Tématem v pořadí již 13. vědecké chemické konference, pořádané k výročí 17. listopadu 1939 a 1989 jako ukázka propojení chemie a environmentálních věd a jejich souvislosti s praktickým životem i přírodou, byla výroba hnojiv a životní prostředí. Hlavním hostem konference byl Ing. Marek Staf, Ph.D. z Ústavu plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší VŠCHT Praha, který pronesl přednášku o emisích z výroby dusíkatých hnojiv.
Ve svém vystoupení hovořil o střetu pěstování potravinářských plodin s výrobou biopaliv, přiblížil, v jakých formách se dusík dostává do půdy, upozornil na význam kyseliny dusičné jako základní suroviny pro výrobu hnojiv, představil posluchačům moderní jednotky na výrobu kyseliny dusičné a emise NOx, vymezil azoxid jako hlavní ekologické riziko procesu, popsal varianty katalytického odstraňování azoxidu z plynů vypouštěných při výrobě kyseliny dusičné a nastínil, jaký vývoj lze očekávat do budoucna.
Námětem následující 14. vědecké chemické konference, pořádané jako ukázka propojení poznatků chemie s trendy ve výživě a jejich vlivu na lidské zdraví, byla cereální chemie a technologie. Na konferenci vystoupila vedoucí Ústavu sacharidů a cereálií VŠCHT Praha doc. Ing. Marcela Sluková, Ph.D., která nejprve představila VŠCHT, Fakultu potravinářské a biochemické technologie a Ústav sacharidů a cereálií. Hovořila o možnostech studia, pracovních skupinách, aktivitách, zaměřeních, spolupráci s průmyslem i výsledcích. Poté následovala odborná přednáška s názvem Cereální chemie a technologie – trendy ve výživě a technologii. Z ní mimo jiné vyplynulo, že měkký, vláčný, nadýchaný chléb lze vyrobit pouze z pšeničné mouky, konzumace celozrnného pečiva je zdraví prospěšná jako významný zdroj vlákniny. Sacharidy a pečivo je možné ze stravy úplně vyloučit a nahradit tuky jako zdroj energie, avšak pro zdravého člověka to nemá žádný význam. Vynechání lepku ve výživě rovněž zdravému jedinci žádný benefit nepřináší.
Autor: Kamil Březina
