Akce proběhla v režii obecně prospěšné společnosti Lesnický park Křivoklátsko a zúčastnilo se jí kromě ostatních hostů i přes dvacet starostů a zastupitelů z křivoklátských obcí. Její součástí bylo i odhalení pamětního kamene s informační tabulkou.

S osobností Rudolfa Maxery ve vztahu ke křivoklátským lesům seznámil přítomné Ing. Miroslav Pecha, předseda Pobočného spolku České lesnické společnosti Křivoklát.

Řemeslník - ilustrační foto
Krmíme své řemeslníky? Někteří jsou na stravu zvyklí. Jinde nenabídnou ani vodu

Na území České republiky je mnoho lesních komplexů, které se svou rozlohou, historií i stavem lesních porostů řadí mezi významné lesní oblasti. Nebylo to tak ale vždycky a všude. Lesy za středověku byly ničeny neřízenou těžbou, pastvou domácího zvířectva, hrabáním steliva a podobně. Za posledních 300 let pak prodělávaly velké změny vyplývající z vývoje civilizace a technického pokroku, a ne v každé oblasti byly tyto změny pro lesy pozitivní.

Hodně záleželo na tom, kdo lesy vlastnil, jaký z nich chtěl mít užitek, a také na tom, jaká byla úroveň lesního personálu, který o tyto lesy pečoval. V mnoha oblastech působily lesnické osobnosti, které po sobě zanechaly nesmazatelnou stopu a dodnes si je připomínáme.

Zimní stadion v Rakovníku.
Milion z městské kasy. Rakovník přidá hokejistům a fotbalistům peníze

Na Křivoklátsku tomu nebylo jinak. První lesnické odborníky sem pozvali Fürstenbergové, když v roce 1735 získali panství Křivoklát. Další sem přicházeli později, anebo se vypracovali v průběhu lesnické praxe. Byli to tedy i provozní lesníci z řad hajných a fořtů, kteří vynikli svým přístupem k lesu, anebo osobními vlastnostmi. V lese po nich zůstalo pojmenování některých míst, cest, křížků, studánek, anebo budov.

Jedním z těch, kdo se zapsali do historie křivoklátského lesnictví, je bezesporu i Rudolf Maxera - svébytný filozof, písmák a především vynikající lesník své doby.

Středočeský taneční pohár v Domě osvěty v Rakovníku.
Středočeského tanečního poháru v Rakovníku se zúčastnilo přes 150 tanečníků

Právě to je ta osobnost křivoklátského lesnictví, kterou si chceme dnešní malou pietní akcí připomenout. Narodil se 17. dubna 1868, tedy právě před 155 lety ve staré lesovně Bušohrad. Nebudu popisovat celou jeho životní a profesní dráhu, z období jeho mládí se nezachovalo mnoho záznamů, ale zmínit musím jeho dlouholeté působení ve funkci revírníka na revíru Kouřimec.

To bylo místo, které mělo velký vliv na utváření jeho lidské i profesní osobnosti. Maxera byl už v té době zdatným myslivcem, ale nebyl vášnivým lovcem a uměl propojit ochranu zvěře s péčí o les. Kouřimecký revír byl v té době důležitý z pohledu myslivosti, ale byl současně s bušohradským revírem v centru území, kde probíhaly významné změny v lesním hospodaření.

Rakovničané se opět zapojili do výzvy Do práce na kole.
Kolo, koloběžka či brusle. Rakovničtí se mohou opět připojit ke květnové výzvě

Dokončovalo se zakládání, a pokračovala výchova bukových, dubových a dalších smíšených porostů, které dodnes tvoří páteř nejcennějších křivoklátských lesů. A protože Maxera byl nejen dobrým myslivcem a lesníkem, ale také bystrým pozorovatelem přírody, nacházel zde bohatý zdroj událostí a příhod, které pak zapisoval do svých pamětí.

V roce 1927 byly části území, přiléhající k hradu Křivoklát, sloučeny v jediné polesí, nazvané hradní revír a jeho vedoucím byl jmenován Rudolf Maxera.  V nově vzniklém hradním revíru byl v roce 1928 povýšen na nadlesního a současně byl pověřen vedením zámeckého archivu a knihovny. To bylo velice šťastné spojení jeho lesnické praxe, vlastních zážitků a pozorování propojené s možností nahlížet do archivních zpráv z hluboké minulosti.

Okresní ekologická soutěž základních a středních škol v rakovnické botanické zahradě.
Botanická zahrada a Dům dětí a mládeže hostily tradiční ekologickou soutěž

Když v roce 1932 odešel do zaslouženého důchodu, mohl se dál naplno věnovat dějinám křivoklátské myslivosti, zemědělství, hornictví a lesního hospodářství. Publikoval množství článků i větších prací, jako např. Myslivecká mudrosloví, Soupis památek krajinného svérázu a další.

Výpisky z hradního archivu uložil do publikace s názvem Myslivosť v hloubi křivoklátských lesů. Můžeme se v ní dočíst, jak v dobách za Valdštejnů, ale i později, když panství přešlo do majetku Fürstenbergů, vypadala služba lesního personálu a jakým rizikům byli křivoklátští myslivci vystaveni. Zejména poutavá vyprávění o boji křivoklátských myslivců s pytláky, vedoucí často k smrti jedné, nebo druhé strany, jsou takovým živým okénkem pohledu do doby, která je pro současné generace už jen dobou dávno minulou.

Nadlesní Rudolf Maxera zemřel 27. března 1935 a byl pochován na idylickém lesním hřbitově v Novém Jáchymově.

S pozdravem Lesu zdar! Čest jeho památce.

Nový celovečerní film natáčeli i v Kladně.
Jedna noc. Padla poslední klapka nového filmového dramatu režiséra Laňky

Pietní akce byla zakončena skladbou Halali v podání revírníků LS Křivoklát Ondry Šedivého a Vojtěcha Hladíka a po ní následovala krátká exkurze na území Lesnického parku Křivoklátsko. V doprovodu Miroslava Pechy ml., ředitele Lesnického parku Křivoklátsko, o.p.s. a Ing. Robina Ambrože, ředitele Lesní a rybniční správy JCM Zbiroh, si prohlédli lesní porosty, kde hospodaří státní podnik LČR i lesy soukromého vlastníka Jemome Colloredo Mannsfelda.

Při krátkém závěrečném posezení v lovecké chatě Emilovna proběhla živá diskuze o přírodě Křivoklátska i o významu lesů a lesního hospodářství pro život člověka. V jednom se všichni přítomni shodli:

Lesy jsou národním bohatstvím. Trvalý užitek přinášejí pouze tehdy, když se v nich rozumně hospodaří. A právě Lesnický park je takovou ukázkou rozumného, trvale udržitelného hospodaření.


Ing. Miroslav Pecha