Kliknutím zvětšíte„Zpočátku jsme ale bojovali především s programem, který pro distanční výuku určen,“ potvrdila Jaroslava. „Ze školy jsme dostali účet, ale na notebooku Lilly vůbec nefungoval,“ uvedla matka školaček. „Než se problém vyřešil a dostali jsme nový účet, uplynul celý týden,“ dodala.
To Ema využívala ke spojení se svou učitelkou chytrý mobil své matky. Na jaře k tomu však měla jiný program než nyní, na podzim. Změnila totiž i docházku ze staré týnecké školy do školy nové, v sídlišti.
Třída Lilly byla pro distanční výuku rozdělena na poloviny, protože nebylo možné spojení všech žáků najednou.
„Děti se překřikovaly a nebylo vůbec ničemu rozumět. První skupina měla od devíti češtinu a po hodině volna matematiku od jedenácti. Emča měla výuku většinou v jednom kuse,“ uvedla Jaroslava Kaprálek s tím, že jedna z dcer seděla s notebookem v kuchyni a druhá v dětském pokoji s mobilem.
„S Lilly chodím také do poradny, protože je hyperaktivní. Takže jsem na ni při výuce musela dávat pozor. Jenže jsem pak zjistila, že Emča, byť se připojila, což jsem zkontrolovala, nakonec ve výuce třeba ani nebyla,“ přiznala matka. „Nedokážu sedět na dvou místech nejednou,“ konstatovala s tím, že tou dobou byl navíc manžel a otec dětí Jiří služebně dlouhodobě mimo domov.
Situaci podle Jaroslavy nepomohla ulehčit ani asistentka pedagoga. „Ta se ozvala až zhruba po měsíci, když jsem na to upozornila paní učitelku. S Emčou pak měly dvě distanční vyučovací hodiny,“ dodala.
Samotná Lilly je také ráda, že už může chodit do školy. „Neměla jsem to ráda, pořád se to sekalo a spojení vypadávalo,“ zhodnotila školačka a její maminka dodala. „Doma dětem také chyběl kontakt s kamarády a to je pro ně hodně důležité,“ dodala Jaroslava Kaprálek.
15
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
