Zdejší krajina je rovinatá úrodná bez nebezpečí záplav, ale s možností nalézt tu zdroj vody. Správný výběr území byl důležitý vzhledem k omezeným technickým možnostem pro obživu zemědělstvím v té době. I pověst o praotci Čechovi vypráví o této prvotní volbě podřipské krajiny pro usídlení příchozích. I další pověst o Přemyslu Oráčovi zakladateli vládnoucího rodu připomíná potřebu mít území.

Uvedená oblast je současně shodná s oblastí, kde i dnes nalézáme vztyčené megality neboli neopracované kamenné stély neboli menhiry. I dnes se nalézají tyto menhiry, památky z prehistorie, tedy z doby bez písemných záznamů, v nejbližším okolí současných obcí, vesnic, městeček. Tak tomu bylo i při vzniku menhirů.

Náš největší menhir je Zkamenělý pastýř 3,5 m vysoký a hmotnost je 5 tun. Stojí ve svahu nad obcí Klobuky u Třebíze a je asi 600 metrů od kraje obce. Druhý největší menhir - Zakletý mnich je 2,2 metrů vysoký o hmotnosti 2,2 tuny je 200 metrů od okraje Drahomyšle u Žatce, také v polích mírně výše. Dávní obyvatelé žijící u menhirů měli v místě jen omezený vodní zdroj pro sebe a hospodářská zvířata, a tak se obě obce rozšiřovaly do nižších poloh za dalšími a lepšími možnostmi zásobování vodou.

U nedalekého Slavětína je menhir Baba asi dva metry vysoký a je asi 700 metrů od současné obce. Tato obec se na nynější místo kdysi přestěhovala protože na úpatí blízkého kopce byl lepší zdroj vody. Je zde do dneška známá poutní studánka Mlíčnice. Zajímavé je že kolem těchto tří menhirů vedou cesty spojující blízké osady. Převážná většina dnes známých menhirů je uvnitř současných obcí.

Z natáčení dokumentu na Křivoklátě
OBRAZEM: Páni z Kolína natáčí na Křivoklátě

V Družci u Kladna je menhir 1,8 metrů vysoký u zdi vedle kostela a hned pod kostelem pod svahem je pramen kdysi údajně léčivé vody. Dnes bohužel zarůstá břečťanem a je obava, aby nápor této rychle se rozrůstající rostliny přežil.

V Hřivčicích u Loun je menhir v centru obce, podobně v Kvílicích u Klobuk, ve Zbuzanech u Prahy, v Horoměřicích, ve Skůrách, Chabrech a podobně. Menhir od Března u Loun je uložený v muzeu v Lounech a v Březnu je skanzen obydlí nejstarších Slovanů. Toto sídliště nejstarších Slovanů zde bylo nalezeno archeology. Zřejmě při budování zdejších prvních osad si nové obyvatelstvo potřebovalo upřesnit společné území, jeho rozsah, a mít jakési společné centrum, shromaždiště k obraně, pro svatby, pohřby, dohodovací území, náboženské místo nebo současně i sluneční hodiny. Menhiry tak vznikly u prvních sídel, postavili je první obyvatelé. Tedy shoda umístění menhirů s obcemi které založili první Slované, když v dávnověku osidlovali zdejší zemědělsky nejvýhodnější oblast určuje kdo a kdy tyto menhiry postavil.

Na pražském Vyšehradě je pravděpodobně menhir který se nyní nazývá Čertův sloup. Jde o tři kamenné stély opracované do kruhového obvodu vzájemně opřené. Původně to snad mohl být jeden kámen údajně pocházející od Sázavy a tedy po vodě dopravený na Vyšehrad. Vyšehrad mohl být první osídlené místo v oblasti Prahy. Je to rozlehlá plošina na vysoké skále spojená s okolím jen úzkou šíjí. Je to tedy v Praze nejlepší a zcela výjimečné místo z hlediska obrany. Bájná prehistorická Libuše odsud věštila slávu Prahy. Na jižní straně nedaleko pod vrcholem je pramen pitné vody.

Přestože menhiry mají hmotnost i několik tun bylo možné je v zimě dopravovat na saních. Později už v křesťanské době když se v zemi šířily choroby a lidé vymírali na mor hledala se obrana proti nemoci. Dodneška jsou v centrech mnoha obcí tak zvané morové sloupy které měly pomáhat proti šíření smrtelné nemoci. Do dnešních dob nám v duších zbyly vzpomínky na pradávnou minulost a tak jsme po osvobození z třistaleté Habsburské nadvlády a jako projev obnovené vlastní svobody postavil na Pražském Hradě novodobý menhir, monolit z mrákotínské žuly dovezený z Vysočiny.

Ilustrační foto.
Jak český karbanátek zachránil Ameriku