblíž Strakonic byste mohli navštívit Záhrobí.

Reynisfjara je světově proslulá pláž s černým pískem, která se nachází na jižním pobřeží Islandu
Zády k moři? Na černé pláži hrozí smrt

Pleše
Obec Pleše leží v okrese Jindřichův Hradec a žije tu 184 obyvatel. Má jméno od povahy půdy, na níž vznikla. Buď, že byla holá uprostřed lesů, nebo pro vysokou polohu nad nejbližším okolím, neboť slovo ples se přikládá také významu hory.

Kozojedy
Kozojedy jsou obec ležící v okrese Praha-východ, kde žije 401 trvale hlášených obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Její další vývoj je povětšinou spjat s nedalekým hradem Krašovem, k jehož panství náležela.

Brambory
Obec Brambory se nachází 9 km od Čáslavi a má 120 obyvatel. Založena byla kolem roku 1393. Dnešní název Brambory se vyvinul z německého slova Brandenburg. Čechové jím označovali přistěhovalce z Braniborska. V letech 1412 byl název změněn na Bramburk a v roce 1437 na Bramburky. Až v 18. století vzniklo pojmenování Brambory.

Mrchojedy
Mrchojedy jsou vesnička na samém okraji obce Meclov ležící stranou silnice Horšovský Týn-Domažlice, kde trvale žije 25 obyvatel. První zmínka o vsi je z roku 1539. Mrchojedů existovalo na českém území víc a byl to jeden z vůbec nejhorších názvů pro obec. Šlo o ves mrchojedů, tedy lidí, kteří jedí mrtvá těla zvířecí i lidská. Několik obcí se proto přejmenovalo, například na Mrkvojedy.

Konětopy
Obec Konětopy spadá do bývalého okresu Praha-Východ. Ves Konětopy se poprvé připomíná v roce 1391 jako ves s tvrzí. Název obce souvisí se slovem ‚konětop‘ nebo ‚konotopa‘, tedy místo, kde se může utopit i kůň. Zkrátka nebezpečné bažinaté místo.

Fotograf na cestách a dobrodruh Petr Slavík se opakovaně vrací do Afriky na safari už téměř třicet let. Na podzim zamířil z Ústí nad Labem do buše či k Viktoriiným vodopádům poprvé od vypuknutí pandemie
Ve stopách Livingstona. Nejhezčí safari je v deltě Okavanga, říká Čech

Močovice
Obec Močovice se nachází 3 kilometry od Čáslavi a žije tu 370 obyvatel. První písemná zmínka o obci je z roku 1324. I když vás možná napadlo, jak asi vesnička ke jménu přišla, na webu obce vás vyvedou z omylu. Není to tak a ani vysvětlení, že jméno Močovice je odvozené od slova močidla, tedy místa kde se namáčelo prádlo v říčce, není pravda. Až třetí verze má svůj historický základ. Tak tedy: „Močovice, neboli ves lidí Močových. Toto osobní jméno bylo obměnou německého jména Motz, jež vzniklo dialektovou výslovností jména Matz, které bylo lichotivým tvarem ke jménu Mathias.“

Kozolupy
Kozolupy jsou obec v okrese Plzeň-sever, kde žije 1079 obyvatel. První písemná zmínka o vsi je z roku 1186. Střídali se zde různí vlastníci. Od počátku 17. století zdejší pole získali plzeňští měšťané, kteří na kozolupských polích pěstovali především ječmen pro výrobu pivovarského sladu.

Nasavrky
Město Nasavrky se nachází v Pardubickém kraji, asi 13 km jižně od okresního města Chrudimi. Žije zde asi 1 700 obyvatel. Název Nasavrky nemá nic společného s vrkáním. Z historického hlediska je pravděpodobnější mokrý důl Nasswerk, ale doloženo to není.

Polipsy
Polipsy je vesnice, část obce Čestín v okrese Kutná Hora, kde bydlí asi šedesát lidí. O založení Polipes koluje tato pověst: Majitelé zdejší tvrze často honili zvěř a smečky jejich pobíhajících psů dělaly velké škody sedlákům. Ti se domluvili, že kdekoliv se objeví psi, budou pobiti. A tak se stalo. Majitele tvrze to tak rozhněvalo, že pod tvrzí založil ves a pojmenoval ji na potupu Pobipsy. Kdo jméno přeměnil a kdy, nikdo neví.

Máslojedy
Obec Máslojedy se nachází 15 kilometrů na severozápad od Hradce Králové. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1241. Podle názvu Máslojedy se může zdát, že tu nejspíš rádi „jedli máslo“. Druhý používaný název Máslovědy vznikl až po Bílé hoře německým zkomolením názvu obce. Ohledně pojmenování obce tak v 19. století vznikl spor, jakou verzi používat. Vyřešen byl až v roce 1923 výnosem ministerstva vnitra, že název Máslojedy je původní a jediný správný.

Jak to vidí místní
Byť název má úsměvný, obyvatelé středočeské Řitky se za něj rozhodně nestydí. Hit Rybitví od kapely YoYo Band obec proslavil. Poté, co se její název dostal do písničky 'Pičín, Kozomín, Řitka', pořádaly se i srazy obyvatel všech tří vesnic. V sedmdesátých letech se do Řitky konaly také oblíbené pochody z Prahy. A zapomenout nesmíme samozřejmě ani na to, že si Řitku, která se stala jejím domovem, zamilovala populární zpěvačka Helena Vondráčková.

Lenka Schlosserová žije na Šukačce nedaleko Javorné už přes čtyřicet let. Jak uvedla pro Deník, je tady kouzelně. Vzhledem k očekávaným reakcím prý ale při uvádění adresy říká jen Javorná a číslo popisné. „Když už musím říct, že bydlím na Šukačce, tak se lidé většinou smějí. Přicházejí reakce typu: Šukačka? Tam jsem ještě nebyl. Tam musí být veselo,“ prozrazuje s úsměvem. Velkým lákadlem je pro turisty cedule Šukačka na stromě. „Každý, kdo sem přijede, se u ní fotí. Dokonce nám už jednu ceduli ukradli,“ říká.

„Jsme lidi, co milují lidi! A na to, že sídlíme v Hrobu, jsme až moc vítální!,“ říká Petr Stolař, principál Divadla V Pytli. Z původně studentského divadla se za víc než dvacet let stali divadelníci z Hrobu na Teplicku nedílnou součástí kulturních a společenských akcí nejen v regionu. V Hrobu, kde sídlí, budují z bývalého kina interaktivní divadelní a společenské centrum.

Užívají si i ve světě ​

Bývalá vesnička Fucking si oddychla až po změně názvu v rakouské vesničce fugging si konečně po letech užívají klidu. Po změně názvu do ní přestali mířit škodolibí turisté, kteří se fotili u cedule na začátku a konci obce a fotografiemi se pak bavili na internetu.

Tadž Mahal ve městě Ágra ročně navštíví kolem 10 milionů lidí
Tadž Mahal je ikonou, která čaruje s barvami

Vesnička, která má asi stovku obyvatel, se totiž do nedávné změny názvu jmenovala Fucking, což se v psané podobě shoduje s anglickým vulgárním výrazem pro pohlavní styk. Dopravní značky s nápisem Fucking se navíc stávaly předmětem častých krádeží.

Jedna z posledních cedulí s původním názvem obce se dostala do Muzea dějin Rakouska ve Vídni.