Karlova matka se nedožila (+ 1330) synova návratu do Čech po dlouhém pobytu v cizině, jeho nástupu na český trůn, natož jakéhokoliv dalšího mocenského triumfu. Život této ženy zřejmě nebyl příliš šťastný a její osobnost i vykonané činy byly hodnoceny spíše s rozpaky. Přesto existuje určitá výjimka – s odstupem času je v doplněné podobě nyní vydána monografie s názvem Eliška Přemyslovna – královna česká.

Program Tajemství ptačí říše pořádala Obecně prospěšná společnost Křivoklátsko.
Děti poznávaly tajemství křivoklátské ptačí říše

PhDr. Božena Kopičková vnímá poslední vládnoucí Přemyslovnu jako hrdou příslušnici dynastie, jako milující a zároveň nešťastnou matku, která trpěla (z vůle svého chotě) častým odnětím svých dětí, jako duchovně zaměřenou i mystikou ovlivněnou ženu a zároveň podporovatelku umění i vzdělanosti. Oprávněně zdůrazňuje Eliščinu politickou aktivitu, vždyť ve středověku nebylo obvyklé, aby královna v nepřítomnosti manžela zastávala pozici regentky země, byť z této mocenské konstelace vzešla domácí válka se stoupenci Alžběty (Elišky) Rejčky (stále žijící královna-vdova po Václavovi II., která se svého postavení a z něho vyplývající prestiže, nehodlala vzdát) z řad české a moravské šlechty v čele s Jindřichem z Lipé, který byl životním partnerem Alžběty (Elišky)Rejčky.

Konflikt neskončil pro Elišku Přemyslovnu vítězně a byla nucena uchýlit se na hrad Loket. Textové pasáže o napětí mezi oběma královnami „pražskou“ a „hradeckou“ patří k nejzdařilejším částem knihy, neboť autorka kompaktně porovnává obě významné ženy a jejich soupeření. V posouzení vztahu královského páru oprávněně připisuje Janovi Lucemburskému větší díl viny za neuspokojivé manželství, ale přesto vzniká dojem, že upřednostňuje ženské emocionální hledisko - dokázat míru únosnosti Eliščiny hrdosti na svůj rodový původ s jistotou nelze. Autorka také zpochybňuje dříve společensky ostře vymezenou národnostní hranici raného 14. století, vždyť političtí spojenci Elišky Přemyslovny - německy mluvící šlechtici i duchovní, jako např. Bertold z Hennebergu či Petr z Aspeltu - kteří se pohybovali v její blízkosti, jsou důkazem o neudržitelnosti národnostní vyhraněnosti odborných argumentů.

Lánský zámek a jeho okolí.
Tip na výlet: Krása, která okouzlila Masaryka. Mrkněte se za prezidentem na Lány

Při detailním pohledu na černobílé snímky v textu knihy je zřejmé, že místy byly použity starší fotografie (např. vyobrazený kostel sv. Jakuba na Starém Městě v Praze) - o rozdílu se po zhlédnutí současného stavu restaurované fasády objektu lze přesvědčit. Kladem publikace je barevná fotografická příloha unikátních artefaktů přímo či nepřímo spjatých s královnou Eliškou a listin vydaných z její vůle. Informativní hodnotu knihy dotváří podrobný poznámkový aparát i seznam archivních pramenů a literatury.

PhDr. Božena Kopičková předkládá čtenářům barvitý příběh panovnice z rodu Přemyslovců, neboť pomocí studia i neúplných dobových pramenů sestavila jasné obrysy lidského bytí a mocenského konání významné osobnosti. Po přečtení publikace je zřejmé, že Eliška Přemyslovna byla sebevědomá a odhodlaná žena, která na kolbišti soudobé politiky i v prostředí dvorských intrik hrála důstojné, ne vždy vítězné partie, ale víra v duchovní svět jí pomáhala překonávat veškeré rány osudu, aby v okamžiku konce svého pozemského života byla připravena vejít do nebeské brány…

Autor: Stanislav Vaněk, nezávislý publicista