Proč jste se rozhodl pro studium medicíny?

Dlouho jsem byl rozhodnutý věnovat se matematice a fyzice. V rámci mých gymnaziálních studií jsem však absolvoval také výuku první pomoci, která mě přitáhla k medicíně, a nakonec tento obor u mě vyhrál.

Nelitoval jste nikdy svého rozhodnutí stát se lékařem?

Člověk má během kariéry období, kdy se mu tato myšlenka samozřejmě honí hlavou, zvlášť když čelíme často velmi smutným případům. Práce je to velmi náročná, ale ve finále je obor intenzivní medicína krásný. Svojí práci dělám rád, nedokážu si představit že bych dělal něco jiného.

Proč jste se rozhodl pro práci v rakovnické nemocnici?

Jsem místní rodák, v Rakovníku mám rodinu, přátele. Navíc místní oddělení ARO mělo vždy velmi dobré jméno v oboru anesteziologie a intenzivní medicíny, úroveň péče zcela určitě přesahovala úroveň běžné okresní nemocnice. Tato „prestiž“ mě sem svým způsobem přitáhla. Příjemné pracovní prostředí, v týmu okolo primáře Kozlíka jsem se cítil velmi dobře, dostával jsem příležitost se učit od opravdových odborníků, takže i přestože přicházely lákavé nabídky z fakultních pracovišť, zůstal jsem věrný Rakovníku.

close Jan Seemann, primář oddělení ARIM v Masarakově nemocnici Rakovník. Foto: se svolením nemocnice info Zdroj: Deník/ Redakce zoom_in Jan Seemann, primář oddělení ARIM v Masarakově nemocnici Rakovník. Foto: se svolením nemocnice

Jste primářem oddělení ARIM, jaká je náplň jeho činnosti?

Oddělení ARIM (Oddělení anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny) je jedno z největších oddělení v rakovnické nemocnici. Jde o komplexní pracoviště, které se skládá dohromady z několika úseků, kde poskytujeme komplexní léčbu pacientů od akutního zajištění kritického stavu až po jeho následnou péči a rekonvalescenci.

Na anesteziologickém úseku zajišťujeme podání různých forem anestezie při operačních výkonech, epidurální analgezie během porodů atd. Působíme v moderním prostředí nově zrekonstruovaných operačních sálů.

Největším úsekem je lůžkové oddělení, kde na celkem 11 lůžkách poskytujeme intenzivní a resuscitační péči u pacientů se selháním jedné nebo více životních funkcí – jde o pacienty v kritickém stavu, často v bezprostředním ohrožení života, kteří přijíždějí do nemocnice záchrannou službou a nebo došlo ke zhoršení jejich stavu přímo v nemocnici. Poskytujeme léčbu, podporu a monitoraci všech orgánových funkcí, zejména umělou plicní ventilaci u selhání plicních funkcí, podporu oběhu, akutní dialýzu při těžkém selhání ledvin, léčbu těžkých intoxikací, léčbu pooperačních stavů a řadu dalších a dalších stavů. Oddělení je nově zrekonstruováno, nachází se v nových moderních prostorách a obnovena je i přístrojová technika, troufnu si říct že patří k nejmodernějším pracovištím svého druhu.

Primář Jan Seemann hovoří o rozsáhlé rekonstrukci oddělení anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (ARIM). | Video: Deník/Josef Rod

Posledními úseky jsou NIP (Následná intenzivní péče) a DIOP (Dlouhodobá intenzivní ošetřovatelská péče). Jde o úseky, kde pečujeme o pacienty, kteří jsou již delší dobu stabilizováni, ale z nějakého důvodu vyžadují dlouhodobou podporu životních funkcí – nejčastěji plicní ventilace nebo dlouhodobou ošetřovatelskou péči – nejčastěji pacienti s těžkým poškozením mozku. V rámci našeho oddělení provozujeme i ambulanci léčby chronické bolesti.

Můžete nám sdělit nějakou zajímavou zkušenost ze své lékařské praxe?

Zajímavých případů je samozřejmě celá řada, velmi zajímavá je např. zpětná vazba od pacientů, které jsme zachránili u nás na oddělení, a přijdou se nám po nějaké době ukázat. Je to taková odměna za tvrdou práci celého týmu, často velmi dojemná. Nicméně asi nejsilnějším zážitkem v mé kariéře zůstává resuscitace mého kamaráda, kterého postihla těžká alergická reakce, přijel k nám do nemocnice v kritickém stavu, který dokonce vedl k srdeční zástavě, Naštěstí všechno dobře dopadlo …

Jste spokojen se svým působením v rakovnické nemocnici, je něco, co se Vám na ní líbí, v čem je dobrá?

Úroveň našeho působení by nejlépe zhodnotili asi naši pacienti. Za mě je kouzlo malé okresní nemocnice v tom, že máme k lidem o něco blíž, než je tomu ve velkých fakultních nemocnicích. Oproti obrovskému obratu pacientů ve velkých provozech je u nás ten přístup k ním osobnější, vlídnější a rodinný. Navíc po současné rekonstrukci prostor nemocnice je to ještě vylepšeno o příjemné prostředí.

I po odborné stránce často čelíme velmi komplikovaným případům, se kterými jsme schopni si poradit nad rámec okresní nemocnice, a na to jsem pyšný.

Co podle vás nejvíce potřebuje změnit české zdravotnictví?

Otázka spíše na politiky. Každopádně z mého pohledu „terénního lékaře“, je naprosto zásadní změna systému vzdělávání zdravotníků. Týká se to nejen lékařů, ale i sestřiček, kdy příchod nových mladých kolegů je naprosto neadekvátní tomu, kolik pracovníků ze zdravotnictví odchází. Problémy s nedostatkem lékařů a sestřiček jako první postihují právě malé provozy, okresní nemocnice, malá oddělení, která jsou závislá na jednotlivcích. A troufnu si říct že, tento problém je v intenzivní péči zdaleka nejkritičtější napříč všemi obory.

Máte ještě nějaké nesplněné přání, které byste si chtěl splnit (pracovní, soukromé)?

Tak plánů mám v hlavě celou řadu, naše oddělení je relativně krátkou dobu po rekonstrukci a řadu věcí je třeba ještě doladit, cílem je udržet velmi vysokou úroveň naší péče a možná ji ještě o kousek vylepšit. Obrovské přání je - do našeho týmu přijmout ještě několik lékařů a několik sestřiček. A moje hlavní přání - být šťastný, mít šťastnou rodinu a šťastné pacienty.

Autor: Jan Ziegler