Kliknutím zvětšíteMohla to být i Stará Boleslav, ale silná místní tradice klade Václavovu kolébku na Stochov, kde se přemyslovský region potkával s domovem konkurenčních Lučanů. Informaci o místě světcova narození snad vůbec poprvé černé na bílém zaznamenal osvícený písmák František Vavák, a to teprve roku 1807 a hodně opatrně: „[…] tamní i okolní obyvatelé tomu chtí, že se tam svatý Václav narodil a od téhož času dub jeden tam stojí, tak praví […]“ Tomu chtí… tak praví… Všechno na vodě, Konkrétní hmatatelný doklad v některé středověké legendě dosud nikdo nedohledal.
Stochovský Svatováclavský dub, se přesto těší nesmírné úctě a je opředený řadou pověstí. Tradice se táhne až do současnosti. Lesník Josef Hůla (* 28. 2. 1917, působící dlouho v hájovně Pařeziny) ve svých pamětech uvádí: „… Z tohoto dubu jsem kolem sedmdesátých let sebral zdravé žaludy a vypěstovali jsme z těchto žaludů asi 30 dubových sazenic, které jsou zasazeny u školky Hubertus u Křivoklátu. Tyto doubky jsou teď v roce 1991 již 5 m vysoké a jsou označeny kůly.“ Tady máme druhý otazník. Kde to je? Rostou tam ty duby pořád? Zatím jsem se toho nedopátral; asi jsem nebyl dostatečně důsledný.
Lesy kolem Berounky a jejích přítoků, to byl zeměpanský hvozd, loviště českých knížat už v dobách, kdy Křivoklát jako takový ještě nestál a významná státnická jednání probíhala ve starobylém přemyslovském dvorci ve Zbečně. Dost možná, že tady pořádal štvanice i kníže Václav. Každopádně nohy jezdecké Václavovy sochy u pražského Muzea spočívají v opěrkách, které sochař Josef Václav Myslbek vytvořil podle tzv. zbečenského třmenu, jejž objevil před rokem 1873 amatérský archeolog František Pelz kdesi v Lánské oboře. Původně se mělo za to, že luxusní třmen pochází z Václavových časů, a spekulovalo se o tom, že ho mohl na lovu ztratit přímo panovník. I když se při podrobnějším zkoumání ukázalo, že tak starý třmen při vší úctě přece jen není, přesto ho Myslbekův vévoda používá. Zbývá jen otázka, kde přesně ho lesník Pelz objevil. Prý v Kovářově luhu.
Není vždycky moudré chtít přijít pověstem na kloub. Není vždycky moudré zkoumat fantastické kresby na motýlích křídlech tak, že z nich budeme odborně stírat jejich barevný pel. I kdybychom se dobrali pravdy, k čemu by nám byla, kdybychom smazali ty půvabné obrazce? Bájivá mlha tajemství má svůj věčný půvab.
Autor: Václav Vodvářka
15
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
