Celkem 29 záchranných stanic Národní sítě pomoc zdivočelým holubům v nouzi poskytuje, z toho 12 pravidelně. Za rok 2023 jich přijaly přes 2200 a jen v Praze to bylo 1446 holubů (2200 přijatých zdivočelých holubů se nezapočítává do celkového počtu živočichů, kterým záchranné stanice Národní sítě pomohly v minulém roce. Těch bylo více než 32 tisíc). Zároveň ochránci přírody opakovaně upozorňují na kruté praktiky oficiálního hubení městských holubů.

Profesor Royt v bývalé rakovnické synagoze přednášel o hvězdách pod hvězdami.
Profesor Jan Royt přednášel v rakovnické synagoze o hvězdách pod hvězdami

Holubi, kteří žijí ve městech, jsou potomci holubů skalních. Ty se postupně za tisíce let soužití s člověkem domestikovali. Člověk je dříve běžně využíval coby hospodářské zvíře, známí jsou i holubi poštovní. Nyní je to jiné. Bezprizorní holubi v lidské blízkosti zůstali, protože kvůli odpadkům a blízkým polím tu mají dostatek potravy a především - s houstnoucí městskou zástavbou jim přibývá míst ke hnízdění. Jejich trus je zřejmě pravou příčinou toho, proč je někteří lidé nenávidí. Tradiční strašení z přenosu chorob a parazitů z holuba na člověka je totiž opravdu přehnané.

Sítě hubí také chráněné kavky

Zdivočelí holubi, nazývaní též věžáci či měšťáci to ve městech nemají jednoduché. Kromě tradičních překážek, jakými jsou skleněné stěny či nejrůznější vodiče, musí vzdorovat nástrahám určeným přímo pro ně. Velkým nebezpečím jsou ochranné sítě proti holubům. Ty se, ve chvíli, kdy se neudržují (a neudržují se žádné), stávají smrtící pastí nejen pro holuby, ale i poštolky či chráněné kavky. Porušenými sítěmi se totiž dostanou ptáci dovnitř, ale už nenajdou cestu ven. Často se i do uvolněných sítí zamotají.

K takovým případům stále častěji vyjíždí Pražská zvířecí záchranka provozovaná Českým svazem ochránců přírody. „Dokud budou mít v Praze holubi možnost využít veterinární péči a rehabilitaci ve zdejší záchranné stanici, volání o pomoc vždy rádi vyslyšíme,“ komentovala záchranářka Kateřina Landová. „Utrpení je věc, která by se z principu lidskosti neměla přehlížet u žádného zvířete, nehledě na jeho druh,“ dodala.

Zdroj: Youtube

Z hlediska populační ekologie je naopak zcela nesmyslné vynakládat prostředky na hubení holubů, ať už je to odstřel, odlov pronajatými dravci či odchyt do klecí. Holubů prostě neubyde. Navíc jsou tyto „odchyty“ provázené týráním a utrpením zvířat – daleko za hranou zákona.

Místo odchytu raději holubník

Mnohem inteligentnější se jeví nápad vybudovat městské holubníky, přilákat k nim holuby na kvalitní potravu a bezpečná místa k hnízdění a regulovat jejich počty odebíráním vajíček. „V tomto konceptu momentálně vidíme největší potenciál, jak se lidsky postavit k odpovědnosti za druh zvířete, který lidé ochočili, přetvořili a pak jej nechali svému osudu,“ řekla Kateřina Landová z Pražské zvířecí záchranky, která loni podnikla k holubům v nouzi celkem 235 výjezdů.

V sobotu 10. února se konal první Masopust Lány-Vašírov.
Smrtka, kobyla, medvěd i bába s nůší. V Lánech se uskutečnil velký masopust

Na péči o zraněné městské holuby nepřispívá stát ani krajské úřady. Je možné jí v záchranných stanicích provádět jenom díky darům od veřejnosti. Přispět na činnost záchranných stanic lze pomocí darovacího portálu sbírky Zvíře v nouzi.